Journal 64
Verachtung
Zložka 64
The Purity of Vengeance
The Purity of Vengeance
Režie:
Christoffer BoeKamera:
Jacob MøllerHrají:
Nikolaj Lie Kaas, Fares Fares, Johanne Louise Schmidt, Søren Pilmark, Fanny Leander Bornedal, Clara Rosager, Luise Skov, Amanda Radeljak, Anders Hove (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Podivné lékařské experimenty, zneužívání a převýchova „necudných" dívek. Do rukou detektiva Carla Mørcka a jeho asistenta Assada z kriminálního Oddělení Q se dostává další nevyřešený případ. Jak souvisí děsivé, půl století staré tajemství opuštěného ostrova Sprogø se třemi mumifikovanými těly nalezenými za falešnou stěnou jednoho kodaňského bytu? A komu patřila čtvrtá, prázdná židle u prostřeného stolu? Mrazivý detektivní příběh založený na skutečné kapitole dánských dějin je čtvrtým severským thrillerem natočeným podle bestsellerů Jussiho Adler-Olsena. (Aerofilms)
(více)Recenze (384)
Kriminálne veľmi dobrý, film, ktorý v porovnaní s ostatnými prípadmi Oddelenia Q v pohode obstojí. Jediná škoda, že režisér to začal riešiť tak socialisticky, slniečkársky, zbytočne presadzovaná myšlienka, akí sú prisťahovalci super a multikulturalizmus funkčný. Veď Dánom predsa tento fantastický projekt nikto neberie a nech si nasáčkujú do krajiny rovno milión islamistov, nám sa len uľaví. ()
Nejlepší, nebo druhý nejlepší ze série. Posilněný citlivým, v Evropě velmi aktuálním tématem, který nechci spojlovat (ve filmu se objeví jako navazující dějová linie, která naprosto převezme jeho drajv a přidá mu na vážnosti). ()
Kým kniha je najslabšia z doterajšej série, film jednoznačne najlepší. Práve vo veciach, v ktorých sa líši od predlohy. Zhruba do polovice je to obyčajná (hoci kvalitná) detektívka, potom to zrazu začne byť špičkový thriller so silnými presahmi do moderných európskych problematík. ()
To odkrývání zločinu, kdo všechno za tím je, bylo fámozní o tom žádná. Filmařsky vyzrálé jak svině, ale při jednání poldů i záporáků jsem si ťukal tak na čelo až mě teď bolí hlava. Navíc se mě nelíbil ten závěr, z komornější temňárny přejít na akční nesmysl není úplně na cenu za nejlepší závěry v dějinách Dánské kinematografie. ()
║Rozpočet DKK39miliónov║Tržby Celosvetovo $396,000▐ Slušný krimi námet ale konečný výsledok ostáva aj tak len v priemerných vodách. /60%/ ()
Tři filmy trvalo, než Oddělení Q našlo svojí filmovou identitu. Po rozporuplných a scenáristickými neobratnostmi stíhaných dílech je tu konečně suverénní kombinace whodunnit detektivky a společenského thrilleru, kterou dopředu ženou dva ústřední charaktery. Má to ostří, skvělé tempo a jen pár dílčích neobratností. Navíc zapojení aktuální společenské linie je velmi, velmi dovedné. Mezi filmovými scandinoirs šampion. ()
„O MÉNĚCENNÉ ČLENY SPOLEČNOSTI PEČUJEME S LÁSKOU, ALE NA OPLÁTKU JIM ZAKAZUJEME REPRODUKCI"… (K.K. STEINCKE)“ /// Film vo složce, která je plná lidí, co si zasloužej umřít… U těhle severskejch kriminálek vždycky rozhoduje síla příběhu. Ostrov Sprogo a dívčí pasťák je ovšem jen jednou vrstvou. Jde totiž i osobní rovinu mezi Carlem a Assadem. Mám (filmový) oddělení Q rád. Možná proto, že jsem tyhle knihy nečetl… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2013 napsal Jussi Adler-Olsen, neznám. 2.) Rád si poslechnu „Teorii studených zim“. 3.) Thx za titule „num71“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Seveřané se vrací už se čtvrtou knižní předlohou natočenou dle bestselleru od Jussiho Adler-Olsena a k tomu opět výborná dvojice Nikolaj Lie Kaas a Fares Fares. Naštěstí netřeba znát předešlé díly, aby si divák tenhle užil. V bytě za zdí naleznou po dvanácti letech tři mumifikované těla sedící u stolu s vnitřnostmi na stole, ale případ sahá daleko do větších a složitějších končin. Velmi napínavé, dobře zahrané, filmařsky silně natočené, zvraty v závěru působivé a atmosféricky správně pochmurné. Tohle seveřanům opravdu jde a když je k dispozici atraktivní látka jde to samo.80% ()
„A keď som sa vedľa neho ráno zobudila, pochopila som, že som všetky tie roky premrhala.“ Zložka 64 má v sebe niečo strašne nebezpečné a temné. Nečudujem sa, ak ju niekto pokladá za najlepší diel série. Oslovil ma silný príbeh o silných témach, založený na psychopatických magoroch, ktorým preplo v mozgoch a začali si myslieť, že sú čosi viac. Okrem toho snímka ponúka mrazivú atmosféru, sympatický kasting, pôsobivé scény, dobré twisty a v neposlednom rade ma zasiahol záver, ktorý naznačuje definitívny koniec, hoci v kútiku srdca dúfam, že ešte niekedy do zatuchnutého Oddelenia Q zavítam. ()
Sice poněkud předvídatelná, ale pořád zábava. ()
„Zachovali si svoji důstojnost. Vidíš to, že? To je velice důležité, Nete. A s tím ti tady pomůžeme. Navrátíme ti důstojnost.“ Asi budu patřit k menšině těch, co viděli všechny 4 díly a nepovažují Složku 64 za nejlepší z nich (vyhrál to u mě Vzkaz v láhvi) ale to neznamená, že znovu nejde o výbornou podívanou. Potom, co už v předchozím díle proběhla změna režiséra, můžu konstatovat, že i Boe dokázal Molanda bez větších problémů zastoupit. Dokonce mě překvapilo množství humoru, asi v žádném jiném díle ho nebylo tolik. A k tomu nechybí napětí, atmosféra, chytlavé vyšetřování, dobré postavy (včetně záporáků) a tentokrát i větší důraz na sociální otázku a předzvěst loučení…to vše znovu napomáhá k parádnímu zážitku. A už zas musím vytknout konci, že je trochu hollywoodštější, než bych si přál (ale pořád se tak nějak dal vzít, i přes to vypití čaje atd.). Tentokrát to budou solidní 4* a na celou sérii budu moc rád vzpomínat. „Carle! O co jde? Bak povídal, že mu přebíráš případ.“ - „Na tohle rozhodně nemá. Jednou řešil Sudoku pomocí písmen.“ ()
Rozhodně nejdospělejší snímek celé série. Řeší se mnohem více vztahy mezi postavami a na povrch vyplouvají aktuální sociální témata. Samotný případ není z hromady podobných zaměnitelných zápletek, ale regulérním píchnutím do vosího hnízda. Tahle vážnost a dospělost však upadá ve fádním finále, kde veškerý punc originality a vážnosti ztrácí. Posledních několik minut v nemocnici mnohem spíše připomíná vykalkulované akční snímky let dávno minulých než uvědomělý čtvrtý díl skandinávské kriminální série. Moment, kdy hlavní záporná postava v monologu vysvětluje co bude dále následovat, je směšnou scenáristickou zkratkou, která je trnem v patě celému snímku. Oproti předcházejícím dílům tu také chybí vnitřní tenze a napínavá druhá polovina. Je to dáno tím, že spravedlnost a sociální aspekt tu převzaly otěže od prosté záchrany lidských životů. Vyšší předvídatelnost děje celku též nenapomáhá. Je tedy otázkou zda divák více ocení dospělé téma Složky 64 nebo dravost a jednoduchost předcházejících dílů. ()
Undergroundové trio detektivů řeší dávný triplemord a přitom ještě odhalí rozsáhlé spiknutí vedené potenciálními voliči Tomia Okamury.. Předpokládaný motiv otupí ostří překvapení v linii vyšetřování vražd, ale i tak to má ty správné žánrové grády. Následné propojení s potíráním vyznavačů rasové čistoty působí lehce a i přes některé drobné nonsensy v chování postav zafunguje v thrillerové i emoční rovině. Hledání filmové tváře trvalo oddělení Q šest let, ale stálo to za to.. P.S.: V rámci odbourávání předsudků je Fares Fares takový malý evropský Sidney Poitier.. ()
Jak jen se mohlo stát, že mě film po filmu nechávají vyšetřovatelé chladnějším a chladnějším? Kniha do toho dost šlape a příběh je možná ze všech nejlepší. Tupé převedení do filmu, zdá se, doslova šustí papírem. Navrch bohužel, hlavní hrdina je pojat povahově úplně jinak než v knize stejně jako celé oddělení Q (vadí mi od počátku prvního filmu). Takže to nefunguje. Škoda. ()
Obsahuje Spoilery! Ve Skandinávii kriminálky umí, ne že ne. Journal 64 se může směle řadit k těm kvalitním, nicméně chybičky by byly. Příběh jako takový je sám o sobě mrazivý a poutavý, ale šlo by ještě trochu víc přitvrdit, čekala jsem syrovější a drsnější scény, čekala jsem víc emoční zážitek - a k zápletce by to sedlo jako prdel na hrnec. Některé momenty tak působí trochu nedotaženě, nezanechávají takový dojem, nevyždímaly ze mě úplně ty emoce. Taky zpočátku bylo řečeno, že Gitte vyhodili za agresivní chování, přičemž flashbacky říkaly něco úplně jiného. A jestli mám uvěřit tomu SPOILER, že ta stará babča uřezala všem svým nepřátelům pohlavní orgány.... tak se to nepovedlo. Nicméně je šílené, čeho se lidé mohou dopustit, zvěrstva, kterých je člověk schopný, mě nikdy nepřestanou znepokojovat. ()
Pokud byste mě potkali a dotázali se na to, která severská krimi je má nejoblíbenější, bez váhání bych označil Oddělení Q od Jussi Adler-Olsena. Oproti obligátnímu Miléniu (kde mě dostal prakticky jen první díl), nebo Nesbøvi (jehož Netopýr je tak mizerný, že dál jsem se zatím nedostal - ani v rámci 1/4 Netopýra) je tato dánská série něčím, co jsem si veskrze zamiloval. Nevšední trio věcně mrzutého Carla, obtloustlého a dobrosrdečného Asada (který skrývá nejedno tajemství) a Rose, jež je z těch tří překvapivě nejpodivnější je totiž ideálním vyšetřovacím triem, které vás nenechá ani chvíli vydechnout (samozřejmě od čtení). Jak vidíte, snažím se vám vykreslit postavy, které s místními charaktery nemají takřka nic společného. Není tedy nadmíru překvapující, že i když jsou filmy diametrálně odlišné od svých předloh, tak je já - jakožto ortodoxní fanoušek považuji za to nejlepší, co ze severské krimi můžeme na plátně vidět? Abych to tedy osvětlil... Tvůrci si z knih vzali přesně to, co je ve formě filmu činí zajímavými a dobře fungujícími snímky. Už proto nevadí, že postup řešení případu a celého pozadí příběhu je tak odlišný. Složka 64 má díky tomu neuvěřitelný dopad na divákův pohled na věc. Scenáristé dokáží zručně manipulovat s tématem a doplňují ho o prvky, které ho činí společensky aktuálním. K tomu všemu jsou Kaas i Fares skvělí herci a představitelka mladé Nete je okouzlující. Uznávám, že jakožto čtenář nejsem schopný relevantně posoudit, jak moc je hlavní rozuzlení patrné z náznaků, které film v průběhu poskytuje. Já sám mám pocit, že je vše poměrně jasné, ale taky přesně vím, co (a kde) hledat. Musím však říct, že Olsen ve svých knihách pachatele zase tak často neskrývá (Zabijáci, Marco i relativně Vzkaz v lahvi nám poskytují pohled na věc i ze strany pachatele). Má spokojenost je tedy na nejvyšší úrovni. Na závěr jen podotknu, že jsem zvědav, jak nakonec filmová série skončí. Ta knižní má totiž na pozadí všech případů i jeden "velký", který vše prakticky zastřešuje. A vzhledem k tomu, že tady není Hardy... No uvidíme. Doufám, že se všichni popasují s Marcem tak dobře, jak jen budou moct. Následující díl mi totiž přijde nejslabší. Nicméně ani Složku bych do tří nejlepších Jussiho počinů nezařadil, a jak krásně to s ní dopadlo. ()
V pořadí čtvrtá filmová adaptace knižní kriminální série (zatím je prý šest dílů, nevím, nečetl jsem) dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena se vrací s kriminálním oddělením Q, nevyřešeními případy, permanentně nabroušeným detektivem Carlem Mørckem i jeho muslimským kolegou Assadem. A je to zatím ze všech natočených snímků suverénní pecka. Tři mrtvoly roky naaranžované okolo jídelního stolu v jednom z kodaňských bytů, čtvrtá židle prázdná. Kdo si místo (ne)zasloužil? Vracíme se do 60. let do ostrovního převýchovného ústavu pro mladé dívky. Nebyly nebezpečné, netrpěly na tu dobu „závadnými“ chorobami. Jen byly poněkud divočejší ve svém sexuálním apetitu. A už tehdy započalo masové nedobrovolné zbavování rozmnožovacích schopností neposlušných dívčin. A prorůstá do současnosti ruku v ruce s dalšími aktuálními problémy Evropy. Tudíž se dostáváme do tematicky závažných rozměrů, které vůbec nepůsobí samoúčelně. Ba naopak. Přirozené je i napětí mezi vyšetřovateli, protože Assad má oddělení opustit a Carl se tváří, že to jde mimo něj. Jejich vztah je dynamický, vzájemné pošťuchování funkční. A ačkoliv Nikolaj Lie Kaas zůstává králem deprese, jeho vývoj je patrný a sem tam projeví nějakou vstřícnost nebo uznání. Zápletka vyznívá poměrně originálně, napětí graduje, snímek má solidní tempo. Takže za mě opravdu velká spokojenost!! ()
\Tenhle film už jsem před pár lety viděla, ale z nějakého důvodu mi tu chybí hodnocení i komentář. ()
Niečo je zhnité v štáte dánskom a ja túto hnilobu hodnotím ako jedno z najlepších krimi, aké som v živote videla. ()
Související novinky
TOP filmy a seriály roku 2019 dle TOP uživatelů
S blížícím se Silvestrem vám tradičně přinášíme hlasování TOP uživatelů ČSFD.cz za nej filmy a seriály uplynulého roku. Jaké jsou jejich "topky" i s krátkým shrnutím názoru můžete vidět níže. Z filmů… (více)
ČSFD výprava na nej horor fest světa
ČSFD skvadra hororových geeků Filmmaniak, Goldbeater, POMO a RUSSELL (na horní fotce zleva doprava se zombie girls, odchycenými na slavném “Zombie Walk”) nás zdraví ze světového Nr. 1 festivalu… (více)
Bojlerový poplach!!! Svévolná sterilizace menšin je strašlivé zlo, pramenící ze zvůle xenofobních nacistů! Vezměme si například otřesný případ Yvety Farzekašove z Přyvoza a dalších ubožaček, které rasistická klika fašistických doktorů ve Vítkovické nemocnici ještě v temných nevysluníčkovaných dobách bezprecedentně připravila o zářivou asimilační budoucnost, a přitom toho ještě mohly své zemi tolik dát!!! Ostatně za vše mluví Yvetin komentář k celé zavrženíhodné kauze: „Pyčomore, mi z maželem děťy mylujeme, i kdyš uš sedmym rokem sedi na Borech. Je uplně nevyny, jenom policajt bil rasysta a sudca chuj, abi je rakovina zežrala! A tak uš ot dvanacti rodim jak pyča, abych přispěla statu na tu akože polytyku rozvoja pespektyvňych mladych rodin, teď v devatnacti už jich mame osum a z mylovanym manželem zme sy nic jiného nepřaly, než mit ještě aspoň další čtyry, bo naša dvajednička je furt taka poloprazna, uplně smutná a roďyna je zaklat státu, ne???!!! A ani nove radyjatory nam ty kurvy rasystycke z byťaku nedali, když ty stare byly jasně na piču a taxme je ekologycky reciklovali ve zbjerně. No, tagže po osmym, jaxe ta kunda more jenom menuje, aaa, Dezider, tagže u rozeni Deziderka mi ten rasysticki dosktorski skurvysyn řek, že pry mi už další pyču rozerve a že by bylo lepšy, kdybich uš dal nerodila. Tak jasne, co bych bez pyči robila!!! Ale přysaham na zmrd všech svojich milovanych děti, svoju dušu a Boha jeho, ja sem fak nevěděla, co podepisuju, myslela sem, že ta gadžovska dilina rasysticka jen skuša, esli to umin, a male pismo, nesrozumitelny tekst a navíc sem bila uplně pod vlivem. Jakychsi drog samozřejmě, co mi ty kurvy xylofoni schvalně pichli, aby mě mohli dyskredytovat, přysaham znova, že jinak sem hodinu před porodem uplně přestala chlastat i fetovat!!! A navíc Michal řykal, že kdyš to přesně takhle řeknu, ty mrtki budu solit odškodne, bo Štrasburk je spravedlivy! Musi, bo jak teď mam chudak ja žyt, jen s osmičkou měsičně na jedneho, keru mi ještě ta jepka rasysticka na socialce chce každy mněsyc vzit a ja musim pičovat. Ja uboha snad zas budu muset chodit kouřit rasystickim gadžum čuraki do Roxany, abych vubec přežyla. A to všech osum ani do školy neposilam, bo čorkařit je sama naučim a HLAVNĚ!!! šetřim státu naklady na školství. No a co zrobi macešski rasysticki xylofoni skurveny stat? Ojebat se mě snaži!!! A to teď mame nove susedy, jakesi IbnHasanovy, no bordelaři, smrdi, každu noc mekot až do rana, jak tam jebou kozy, ale těm soli podporu každy mněsic přesně jak čornute švicarske dygitalki a ani nemuknou. No dyskredytace jak cyp, jak mi jebne, balim všech osum ciganskich zmrdu a jedu do Kanadi, bo tam pry je pořad nedyskredytačni raj, a tu si mužou ty kurvy rasisticke pak sterilizovat akorat okurki!“; To například v Dánsku už s takovými politováníhodnými incidenty umí řádně po sluníčkářsku zatočit. Když se objeví nějaký progresivní lékař, který to se svou zemí a kulturou myslí od srdce dobře, okamžitě na něj stát pošle Araba, aby ho típnul. A tak to má být! Hřejivé multikulti soužití přece nikdo rozvracet nebude! Možná by měli naši bezzubí impotenti zvážit užší spolupráci na poli zahraničního obchodu a všechny jim tam vyexportovat, když jim ta asimilace tak fantasticky jde a prospívá. Na oplátku by k nám pak mohli dovážet například tu zanedbatelnou hrstku zoufalých hloupých nepřizpůsobivých Dánů, kterým by život v cigánském chalifátu kdovíproč nevyhovoval. Každopádně, kriminálka Kopenhágen je zpět v kulantní, byť ne vrcholné formě, Arab s Autistou zase řádí jako postižení mudžahedíni, a ač Olsen ve sluníčkářském dresu ve druhé polovině záměrně prospěchářsky brnká na zaslepenou populistickou patostrunu nucené tolerance parazitů, demagogicky prohlašovaných za symbionty, jedná se opět o skvěle natočený vícevrstevný temný napínač, který odsejpá jako dobře nalubrikovaná ovce a jakých je dneska jako soudných a racionálně smýšlejících muslimů. () (méně) (více)