Nanga Parbat
Nanga Parbat
Režie:
Joseph VilsmaierScénář:
Reinhard KloossHudba:
Gustavo SantaolallaHrají:
Florian Stetter, Andreas Tobias, Karl Markovics, Sebastian Bezzel, Volker Bruch, Matthias Habich, Jule Ronstedt, Lena Stolze, Alexander Held, Markus Krojer (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dva bratři a jeden himálajský vrchol, který byl jejich snem, posedlostí i osudem... Bratři Reinhold a Günther Messnerové jsou dnes horolezeckými legendami. Vrcholem jejich horolezecké kariéry i splněním největšího životního snu se měl stát výstup na jednu z nejvyšších hor světa, Nanga Parbat. Zkušení horolezci, rodáci s Rakouska se připojili k himalájské horolezecké expedici vedené Karlem Herligkofferem v roce 1970. Celou cestu i samotný výstup ale tragicky poznamenalo několik nešťastných událostí, které se temným písmem zapsaly do dějin horolezeckého sportu... Snímek z roku 2010 natočil renomovaný německý režisér Joseph Vilsmaier a i přes smíšené reakce filmové kritiky se setkal s výrazným diváckým ohlasem a byl uveden na několika významných filmových festivalech a lze ho označit za jeden z nejzajímavějších evropských snímků o horolezectví. Pokořitele zrádného horských vrcholů Reinholda Messnera ztvárnil populární německý herec Florian Stetter, jeho mladšího bratra Günthera Andreas Tobias. (Česká televize)
(více)Recenze (135)
Asi nejslabší dílo o horolezcích, které jsem zatím viděla. Možná tomu trochu ubírá ta němčina, ale hold byli pánové Němci. Nějak tomu chybělo napětí a dynamičnost a vlastně jsem se i docela těšila, až film skončí. Nedokázala jsem se s bratry Messnerovými zžít a namachrovaný Reinhold mě štval (což asi možná měl?).... Prokládání scén z boje o sestup scénami z domoviny a vyprávěním přeživšího hlavního hrdiny mi přišlo zbytečné a konečná fakta o dalších osudech hrdinů, společně s pohledy na hory, zase jako nejzábavnější část. ()
Nečakajte veľkolepé himalájske dobrodružstvo. Nanga Parbat má bližšie k filmom Wernera Herzoga, než k nemeckému konkurentovi Nordwand, ktorý strhne a rozplače masy divákov. Vilsmajer nejde cestou epického rozprávania, príbeh podáva skratkovito. Ani k postavám sa bohvieako nepriblíži. Výstup na horu, na ktorý som sa tešil najviac, je odbytý za dvadsať minút a ani pri ňom nemáte pocit, že ste s postavami na osemtisícovke. Film pôsobí dosť štúdiovo, chýba mu interakcia hercov (resp. kaskadérov) so skutočným Nanga Parbatom. Niet dôvodu nemyslieť si, že to celé bolo nakrútené v Alpách. V tomto bola americká K2 výpravnejšia, „himalájskejšia“. Na druhú stranu sa tu vezieme na skutočnom príbehu (ktorého filmovania sa účastnil sám Messner), takže sa nemusíte báť prehnaného hrdinstva, patetizmu či slzopudných scén. Snímka spomaľuje, naberá dych a osudovosť až v poslednej tretine, ktorá líčí zostup z hory. Vtedy sa schyľuje k o nej tragédii, ktorá poznamenala život kráľa horalov. Až tu dostáva hlbší rozmer, osobitosť a silnú atmosféru, v čom jej výrazne pomáha Santaolallova hudba. ()
Ti lezci snad na to mají nějaký ucelený manuál, jak si přivodit tragický výstup. Tak si to shrňme: Kádvojka, Nordwand, tohle - dva až tři lezou, lezou, lezou, lezou a lezou nahoru, pak se něco posere (zpravidla počasí) a tak se otočí a lezou, lezou, lezou, lezou, lezou a lezou dolů a jeden až dva z nich pateticky zemřou. Nemohlo by už se konečně taky ve skutečnosti přihodit například to, že někdo dostane v základním táboře infarkt nebo třeba chytne těsně pod vrcholem úplavici, ať to furt není takové fádní? Jo, hory jsou tam krásné, ale na to obvykle stačí National Geografic. Tím samozřejmě nechci snižovat to, že Messner je borec! Vydrápat se na všechno těsně nad osm jen za pomocí zubů a nehtů, to už je pomalu na ústavní léčbu horofílie. ()
To, že Nanga Parbat nebude snadná hora na výšlap, mi bylo jasné ještě v momentě, kdy jsem čekal a čuměl na reklamy. To by jinak o ní nenatáčeli tenhle příběh dvou bratrů. Když už jsem ale na film koukal, nevěřil jsem vlastním očím, jak těžké a náročné to muselo být. Tvůrci předvedli hodně slušný výkon, stejně tak jako herci. Záběry na Himaláje taky byly naprosto famózní a nebýt té zbytečné syrovosti na úkor emocím, dal bych i pět hvězd. Takhle je to jak z dílny Wernera Herzoga. Brutálně sugestivní, vypočítavé a kruté. ()
║Rozpočet €7miliónov║Tržby Celosvetovo $2,593,419║ na Nemcov dosť slušná produkcia, krásne zábery, príbeh obstojne podaní /60%/ ()
"Slyšel jsem, že na Nanga Parbatu zemřeli dva lidé. - Jsem jedním z nich." Na Nangu ani Parbat jsem doposud nezabloudil, ale Klínovec už jsem zdolal. Kolega Messner se vydrápal o něco výš a já jsem se na to rád mrknul. Bylo to celkem dramatický. Jenže tyhle horolezecký filmy jsou pořád stejný a to trochu sráží zážitek. Nic to však nemění na tom, že Messner, Hillary nebo Kukuczka jsou borci. Ale Nims Purja je někde jinde. ()
Nanga Parbat je pre mňa rozhodne jeden z najkultovejších filmov vôbec, keďže ma výrazne ovplyvnil a prebudil vášeň k horám a náročnejším terénom, ktorá bola u mňa samozrejme aj predtým, ale práve pri prvom sledovaní tohto filmu som si ju naplno uvedomil a do tohto životného štýlu som sa úplne zamiloval, či už v reále, alebo aj formou rôznych médií. No a čo sa týka samotného filmu, k dokonalosti mu určite dosť chýba, aj v rámci žánru mi tu chýba viacero podstatných prvkov, ako napríklad dôraz na detail, keďže to lezenie po najväčšej stene sveta mi prišlo len tak mimochodom, ako by sa ani nejednalo o nič extra výnimočné a náročné, takže problémy tu robí len počasie a navyše ani ten pocit drsnosti Himalájí som tu moc nepociťoval, film občas pôsobí trochu štúdiovo a prostredie hôr umelo. Ale inak to nie sú až také problémy, aby mohli výraznejšie prekážať a navyše priority sú aj tak niekde inde a to je práve tá vášeň k lezeniu, horám, prekonávaniu nielen problémov samotného výstupu, ale hlavne samého seba a to tu funguje vynikajúco. Takže sa vo filme ani nemuselo diať niečo dôležité, stačilo len, aby sa postavy rozprávali o svojich snoch alebo v detstve vyjadrovali svoju lásku k lezeniu za každých okolností a mňa to veľmi bavilo a o to viac, že hlavnou postavou je vlastne samotný Reinhold Messner, vzor snáď každého, kto sa o hory aspoň trochu zaujíma. Inak samotní herci síce nepredvádzajú nejaké výnimočné herecké výkony, ale aj tak mi všetky dôležité postavy prišli dosť sympatické, či už hlavné bratské duo, ale aj Karl Markovics ako doktor Herlingkoffer, zvyšní horolezci alebo aj rodičia bratov. Ako som spomínal, po režijnej stránke sa to určite dalo ešte vylepšiť, ale aj tak mi to celkovo pomerne vyhovovalo. Skôr som mal problém s hudbou, táto sa tu vôbec nehodila. Takže kvality špičky žánru Nanga Parbat určite nedosahuje, o dva roky starší Nordwand bol po väčšine stránkach kvalitnejší a hlavne špičkovo fungoval tam, kde Nanga Parbat zlyháva, ale inak je to výborný film, môj osobný kult a aj po viacerých pozretiach ma baví stále rovnako. 80% ()
Skvělý film podle skutečné události s krásnými záběry na Himaláje, u kterého se dá pochopit, proč to hlavní hrdiny tolik táhlo na vrchol, i přes daň, kterou kvůli tomu museli zaplatit. A to všechno podbarveno geniální hudbou. Rozhodně doporučuji sehnat. ()
Pro začátek tu byly dva záporné faktory: 1) nemám rád němčinu 2) tvůrci nám hned v úvodu filmu prozradí, jak to vlastně dopadne... Ale fakt, že mě film přinutil na obě negativa zapomenout, zaslouží poklonu. Když připočítám velice povedenou hudbu, nádhernou přírodu a vlastně i inspiraci skutečným příběhem, je to s odřenýma ušima nadprůměrných 70%. ()
Standartní horolezecký dobrodružství. Nejsem profík, takže u filmu tohohle typu nebudu úplně řešit realističnost, ale škoda, že po přímočarým rozjezdu se to trochu zaseklo a zůstalo tak nějak na půl cesty.55% ()
Po nemeckom filme Nordwand vznikol ďalší výborný horolezecký film. Nanga Parbat (8125 m) je deviaty najvyšší vrchol na svete, ale pravdepodobne najnebezpečnejší. J. Vilsmaier po Stalingrade zrejme natočil svoj najlepší film a krásne zábery Himalájí mu v tom výrazne pomohli. Exteriéry celkovo sú silnou zbraňou filmu, tu sa prejdeme aj zaujímavými, nižšie položenými miestami v Pakistane a obetavosť Pakistancov zažije na vlastnej koži aj hlavný hrdina, ktorý im vďačí za život. Film sa síce venuje dvom bratom, ale aj tak som mal pocit, že ich vzťah by chcel pár minút naviac. Mnoho podobných úspešných i tragických výstupov zažili aj naši česko-slovenskí horolezci a Tatranské expedície, len škoda, že nemáme peniaze na ich sfilmovanie. Slováci I. Fiala a M. Orolin vystúpili na Nanga parbat v roku 1971. Viem o jednom silnom príbehu, z ktorého by mohol byť bombový film. Mohol, ale nikdy nebude...80%. ()
Kdo by neznal jméno Reinhold Messner? Pro každého, kdo se alespoň trochu zajímá o hory, horolezectví a s ním související tématiku, ví přesně, o koho jde a zná také jeho životní příběh. Snímek Nanga Parbat ukazuje jednu z kapitol života tohoto fenomenálního horolezce, kapitolu velice důležitou a smutnou, přičemž v pomyslné knize života by byla jednou z těch počátečních. Reinhold se svým bratrem Günterem v roce 1970 bojovali o život při sestupu z osmitisícovky, jejíž jméno se stalo názvem k tomuto filmu. Myslím, že nikdo nemá právo hodnotit Reinholda z hlediska tehdejších událostí, protože o život šlo oběma bratrům a to, co se tam vskutku odehrálo, ví - a to pouze z části - jen žijící Reinhold. Nanga Parbat je dobře zpracovaným životopisným dramatem a jelikož mám pro obdobné snímky slabost, nemusím o hodnocení již více uvažovat. ()
Film mě zklamal. Jednak tím, že se mi nelíbí že hraje výhradně podle Messnerových not a to i přes můj obdiv k němu. A dále tím, jak sterilně působí lezecké scény z Himalájí. Je zde minimum záběrů horolezců v himalájské krajině, naopak je zde spousta detailních scény obličejů herců. Některé scény působí vysloveně studiově a to je u filmu s takovouto tématikou, který je navíc natočený v roce 2010, vysloveně na závadu. Takový Nordwand je kvalitou těchto záběrů o několik tříd výš. Dokonce ani sníh zde nevypadá opravdově. Ale takové scény z lezení v Alpách jsou bezchybné. Jakmile jsou záběry z terénu drží si film slučnou úroveň, ale se přechodem do studia nastává kvalitativní pád ()
Technicky fajn, ale atmosféra byla hutnější u nich doma v Dolomitech než v Himálaji, což sice v reálu klidně může bejt, jenže v rámci tohohle příběhu to beru jako špatně založený postupový jištění. Z kluků jsem měl pocit, že na úpatí Nanga Parbat hledaj ztracený lyže s hůlkama, ne že lezou na osmikuli a bojujou o život. Mnohem poutavější je poslouchat samotnej dokument o Messnerovi; tam jsou teprve ty pravý emoce... ()
Více dokumentaristiky než dramatu. Krásné záběry na Himálaje, docela podrobný popis, jak to v horolezeckých výpravách chodí, ale pocitově mne to minulo. Jestli vztahy v horách fungují tak, jak se popisuje, pak jsem získal dojem, že se jedná o spolky soupeřivých individualistů, kteří jeden druhému pomohou, jen když by vypadalo blbě před světem, kdyby pomoc odmítli, ale kdyby bylo jen na nich... Ale možná se to německým filmařům jen tak úplně nepovedlo. ()
Mám rád filmy s Himalájskou tématikou, ale tento snímok ma sklamal. Film na mňa pôsobil veľmi sterilne, miestami som mal dojem, že je odfláknutý. Pritom ide o celkom zaujímavú tému, potenciál filmu však ostal nevyužitý v množstve nudných scén. Vo filme nie je nabudená tá správna atmosféra ako pri iných filmoch s podobnou tématikou. Kto chce prežiť naozajstné Himalájske dobrodružstvo nech si pustí K2 alebo Pád do ticha, kde sa autori narozdiel od tohto paškvilu vyhrajkali aj s psychológiou hlavných postáv a navodili tú správnu atmosféru kedy si pri každej dramatickej scéne divák obhrýza nechty a krochká blahom. Tu to nehľadajte. Dve hviezdičky som dal za peknú kameru a zábery na krásnu prírodu. ()
Fakta jsou jednoduchá a prostá. 27 června r. 1970 zdolávají Reinhold a Günther Messnerovi Rupálskou stěnu a následně dobývají vrchol zvaný Nanga Parbat („Nahá hora“). Špatné počasí je však donutí k sestupu jinou (zcela nezajištěnou) cestou. Při sestupu bivakují na JZ hřebenu ve výšce 7800m (zóna smrti) a další dva dny sestupují Mummeryho pilířem v Diamirské stěně. Oba naprosto promrzlí, vyčerpaní na pokraji sil a blouznící pokračují dál v sestupu. Na úpatí Diamirské stěny (skutečnost je však taková, že pravdu zná pouze Reinhold ) Günthera zasypala lavina. Reinhold se bratra snaží najít, po marném úsilí se vydává na cestu do údolí. Ikdyby skutečnost byla jiná (Reinholdovi je vyčítáno, že vysíleného bratra zanechal napospas smrti), nemáme právo mu nic vyčítat. Günther obrovky hazardoval, když se rozhodl za bratrem nakonec na vrchol vydat a na celkové vyčerpání také následně doplatil. Vyčítat něco Reinholdovi rozhodně není na místě ( byli to proboha bratři, určitě zkusil co se dalo, ale v 8000m máte dost problémů sám se sebou, těžko můžete nějak zásadně druhému pomoct, kromě morální podpory ). Ať už to bylo jakkoliv, skutečnost je taková,že po několika dnech nalézají naprosto vyčerpaného Reinholda místní domorodci a zachraňují ho před jistou smrtí. To jsou FAKTA, teď pojďme k snímku samotnému. Film je natočen na motivy knihy samotného Reinholda Messnera „Červená světlice na Nanga Parbat“ (navíc byl i konzultantem pro tento snímek), takže předpokládám, že na výslednou podobu měl velký vliv. Přiznávám, že jsem velkým fanouškem velehor a vysokohorské turistiky, takže mám pro tyto typy snímků velkou slabost ( tudíž objektivita jde kolikrát trochu stranou). Nicméně musím přiznat určité zklamání. Očekávání (vzhledem k síle námětu) byla velká. Snímek se nezaobírá pouze samotnou expedicí, ale mapuje také dětství obou bratrů a seznamuje tak diváky s pohnutky, které je vedly k dobývaní velehor a líčí jejich lásku k lezení. Režisér Joseph Vilsmaier se zdařile vyhnul sentimentálním scénám, „ pouze“ věcně vypráví příběh, k tomu návdavkem krásné scenérie velehor ( ikdyž škoda, že se nepodařilo sehnat větší rozpočet, možná to bylo ale pouze a jen z technického hlediska (je totiž patrné že valná většina záběrů (nepočítám celk. záběry) výstupu a sestupu je točena v Alpách). Nicméně pořád se jedná o krásné a tolik zrádné hory, takže... potud panuje spokojenost. Problém nastává (alespoň v mém případě) v samotných horolezeckých scénách. Je vidět, že Vilsmaier není Macdonald, takže té autentičnosti (kdy to divák celé prožívá s hlavními hrdiny) se nedaří (narozdíl od Touching the void) dosáhnout. Chtělo to postupně gradovat atmosféru a hlavně, v takové výšce (zejména ve stavu jakém se oba bratři nacházeli) stojí spoustu sil, byť jen jediný krok. Neříkám,že zde hlavní hrdinové po hřebenech „ lítají „, nicméně k autenticitě to má daleko. Narozdíl od již zmiňovaného Touching the void , který působí téměř dokumentaristicky, tohle vyznívá hodně „hraně„. Škoda, o zklamání bych přímo nemluvil, ale musím přiznat ( vzhledem k tématu ) očekávání byla rozhodně větší. 65% () (méně) (více)
Už len z popisu je jasné, že ide o psychicky narušených jedincov: Navzdory špatné předpovědi počasí se Reinhold (Florian Stetter) rozhodl lézt sám na vrchol. Čo máme na tom obdivovať, že tam vyliezol navzdory zlému počasiu alebo že kvôli jeho sebeckému rozhodnutiu mu zomrel brat? Ale dnes v období palachiády je normálne glorifikovať psychopatov. ()
Klasické "Horolezci , horolezkyně, horolezčata" podané trochu unylou formou, možná se dalo vyždímat víc, nevím. Messner byl určitě drsoň, ale já mu nezávidím, já ho jen nechápu, tak jako všechny podobné drsoně, protože nemám v sobě tu ambici sjet po zadku holou skálu nebo třeba přeplavat úplně jako první La Manche 5 x tam a zpět, jsem toliko přízemní červík, ale zase spokojenej. Messner byl neklidnej a tak ho to táhlo nahoru na horu, nu každý máme to své. Němci se tímhle filmem o národním hrdinovi moc nevytáhli, kurnik to chtělo přece velehoru patosu ! ()
Tak jsem si myslel, že se mi konečně dostane pořádného filmu na téma horolezectví a ono nic. Herecky velice dobře zvládnuté ale jinak neskutečně zdlouhavé a utahané drama, které jakoby stálo na místě. ()
Reklama