Scars of the Past
Režie:
Václav KrškaScénář:
Oldřich DaněkKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Jan F. FischerHrají:
Karel Höger, Dana Medřická, Jarmila Smejkalová, Alena Kreuzmannová, Bedřich Vrbský, Svatopluk Matyáš, Jaromír Spal, František Kreuzmann st. (více)Obsahy(1)
Závodní inženýr Štěrba havaruje na motorce. Lékaři bojují na operačním sále o jeho život, spolupracovníci z Dolu Žofie očekávají s napětím zprávu. Děj se vrací zpět. Před třemi dny přišel za Štěrbou mladý inženýr Vochoč s návrhem na využití zdrojů ze stařin, ale Štěrba to odmítl jako nesmysl. Cítí se sám, žena ho podvádí, oddanou platonickou lásku písařky Vilmy nevidí a dává proto přednost alkoholu. Chová se arogantně a nedokáže své názory vhodně obhájit. Vochoč se přes zákaz rozhodne s několika horníky plán realizovat a fárá do dolu s nimi. Štěrbu navštíví jeho bývalý učitel Hron. Po dlouhé době může osamělý Štěrba s někým upřímně hovořit. Byl kdysi podobně nadšený jako Vochoč a i jeho plán byl podobný. Ve stařinách však došlo k neštěstí, při němž zahynul člověk. Štěrba byl podmíněně odsouzen, vyloučen ze strany a přeložen. Přesto podával nové návrhy. Nikdo mu už však nevěřil, začal pít a odcizil se manželce. Nechce proto, aby si Vochoč také zničil život. Na dole dojde k závalu. Štěrba neohrožené řídí záchranné práce. Chce zastavit horlivého havíře Palivce, aby neštěstí nehlásil, a s motorkou havaruje. Teď už není sám a všichni s ulehčením přijmou Vilminu zprávu, že jejich závodní inženýr bude žít. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (52)
„Kam jdeš?“ – „Chlastat! Prosit nebudu!“ Je mi jasný, proč tenhle film bylo na několik let stažen z kin, protože nevyhovoval tehdejším ideologickým normám. Karel Höger je tady za zkrachovalou existenci, která hodně chlastá, hulí jak fabrika a jako ideologicky závadná osoba není ve straně, proto je podrobován kádrování. Ty personálně stranické přetahované mě zpočátku nebavily, tuplem už ne to časté soudruhování, stejně tak motání se kolem jistého důlního zlepšováku, okořeněný malým náznakem manželčiny nevěry. Naštěstí zhruba po 50.minutách dojde ke zlomu, k zásadnímu flashbacku, který osvětlí, proč se věci doposud dějou, jak se dějou, a herectví mistra svého oboru Högera a jeho krásný zvučný hlas tomu všemu dá jistý emocionální náboj. Karel alkoholika zahrát uměl přesvědčivě, a když se k tomu přidá pěkná kamera a hezký, takový citově vypjatý tklivý konec, přesně jak to Václav Krška uměl, tak nakonec převládá spokojenost. Spíš ale v ranku „viděno a asi jednou stačilo“, ten socialistický odér v první půli byl na mě moc silný :o) ()
Překvapivě velmi dobré drama, kde se dlouho nelze pořádně vyznat v hlavním hrdinovi, nalézt k němu cestu a nějak více mu fandit, ale po vysvětlení toho, co se mu vlastně v minulosti stalo, ho divák pochopí a začne s ním plně sympatizovat. Možná je škoda, že tento moment přijde až po cca 50 minutách projekce, proto ty slabší 4*, v každém případě rozhodně stojí za to si na něj počkat, jde jistě o nejlepší část filmu. Jinak mi přišlo docela zábavné, že snad všichni v tomto snímku kouřili jak fabriky :-) „Je toho teď v životě tolik, že není čas zvedat někoho, kdo se neumí zvednout sám. Proto myslím, že je lepší nenechat radši upadnout.“ ()
(2x) Teskná Dáňa, tklivá Fischerova hudba, Höger v "jiné" roli, neskutečně nefilmová romance Matyáše bez výrazu a povadlé Smejkalové... (ta po své melancholičce Kláře v roce 49. ztratila dobrou kariéru nadobro). A k tomu všemu to drama na šachtě a pravidelné srážky s byrokratickým systém. Škoda, že vlivem takových filmů ztrácí na kráse i klasický hollywoodský Pittsburgh. ()
"Tady nejde o nějaký zlepšovací návrh!" ... Tady jde o to, jestli člověk, který jednou klopýtl, má vůbec ještě právo se o něco snažit?" ()
Místy silné.. ()
Skvělé drama, kterému Högerův kumšt dodává ten poslední chloupek, který chyběl k dokonalosti. ()
Mimo plánu som si pozrel Krškov film so slabou nádejou, že by sa trochu mohol vymykať z dobovej produkcie. Napriek štandardne dobrým výkonom Högera a Medřickej sa nevymykal. Radosť z neho mohlo mať nanajvýš vedenie Čs. tabakového priemyslu. ()
(2x) To staří Řimané na místa, o kterých nic neznali, psávali nápis ZDE JSOU LVI... Karel Höger v jedné ze svých nejlepších filmových rolích přináší portrét tragického osudu člověka, ve kterém se najednou spojily a vyvrcholily problémy rodinné a pracovní s problémy vnitřními, spojené se závislostí na alkoholu. Strhující příběh s výskytem stejné hraniční situace dvou lidských osudů, kde napětí roste s každou další sklenkou alkoholu, je podáván v několika retrospektivách a překvapivě vyústí do fáze, kde jde nakonec o záchranu života obou lidí, každého jiným způsobem. Jedinečný zážitek z filmu podporuje vedle Högerova výkonu i tajemný vizuál černobílého obraz s jemně nahnědlým virážovaným odstínem a náladovým střídáním rozjasněných a temných záběrů (film noir). Stejně jako neustálé zaostření kamery na kouř z cigaret a špaků, který dotváří poměrně dusnou atmosféru uvnitř vedoucího pracovny nebo zesilňování atmosféry různými zvuky (vrčení motorky, odbíjení hodin, tikání do psacího stroje, hluk z dolního provozu). Nostalgickým odlehčením pak jsou alespoň hudební šlágry z večírku, krásné herečky (Medřická, Smejkalová) a mladá generace na čele se Svatoplukem Matyášem, která (v kontrastu s hlavním hrdinou) doposud nepoznamená žádnou tragedií prožívá z práce zejména ty radostní chvilky. ,,Tak tohle musí Štěrbovi zlomit vaz!" 95% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) ()
Film, který se stává výjimečným především v rámci tvůrčího zaměření režiséra Václava Kršky, který upřednostňoval spíše básnivé šrámkovské jitření dospívajícího mládí, a najednou před diváky postavil individuální drama notorického alkoholika. Je jasné, že něco takového soudruhy konsternovalo a netrvalo dlouho, aby byl snímek podroben tvrdé kritice, která prakticky znemožnila jeho další promítání. Minimalisticky pojatý výkon sugestivního Karla Högera v roli, která vyžadovala zvlášť koncentrovaný herecký přístup a civilní tvář, se ocitá v přímém kontrastu k některým předchozím postavám Högerových národních velikánů, a dává šířeji vyniknout hloubce charakteru titulního hrdiny. Atmosféra vyhnaná na ostří nože, nebezpečně se přibližující dno lahve a ve vzduchu silné erotické pnutí, ztvárněné na jedné straně divokou Medřickou a na druhé zrající Smejkalovou. Kudy ven? Film, který měl všechny předpoklady pro to zaujmout i v zahraničí. Násilné umlčení, bezprostředně následující po osudovém banskobystrickém koncilu mocných, pouze zvýrazňuje nezpochybnitelnou nadčasovou hodnotu tohoto Krškova filmového díla. Je šokující, otevřenou kritikou společnosti, s kterou si na sklonku padesátých let nebylo radno zahrávat. ()
Zo začiatku som točil hlavou, ale nakoniec som bol veľmi milo prekvapený. Od úvodu som sa pýtal ako z tohto alkoholického hrdinu spravia správneho proletára, aby film zodpovedal dobovému a umeleckému kánonu socialistického realizmu. A urobili to výborne. Úvodný obraz havárie vás zavedie na falošnú stopu, celý čas veríte svojmu predpokladu, ale záverečné okolnosti všetko prevrátia. Film je dobrý hlavne kvôli výbornému scenáru, ktorý umne dávkuje informácie, prináša nové odhalenia a teda buduje solídne napätie. Celkovo je film na domáce pomery dobre vymyslený a vyrozprávaný a drží sa skôr hollywoodskej tradície "no problem no drama", keď ste až do posledného záberu v napätom očakávaní, aká bude nakoniec pointa. Samozrejme, že happy end. Tragický koniec by bol pre tento socialistický nihilizmus posledným klincom do rakvy. Film mi miestami pripomínal noirovky - rozorvaný antihrdina alkoholik, spriahnuté okolie, famme fatal. Rovnako aj štylistické spracovanie (krivé kompozície, ostré tiene, hra zo svetlom, exaltované herectvo) mi pripomínalo dokonca prednoirovskú inšpiráciu a to nemecký expresionizmus. Dalo by sa povedať, že film je až uvedomelý a tvorivo pracuje s klišé socrealizmu a perfektne kľučkuje medzi jeho tézami. Hlášky na potentátov zatínajú do živého ale aj to sa dá chápať ako súčasť triedneho boja a hlavný hrdina je nakoniec chudáčik úderník-zlepšovateľ, ktorý robí všetko len pre lepšiu ťažbu rudy (aj keď sa na začiatku javí ako obyčajný alkoholik nihilista zo zlým kádrovým posudkom). Vtedajším ideológom sa to však asi nepozdávalo a ako náhle tvorcovia produkovali niečo inteligentnejšie ako Zítra se bude tančit všude, tak to museli poriadne ztrhať. ()
Oldřich Daněk jako scenárista = paráda. Napodruhé je film ještě lepší, protože člověk si napoprvé jen poskládal zpětně mozaiku. Jinak má pravdu Stanislava Přádná když píše, že některé věci úplně (a zvlášť dnes) nefungují. Retrospektivy s "omlazeným" Štěrbou a voiceovery už jsou trochu v tomhle balení out, Höger taky občas tlačí trochu víc na pilu (musel? no jo, asi se podle scénáře musel snažit udělat ze Štěrby toho chudáka, co se lituje), ale jinak je to stále velice dobrý film. ()
Tentokrát se moc tlačí na pilu a Karel Höger nebývale přehrává, což jsem u něj snad ještě nikdy neviděl (řve, kulí oči, zběsile se chytá nábytku). Všemu jakžtakž napomáhají skvěle nasvícené interiéry a pár slušných záběrů, ale celkově mě to nijak nevzalo ani s ohledem na historii filmu. "Kam jdeš?" "CHLASTAT !!!" ()
Překvapivě dobrý film své doby. I když konec padesátých let byl již v naší kinematografii přelomový, začaly se rodit nové a hodnotné věci, takže zas takové překvapení to není. Pár věcí by se tomu dalo vytknout - například to, že hlavním hrdinou je alkoholik, neustále se mluví o alkoholismu a Karel Höger kontinuálně třímá v ruce sklenici/flašku, ale přitom se prakticky celou dobu chová jako rozumně uvažující a střízlivý muž. Kromě jako vždy výborné Dany Medřické bych zdůraznil i Jarmilu Smejkalovou, které je škoda, protože tohle byla jedna z jejích posledních velkých rolí. ()
Výborné psychologické drama muže ve středních letech má malinko pomalejší rozjezd a jedna jen tušila, že za tím vším „něco“ vězí.. Potom se to ovšem přehouplo do hutného vyprávění posledních deseti let života a já byla jako na trní.. Karel Höger ztvárnil postavu důlního inženýra Štěrby obdivuhodným způsobem, prostě úžasně, Dana Medřická fantastická, radost pohledět, plná energie a života.. Závěr mě dostal i dojal zároveň, no a nad hodnocením zas jednou nemusím vůbec přemýšlet, plný počet bez mrknutí.. ()
Jak strašně se v dřívějších filmech kouřilo ... Karel Höger i Dana Medřická hrají skvěle, ale celkově mě film příliš nebavil. Tomu, že byli lidé zaníceni pro plnění pětiletky a dolování stařin, moc nevěřím, bylo krátce po měnové reformě. V té době už lidé prokoukli, co jsou komunisté zač a že je od nich nic dobrého nečeká. ()
Kvalitní film který obstojí i po 60 letech. ()
Krška hodně překvapil, co se týče společenskokritických snímků ur-vlny, tento vyniká zvláště moderní fasádou, práce kameramana je občas až sugestivní, velkou roli hraje i zvolené prostředí, někdy však prozrazující jistou míru stylizace, stejně jako občas přepjaté herecké výkony (příliš spontánní Medřická, předimenzované rozpětí Högerova podání postavy, hysterické výpady jeho manželky). Za pozornost stojí i zajímavé rámování narativu, které divákovi přímo ukazuje, jak se vymanit z povrchního vnímání člověka tehdejší společností. ()
Hutné drámo noirovského charakteru z prostředí špinavých havířských dolů, ve kterém Karel Höger (Štěrba) podává parádní herecký výkon a takřka v každém záběru kouří cigáro. Komoušům se film asi moc nemohl líbit, neboť narážel na tehdejší společnost, jak se zachovává k jedinci, který jednou v životě klopýtl a neumožnila mu druhou šancí svoje klopýtnutí jakkoliv odčinit. Proto ho chvíli po natočení stáhli z kin a po roce 68 ho definitivně umístili do trezoru. Pakáž bolševická. Za zmínku stojí i role Dany Medřické v roli úřednice, které je Štěrba víc než sympatickým, nebo Jarmily Smejkalové coby Štěrbovy ženy. I když každé další herecké role jsou neméně významné. Příběh z pera Oldřicha Daňka, který zanechal téma minulosti a napsal scénář ze současnosti o důlním inženýrovi, jenž se se svým prohřeškem a zejména kvůli přehlížení všech ostatních nemůže smířit. A tak svůj chmur utápí v alkoholu a svým morouským jednáním si dělá stále více nepřátel. Když se ho jeho žena zeptá "Kam zas jdeš?", tak zařve : "CHLASTAT!!!" Hodně silná scéna. Režisér Krška opustil své dřívější poetické snímky a vrhl se do čistého dramatu, aby dokázal, že režisér jeho umu s přehledem natočí cokoliv. "Staří Římané v mapách na místa, která neznali, psávali nápis - Zde jsou lvi. To samé platí i o lidech...." ()
NOIR FILM FESTIVAL 2015. ()
Zde jsou lvi, no typico... teda zase pardon, ja sa ospravedlnujem a som chcel napisat div sa svete takemu nazvu ....a doprdele no odkial to len pochadza ..... jasne, kurva Imperium Romanum, sak vsetky cesty idu do Rima ... teda konkretne aby som sa vynadril tak tamto slovnym spojenim "zde jsou lvi" oznacovali obyvatelia Starovekeho Rima miesta, o ktorych nic nevedeli a nepoznali ich ........ No a ked som uz napisal ze vsetky cesty idu do Rima, tak rimske su i tie cestoviny v tvare musliciek.... jo, i tie vynasli Rimania. Kazdopadne ku koncu 50. rokov uz budovatelske filmy sa prestavali tocit a zacala sa kvalita presadzovat. krska ako reziser mi moc nesmakuje, rezisersky je to len rutina .... preto aj moje hodnotenie len ako zrucne natocena rutina : 65 % ()
Reklama