1983

1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

• 4. ledna – se v Praze konalo jednání Poradního výboru Varšavského paktu, kde se setkali všichni čelní představitelé členských států (Andropov, Husák, Jaruzelski, Kádár, Honecker, Ceausescu).^[1]
• březen – V časopise Tribuna vyšel článek Nová vlna se starým obsahem, na jehož základě docházelo k likvidaci alternativní rockové hudby.^[2]
• 4. března – Těžce nemocný Václav Havel byl na žádost Charty 77 propuštěn z vězení.^[1]
• 12. března – Teroristé z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho přepadli komplex celulózky ve městě Alto Catumbela na jihu Angoly a zajali skupinu 66 československých občanů, kteří zde byli zaměstnáni v rámci mezinárodní pomoci rozvojovým zemím. Motivem celé akce byl nátlak na československé úřady ohledně přerušení podpory zdejší vlády. Zajatci včetně žen a dětí československých odborníků museli absolvovat 1 300 kilometrů dlouhý vyčerpávající pochod do tábora v Jumbě, kde byli uvězněni. Během pochodu jeden z rukojmích zemřel na vyčerpání. Celá komplikovaná situace byla řešena zdlouhavými diplomatickými jednáními. Zajatí českoslovenští občané byli propouštěni postupně, poslední dvacítka mužů dorazila do Prahy až 23. června 1984.^[3]
• 27. března – Orgány StB podnikly pod názvem akce „Vír“ plošný zátah proti řeholníkům františkánského řádu na celém území Československa, který zahrnoval domovní prohlídky a výslechy. Příslušníci bezpečnostních sborů zabavili řeholníkům studijní materiály, liturgické potřeby a různé další rukopisy. Sedm členů řádu bylo uvězněno, dva z nich byli odsouzeni za maření státního dozoru nad církvemi. Zbývajících pět členů bylo zejména díky mezinárodnímu tlaku později propuštěno. Zásah měl velký ohlas v zahraničních sdělovacích prostředcích, zejm. v Itálii. Reakcí byla také rozsáhlá podpisová akce proti zásahu StB – 2. června t. r. obdržel kardinál František Tomášek dopis s téměř 3 400 podpisy věřících katolíků i protestantů.^[4]
• 21.–26. června – Palác kultury v Praze se stal dějištěm významného mezinárodního jednání Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, kterého se zúčastnilo na 3 625 delegátů ze 132 zemí celého světa. Shromáždění se konalo v období zostřeného mezinárodně politického napětí, kdy západní i východní blok soupeřily o vojenskou převahu, a to i prostřednictvím rozmisťování jaderných zbraní ve střední Evropě. Levicově zaměřeného shromáždění se mimo jiných zúčastnil i indický předseda Světové rady míru Rómeš Čandra. Na Staroměstském náměstí v Praze se 21. června konala obrovská organizovaná mírová manifestace asi 200 tisíc občanů. Závěrečné zasedání přijalo Výzvu za mír a život, jejíž hlavní myšlenkou byl požadavek na odstranění jaderných zbraní. Na uspořádání shromáždění přispěli občané Československa (zejm. v rámci „dobrovolně-povinných“ příspěvků na fond solidarity) částkou 65 mil. Kčs.^[5] Z pohledu Československa se jednalo o prestižní událost, proto byla před konáním shromáždění věnována zvýšená pozornost úpravě centra Prahy, posíleny byly bezpečnostní hlídky, dočasně bylo výrazně zlepšeno zásobování.^[6] Shromáždění se měli zájem zúčastnit také představitelé zakázané čs. opozice – hnutí Charta 77. Jejich žádost o účast však nebyla vůbec vyřízena. Členové Charty zaslali shromáždění alespoň vysvětlující dopis.
• 24. října – Vlády ČSSR a SSSR přednesly záměr zahájení příprav k rozmístění sovětských raket operačně taktického účelu na území Československa. Oficiálním důvodem byla reakce na rozmístění amerických střel s plochou drahou letu Pershing 2, a tedy snaha o udržení rovnováhy sil v Evropě.
• 26. října – Ústavním zákonem č. 114/1983 Sb. byla vyhlášena Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Účelem orgánu mělo být vyšší využívání výsledků vědy a techniky v praxi a zvýšení intenzifikace a efektivity výroby. Předsedou byl jmenován Jaromír Obzina.^[7]
• 31. října – Mezi Mostem a Chomutovem byla po osmi měsících dokončena výstavba tzv. Ervěnického koridoru – mohutného místy až 190 m vysokého náspu o délce cca 5 km, na který byla přeložena silnice č. 13 a železniční trať Chomutov – Ústí nad Labem z míst, kam se postupně rozšiřovala těžební pole hnědouhelných lomů. Do ocelových rour musel být také přeložen tok řeky Bíliny. V průběhu šest měsíců trvající akce bylo nutné vytěžit, přemístit do vzdálenosti 6 km a nakupit na 1 mil. m³ zeminy. Součástí prací bylo i urovnání jílového podloží, protože se počítalo s postupným sesedáním nově navršeného útvaru. Dílo vytvořili za vzájemné spolupráce pracovníci Staveb silnic a železnic, Státního ústavu dopravního projektování a tehdejších Dolů V. I. Lenina. Železniční doprava byla na koridor převedena až od června 1984.^[8][9]
• 18. listopadu – Za účasti prezidenta republiky Gustáva Husáka bylo v Praze při příležitosti stého výročí otevření po 7 let trvající rekonstrukci znovu zprovozněno Národní divadlo. Provoz divadla byl symbolicky zahájen představením Smetanovy opery Libuše. Součástí rekonstrukce byla také výstavba budovy Nové scény sousedící s objektem starého Národního divadla. Provoz v moderně pojatém objektu podle návrhu architekta Karla Pragera byl zahájen o den později představením Strakonický dudák.^[10]
• 25. listopadu – Na české území byly umístěny ruské rakety středního doletu jako reakce na aktivitu USA (pozn. od toho píseň Jaromíra Nohavici Rakety^[11]).

• březen – v sovětském časopise Šachmaty publikováno první uznávané řešení tzv. Babsonovy úlohy od Leonida Jaroše
• 13. března – V Japonsku byl otevřen 53,85 km dlouhý podmořský tunel Seikan propojující ostrovy Honšú a Hokkaidó.
• 10. dubna – Keke Rosberg na voze Williams se stal vítězem Grand Prix Šampionů.
• 26. července – Jarmila Kratochvílová zaběhla v Mnichově dodnes platný světový rekord na 800 metrů, činí 1:53,28 minut.
• 1. září – sovětské stíhačky sestřelily civilní dopravní letadlo, zahynulo všech 269 osob na palubě.
• 19. září – Svatý Kryštof a Nevis získal nezávislost na Velké Británii.
• 26. září – falešný raketový poplach, který mohl způsobit jadernou válku
• 25. října – Americká invaze na Grenadu (za spoluúčasti několika karibských států).
• Baleárské ostrovy se staly autonomní oblastí.
• Vydán Kodex kanonického práva (zkráceně CIC), viz Římskokatolická církev.
• Vojenský puč v Nigérii.

• 10. a 11. října – Veněra 15 a Veněra 16 vstoupily na polární orbitu kolem Venuše.
• 18. listopadu – Znovuotevření Národního divadla po rekonstrukci.
• Rozdělení ARPANET na ARPANET (výzkum) a MILNET (Military Network, provoz). TCP/IP přeneseny do komerční sféry (SUN) – viz Internet.
• Firma Lotus vyvinula tabulkový procesor Lotus 1-2-3 (čti raz-dva-tři).
• Založena firma Borland.

• Nobelova cena za fyziku – Subrahmanyan Chandrasekhar a William Alfred Fowler
• Nobelova cena za chemii – Robert Bruce Merrifield
• Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Barbara McClintocková
• Nobelova cena za literaturu – William Golding
• Nobelova cena za mír – Lech Wałęsa
• Nobelova pamětní cena za ekonomii – Gérard Debreu

• 08. ledna – Kateřina Krejčová, divadelní herečka
• 10. ledna – Libor Topolánek, hokejbalový útočník († 29. října 2016)
• 13. ledna – Žofie Kabelková, písničkářka a zpěvačka
• 16. ledna – Jan Štokr, volejbalista
• 18. ledna – Jaroslav Kracík, hokejista
• 01. února – Iveta Benešová, tenistka
• 02. února – Ondřej Gregor Brzobohatý, herec, divadelní herec a muzikant
• 21. února – Hana Vagnerová, herečka
• 09. března – Dája Bedáňová, tenistka
• 11. března – Lukáš Krajíček, hokejista
• 26. března – Roman Bednář, fotbalista
• 09. dubna – Lukáš Dlouhý, tenista
• 26. dubna – Zuzana Tvarůžková, novinářka
• 06. května – Tomáš Mužík, bývalý judista
• 10. května – Michal Dalecký, herec
• 14. května – Iveta Vítová, modelka, Česká Miss 2009 a moderátorka
• 21. května – Martin Bína, cyklista
• 07. června – Tomáš Micka, hokejista
• 20. června – Radek Dosoudil, fotbalista
• 27. června – Pavel Hašek, fotbalista
• 30. června – Lukáš Krenželok, hokejista
• 16. července – Jan Maxián, herec a dabér
• 31. července – Vítězslav Bílek, hokejista
• 07. srpna – Jan Hájek, tenista
• 12. srpna – Jiří Novotný, hokejista
• 13. srpna
  • Aleš Hemský, hokejista
  • Táňa Pauhofová, herečka
• 30. srpna – Jakub Prachař, herec, hudebník a moderátor
• 05. září – Tomáš Savka, zpěvák a muzikálový herec
• 14. září – Felix Slováček, hudebník, klarinetista a saxofonista
• 15. září – Tomáš Sivok, fotbalový obránce
• 18. září – Matěj Stropnický, politik
• 22. září – Petr Tatíček, hokejový útočník
• 03. října – Barbora Poláková, herečka a zpěvačka
• 06. října – Renata Voráčová, tenistka
• 28. října – Pavla Beretová, herečka
• 01. listopadu – Václav Svěrkoš, fotbalista
• 12. listopadu – Michal Holán, herec a dabér
• 17. listopadu – Kateřina Emmons, sportovní střelkyně
• 19. listopadu – Emil Rilke, fotbalista
• 30. listopadu – Jaroslav Bžoch, ragbista, politik a manažer
• 20. prosince – Jakub Chromeček, herec
• 25. prosince – Alexandr Hylák, hokejový brankář

• 01. ledna – Daniel Jarque, španělský fotbalista († 8. srpna 2009)
• 02. ledna – Kate Bosworthová, americká herečka
• 07. ledna
  • Matteo Tagliariol, italský sportovní šermíř
  • Brett Dalton, americký herec
• 11. ledna
  • André Myhrer, švédský alpský lyžař
  • Kaisa Mäkäräinenová, finská biatlonistka
• 16. ledna – Daisuke Sakata, japonský fotbalista
• 17. ledna
  • Álvaro Arbeloa, španělský fotbalista
  • Jevgenij Dementěv, ruský běžec na lyžích
• 18. ledna – Nikolaj Kuzovlev, ruský horolezec
• 21. ledna – Monique Adamczaková, australská tenistka
• 23. ledna
  • Nedá Ághá-Soltán, Íránka zastřelená v Teheránu během protestů proti výsledkům íránských prezidentských voleb († 20. června 2009)
  • Justyna Kowalczyková, polská běžkyně na lyžích
  • Irving Saladino, panamský atlet
• 29. ledna – Sileši Sihine, etiopský atlet
• 02. února – Carolina Klüftová, švédská atletka
• 04. února – Lee Stempniak, americký hokejista
• 07. února – Christian Klien, rakouský pilot Formule 1
• 10. února – Matej Tóth, slovenský atlet
• 11. února
  • Ladislav Škantár, slovenský vodní slalomář
  • Rafael van der Vaart, nizozemský fotbalista
• 14. února – Bacary Sagna, francouzský fotbalista
• 16. února – Tuomo Ruutu, finský hokejový útočník
• 18. února – Roberta Vinciová, italská tenistka
• 19. února – Mika Nakašima, japonská zpěvačka a herečka
• 21. února – Mélanie Laurentová, francouzská herečka, režisérka a spisovatelka
• 23. února
  • Emily Bluntová, britská herečka
  • Simon Eder, rakouský biatlonista
• 24. února – Santiago González, mexický tenista
• 25. února – Eduardo da Silva, chorvatský fotbalista
• 26. února – Pepe, portugalský fotbalový obránce
• 27. února – Kate Mara, americká herečka
• 01. března
  • Lupita Nyong'o, mexická herečka a režisérka
  • Melaine Walkerová, jamajská atletka, olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na 400 metrů překážek
  • Stanka Zlatevová, bulharská zápasnice
• 02. března – I Se-tol, jihokorejský profesionální hráč Go
• 06. března – Giulia Quintavalleová, talská judistka
• 07. března – Rémi Panossian, francouzský klavírista
• 09. března – Maite Perroni, mexická herečka a zpěvačka
• 10. března – Jelena Bovinová, ruská tenistka
• 18. března – Stéphanie Cohenová-Alorová, francouzská tenistka
• 21. března – Martina Hrašnová, slovenská atletka, kladivářka
• 23. března – Mohamed Farah, britský atlet
• 25. března – Roman Konečný, slovenský fotbalista
• 28. března – Ladji Doucouré, francouzsky atlet
• 29. března
  • Yusuf Saad Kamel, bahrajnský atlet
  • Ed Skrein, britský herec
• 02. dubna – Paul Capdeville, chilský tenista
• 03. dubna
  • Stephen Weiss, kanadský hokejista
  • Ben Foster, anglický fotbalista
• 04. dubna – Jevgenij Arťuchin, ruský hokejista
• 06. dubna – Micuru Nagata, japonský fotbalista
• 09. dubna – Ken Skupski, britský tenista
• 12. dubna
  • Luke Kibet, keňský atlet
  • Jelena Dokićová, australská tenistka
  • Olha Šalahina, ukrajinská sportovní lezkyně
• 13. dubna – Nicole Cooke, britská cyklistka
• 15. dubna – Ilja Kovalčuk, ruský hokejista
• 20. dubna – Miranda Kerr, australská topmodelka
• 23. dubna
  • Alex Bogomolov, americký tenista
  • Daniela Hantuchová, slovenská tenistka
• 25. dubna – Nick Willis, novozélandský atlet
• 02. května – Tina Mazeová, slovinská lyžařka
• 05. května – Henry Cavill, britský herec
• 06. května
  • Dani Alves, brazilský fotbalista
  • Adrianne Palicki, americká herečka
• 07. května – Christina Yannetsosová, americká judistka
• 08. května – Bershawn Jackson, atlet-překážkář USA
• 09. května – Gilles Müller, lucemburský tenista
• 10. května – Jamie Chung, americká herečka
• 12. května
  • Alina Kabajevová, ruská politička a bývalá moderní gymnastka
  • Virginie Razzanová, francouzská tenistka
• 13. května – Anita Görbiczová, maďarská házenkářka
• 17. května – Pavol Ďurica, slovenský fotbalista
• 18. května – Albeny Rosales, venezuelský judista
• 21. května – Līga Dekmeijereová, lotyšská tenistka
• 24. května
  • Marco Crugnola, italský tenista
  • Viktor Pečovský, slovenský fotbalista
• 26. května – Demy de Zeeuw, nizozemský fotbalista
• 29. května – Jevgenija Poljakovová, ruská atletka
• 01. června – Moustapha Salifou, tožský fotbalista
• 04. června
  • Emmanuel Eboué, fotbalový obránce Pobřeží slonoviny
  • Guillermo García-López, španělský tenista
• 07. června – Milan Jurčina, slovenský hokejista
• 08. června
  • Kim Clijstersová, belgická tenistka
  • Juliana Fedaková, ukrajinská tenistka
• 09. června
  • Erin Cafaro, americká veslařka
  • Sergio García, španělský fotbalista
• 10. června
  • MakSim, ruská zpěvačka
  • Leelee Sobieski, americká herečka
  • Kees Kwakman, nizozemský fotbalista
• 11. června – Dominik Graňák, slovenský hokejista
• 13. června – Jana Dukátová, slovenská vodní slalomářka, kajakářka a kanoistka
• 15. června
  • Julia Fischerová, německá houslistka
  • Alexej Tomilov, ruský horolezec
  • Dawid Statnik, lužickosrbský politik
• 16. června – Simon Anthamatten, švýcarský horský vůdce
• 19. června
  • Macklemore, americký raper
  • Aidan Turner, irský herec
• 20. června – Jozef Piaček, slovenský fotbalista
• 21. června – Edward Snowden, americký disident
• 24. června – Albert von Thurn und Taxis, německý podnikatel a automobilový závodník
• 28. června – Juraj Halenár, slovenský fotbalista
• 30. června
  • Cheryl Cole, anglická zpěvačka
  • Patrick Wolf, britský hudebník
• 05. července – Čeng Ťie, čínská tenistka
• 10. července – Golšifte Farahaníová, íránská herečka
• 13. července – Liou Siang, čínský atlet
• 14. července – Igor Andrejev, ruský tenista
• 16. července – Annie Lööfová, švédská politička
• 18. července – Mikk Pahapill, estonský atlet, vícebojař
• 20. července – Ivan Lietava, slovenský fotbalista
• 21. července – Johnny Acosta, kostarický fotbalista
• 24. července – Daniele De Rossi, italský fotbalový záložník
• 26. července – Kelly Clarková, americká snowboardistka
• 29. července – Jacques Burger, namibijský ragbista
• 01. srpna – José Antonio Reyes, španělský fotbalista († 1. června 2019)
• 02. srpna – Zuzana Malíková, slovenská atletka
• 03. srpna
  • Valentyn Sypavin, ukrajinský horolezec
  • Mamie Gummer, americká herečka
• 04. srpna – Greta Gerwig, americká herečka, scenáristka a režisérka
• 06. srpna – Robin van Persie, nizozemský fotbalista
• 11. srpna – Chris Hemsworth, australský herec
• 12. srpna – Klaas-Jan Huntelaar, nizozemský fotbalista
• 13. srpna – Táňa Pauhofová, slovenská herečka
• 14. srpna
  • Mila Kunis, americká herečka
  • Lu Jan-sun, tchajwanský tenista
  • Elena Baltachová, britská tenistka († 4. května 2014)
• 17. srpna – Daniel Köllerer, rakouský tenista
• 19. srpna – Reeva Steenkampová, jihoafrická modelka († 14. února 2013)
• 20. srpna
  • Jurij Žirkov, ruský fotbalový záložník
  • Andrew Garfield, britsko-americký herec
• 08. září – Peter Kauzer, slovinský vodní slalomář
• 11. září – Vivian Cheruiyotová, keňská atletka, běžkyně na dlouhých tratích
• 12. září – Sergio Parisse, italský ragbista
• 14. září
  • Amy Winehouse, britská zpěvačka († 23. července 2011)
  • Andres Ambühl, švýcarský lední hokejista
• 15. září – Ashleigh McIvorová, bývalá kanadská skikrosařka
• 21. září
  • Anna Favella, italská herečka
  • Maggie Grace, americká herečka
  • Joseph Mazzello, americký herec
• 26. září – Ricardo Quaresma, portugalský fotbalista
• 27. září – Jay Bouwmeester, kanadský lední hokejista
• 30. září – Andreea Răducan, rumunská gymnastka, olympijská vítězka a pětinásobná mistryně světa
• 01. října – Mirko Vučinić, černohorský fotbalový útočník a reprezentant
• 03. října – Yvonne Meusburgerová, rakouská tenistka
• 04. října – Vicky Kriepsová, lucemburská herečka
• 05. října
  • Jesse Eisenberg, americký herec
  • Florian Mayer, německý tenista
• 9. října
  • Trevor Daley, kanadský hokejista
  • Taťjana Lysenková, ruská atletka, kladivářka
• 11. října – Ľubomíra Kurhajcová, slovenská tenistka
• 15. října – Andreas Ivanschitz, bývalý rakouský fotbalový záložník a reprezentant
• 16. října – Philipp Kohlschreiber, německý tenista
• 18. října – Milo Yiannopoulos, britský novinář a podnikatel
• 19. října – Jorge Valdivia, chilsko-venezuelský fotbalový záložník
• 20. října
  • Julia Bejgelzimerová, ukrajinská tenistka
  • Flavio Cipolla, italský tenista
• 21. října – Hrvoje Ćustić, chorvatský fotbalista († 3. dubna 2008)
• 22. října – Steve Angello, řecko-švédský diskžokej a hudební producent
• 05. listopadu – Alexa Chung, anglická modelka, módní návrhářka a spisovatelka
• 06. listopadu – Nicole Hospová, rakouská alpská lyžařka
• 08. listopadu – Blanka Vlašičová, chorvatská atletka, skokanka do výšky
• 11. listopadu – Philipp Lahm, bývalý německý fotbalista
• 14. listopadu – Alejandro Falla, kolumbijský tenista
• 15. listopadu – Fernando Verdasco, španělský tenista
• 17. listopadu – Christopher Paolini, anglický spisovatel
• 18. listopadu
  • Jon Lech Johansen, norský spoluautor softwaru DeCSS
  • Robert Kazinsky, anglický herec
• 19. listopadu
  • Meseret Defarová, etiopská atletka
  • Adam Driver, americký herec
• 20. listopadu
  • Future, americký rapper a hudební producent
  • Lucia Klocová, slovenská atletka, běžkyně
• 26. listopadu
  • Baadur Džobava, gruzínský šachový velmistr
  • Milan Ivana, slovenský fotbalista
• 30. listopadu – Anastasija Baburovová, ruská novinářka († 19. ledna 2009)
• 07. prosince – Peter Horák, slovenský atlet, výškař
• 10. prosince – Xavier Samuel, australský herec
• 11. prosince – Brendan Christian, atlet Antiguy a Barbudy
• 15. prosince – Jamie Heaslip, irský ragbista
• 20. prosince – Jonah Hill, americký herec a komik
• 21. prosince – Steven Yeun, korejsko-americký herec
• 27. prosince – Matúš Kozáčik, slovenský fotbalista

• 03. ledna – Jaroslav Horejc, sochař (* 15. června 1886)
• 08. ledna – Emil Dvořák, jazykovědec (* 20. dubna 1925)
• 09. ledna – Jarmila Kröschlová, tanečnice a choreografka (* 19. března 1893)
• 14. ledna
  • Oldřich Starý, neurolog a rektor Univerzity Karlovy (* 15. června 1914)
  • Oldřich Straka, fotograf (* 29. prosince 1906)
• 21. ledna – Dana Medřická, herečka (* 11. července 1920)
• 27. ledna – Vilém Vrabec, kuchař (* 8. dubna 1901)
• 01. února – Milada Součková, spisovatelka, lingvistka a literární teoretička (* 24. ledna 1899)
• 11. února – Otokar Balcar, teolog (* 19. října 1907)
• 14. února – Bobek Bryen, kapelník, houslista a bubeník (* 30. května 1909)
• 17. února – Anton Bruder, grafik a malíř (* 11. června 1898)
• 18. února – František Horák, knihovník, bibliograf (* 25. května 1911)
• 21. února
  • Jaroslav Svojše, skaut a spisovatel (* 30. října 1920)
  • Emil Kotrba, malíř (* 22. února 1912)
• 25. února
  • Stanislav Kyselák, varhaník a hudební skladatel (* 30. května 1915)
  • Jozef Mjartan, československý politik (* 22. února 1900)
• 03. března – Jiří Švengsbír, rytec, grafik a ilustrátor (* 9. dubna 1921)
• 15. března – Oldřich Nový, herec (* 7. srpna 1899)
• 17. března – Jiří Robert Pick, spisovatel, textař a dramatik (* 4. května 1925)
• 01. dubna – Václav Hůla, ministr vlád ČSSR (* 21. července 1925)
• 02. dubna – Jan Buchvaldek, komunistický politik (* 23. září 1903)
• 06. dubna
  • Ruda Kubíček, malíř (* 18. března 1891)
  • Miroslav Jiroušek, matematik a hudební skladatel (* 25. října 1903)
• 11. dubna – Lubomír Šlapeta, architekt (* 9. prosince 1908)
• 17. dubna – Jaroslav Císař, astronom, matematik, básník a překladatel (* 19. února 1894)
• 22. dubna – Antonín Modr, hudební vědec a skladatel (* 17. května 1898)
• 05. května – Josef Čapek, fotbalový reprezentant (* 1. srpna 1902)
• 08. května – Bohumír Halouzka, varhaník, hudební skladatel a pedagog (* 8. listopadu 1892)
• 13. května – Oldřich Palkovský, hudební skladatel a pedagog (* 24. února 1907)
• 31. května – Mikuláš Antonín Číla, malíř, legionář a československý brigádní generál (* 6. ledna 1883)
• 03. června – Alois Chocholáč, výtvarník (* 7. ledna 1906)
• 08. června – Oldřich Švestka, komunistický novinář a politik (* 24. března 1922)
• 11. června – Karolina Slunéčková, herečka (* 8. dubna 1934)
• 14. června – Dalibor Chalupa, učitel, spisovatel a rozhlasový redaktor (* 27. ledna 1900)
• 22. června – Ladislav Dvořák, básník a spisovatel, autor literatury pro děti (* 1. prosince 1920)
• 24. června – Zdeněk Trtík, teolog, děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty (* 14. srpna 1914)
• 02. července – Vladimír Neff, spisovatel (* 13. června 1909)
• 04. července – Petr Kopta, básník a překladatel (* 5. dubna 1927)
• 05. července – Václav Trojan, hudební skladatel (* 24. dubna 1907)
• 13. července – Zdeněk Liška, skladatel filmové hudby (* 16. března 1922)
• 16. července – Jaroslav Krombholc, dirigent a hudební skladatel (* 30. ledna 1918)
• 19. července – Antonín Kolek, pedagog, historický beletrista (* 8. července 1895)
• 21. července – Radovan Richta, sociolog a filosof (* 6. června 1924)
• 13. srpna – Leo Haas, karikaturista, kreslíř, malíř (* 15. dubna 1901)
• 15. srpna – Jiří Zástěra, fotbalista (* 9. listopadu 1913)
• 19. srpna – Břetislav Benda, sochař (* 28. března 1897)
• 21. srpna – Ladislav Stejskal, malíř a pedagog (* 11. května 1910)
• 31. srpna – Vojtěch Vanický, architekt (* 15. listopadu 1898)
• 11. září – František Kutnar, historik (* 7. října 1903)
• 26. září – Jiří Malásek, klavírista a hudební skladatel (* 7. srpna 1927)
• 28. září – Arnošt Vaněček, překladatel a spisovatel (* 10. srpna 1900)
• 01. října – Bedřich Steiner, komunistický poslanec (* 1. dubna 1913)
• 5. října – Václav Jan Staněk, zoolog, mykolog, botanik, fotograf a filmař (* 16. července 1907)
• 07. října – Marie Wagnerová-Kulhánková, sochařka (* 25. září 1906)
• 13. října
  • Jaroslav Grus, malíř (* 13. srpna 1891)
  • Vladimír Šmilauer, jazykovědec (* 5. prosince 1895)
• 16. října – Zdeněk Brdlík, malíř, ilustrátor a grafik (* 30. dubna 1929)
• 24. října – Miroslav Homola, herec a operetní zpěvák (* 25. listopadu 1909)
• 31. října – Miloslav Baláš, spisovatel, historik a překladatel (* 22. října 1907)
• 01. listopadu – Alfréd Ressel, odbojář, generálmajor, příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR (* 9. června 1900)
• 06. listopadu – Josef Šíma, fotbalový reprezentant (* 17. srpna 1905)
• 11. listopadu
  • Karel Fabián, spisovatel (* 21. června 1912)
  • Josef Effenberger, gymnasta, olympionik (* 18. října 1901)
• 28. listopadu – Štefan Košina, voják a příslušník výsadku Manganese (* 12. ledna 1915)
• 01. prosince – Miroslav Liďák, kreslíř a karikaturista (* 28. června 1934)
• 14. prosince – Jan Ryska, spisovatel, pedagog a publicista (* 19. ledna 1916)
• 19. prosince – Kamil Běhounek, swingový akordeonista a skladatel (* 29. března 1916)
• 26. prosince – Přemysl Doberský, hlavní dietolog Ministerstva zdravotnictví (* 20. srpna 1918)
• 27. prosince – Taras Kuščynskyj, fotograf (* 25. května 1932)
• 29. prosince – Antonín Brož, herec, režisér a divadelní ředitel (* 9. září 1895)

• 13. ledna – Barry Galbraith, americký jazzový kytarista (* 18. prosince 1919)
• 15. ledna – Meyer Lansky, americký gangster (* 4. července 1902)
• 16. ledna – Vladimir Bakarić, Národní hrdina Jugoslávie (* 8. března 1912)
• 20. ledna – Garrincha, brazilský fotbalista (* 23. října 1933)
• 24. ledna
  • Juan Carlos Zabala, argentinský olympijský vítěz v maratonu v roce 1932 (* 11. října 1911)
  • George Cukor, americký filmový režisér (* 7. července 1889)
• 27. ledna
  • Georges Bidault, francouzský premiér (* 5. října 1899)
  • Louis de Funès, francouzský herec a komik (* 31. července 1914)
• 28. ledna – Frank Forde, australský premiér (* 18. června 1890)
• 30. ledna
  • Fritz Machlup, rakouský ekonom (* 15. prosince 1902)
  • Štefan Králik, slovenský dramatik (* 8. dubna 1909)
• 04. února – Karen Carpenter, americká zpěvačka (* 2. března 1950)
• 05. února – Jicchak Olšan, izraelský právník a předseda izraelského Nejvyššího soudu (* 19. února 1895)
• 12. února – Iko Uwais, indonéský herec
• 13. února – Pavol Poljak, slovenský fotograf a publicista (* 16. prosince 1911)
• 14. února – Lina Radkeová, německá olympijská vítězka v běhu na 800 metrů z roku 1928 (* 18. října 1903)
• 19. února – Marcello Mascherini, italský sochař a scénograf (* 14. září 1906)
• 25. února – Tennessee Williams, americký dramatik (* 26. března 1911)
• 01. března – Arthur Koestler, britský spisovatel, filozof a novinář (* 5. září 1905)
• 03. března – Hergé, belgický kreslíř (* 22. května 1907)
• 08. března
  • Odd Lundberg, norský rychlobruslař (* 3. října 1917)
  • William Walton, anglický hudební skladatel (* 29. března 1902)
• 09. března – Ulf von Euler, švédský fyziolog a farmakolog (* 7. února 1905)
• 16. března – Ernie Royal, americký jazzový trumpetista (* 6. února 1921)
• 17. března – Haldan Keffer Hartline, americký fyziolog, nositel Nobelovy ceny (* 22. prosince 1903)
• 18. března – Umberto II., italský král (* 15. září 1904)
• 20. března – Ivan Matvejevič Vinogradov, ruský matematik (* 14. září 1891)
• 29. března – Ada Blackjack, inuitka, která dva roky žila jako trosečnice na neobydleném Wrangelově ostrově (* 10. května 1898)
• 30. března – Lisette Modelová, americká fotografka (* 10. listopadu 1901)
• 02. dubna – Čang Ta-čchien, čínský malíř a padělatel obrazů (* 10. května 1899)
• 04. dubna – Juraj Bartoš, slovenský tenista (* 11. prosince 1916)
• 07. dubna – Larysa Henijuš, běloruská básnířka (* 9. srpna 1910)
• 11. dubna – Avraham Jofe, izraelský generál a politik (* 25. října 1913)
• 13. dubna – Mercè Rodoreda, katalánská spisovatelka (* 10. října 1908)
• 14. dubna – Ernst Schwarz, německý germanista (* 19. června 1895)
• 15. dubna
  • Corrie ten Boom, holandská spisovatelka, titul Spravedlivý mezi národy (* 15. dubna 1892)
  • Gyula Illyés, maďarský básník, prozaik, dramatik, překladatel a redaktor (* 2. listopadu 1902)
• 17. dubna – Felix Pappalardi, americký producent, skladatel, zpěvák a baskytarista (* 30. prosince 1939)
• 19. dubna – Jerzy Andrzejewski, polský spisovatel (* 19. srpna 1909)
• 23. dubna
  • Paľo Bielik, slovenský herec a filmový režisér (* 11. prosince 1910)
  • Marguerite Broquedisová, francouzská tenistka, olympijská vítězka (* 17. dubna 1893)
  • Michail Alexandrovič Karcev, sovětský konstruktér počítačové techniky (* 10. května 1923)
• 30. dubna
  • George Balanchine, gruzínský choreograf (* 22. ledna 1904)
  • Muddy Waters, americký bluesový muzikant (* 4. dubna 1915)
• 06. května – Kai Winding, americký jazzový pozounista a skladatel (* 18. května 1922)
• 08. května – John Fante, americký prozaik a scenárista (* 8. dubna 1909)
• 14. května
  • Fjodor Alexandrovič Abramov, ruský spisovatel a literární vědec (* 29. února 1920)
  • Leonard Read, americký ekonom (* 26. září 1898)
• 17. května – Alexander Smakula, ukrajinský fyzik (* 9. září 1900)
• 22. května
  • Albert Claude, belgický biolog, nositel Nobelovy ceny (* 24. srpna 1899)
  • Marie Augusta Anhaltská, dcera vévody Eduarda Anhaltského (* 10. června 1898)
• 25. května – Idris I., král Libye (* 12. března 1889)
• 31. května – Jack Dempsey, americký boxer (* 24. června 1895)
• 01. června – Anna Seghersová, německá spisovatelka (* 19. listopadu 1900)
• 08. června
  • John Lintner, americký ekonom (* 9. února 1916)
  • Miško Kranjec, slovinský spisovatel, novinář a politik (* 15. září 1908)
• 12. června – Norma Shearerová, americká herečka (* 10. srpna 1902)
• 13. června – Vadim Delone, ruský básník a disident (* 22. září 1947)
• 17. června – Miron Białoszewski, polský básník (* 30. června 1922)
• 19. června – Simcha Erlich, ministr financí Izraele (* 15. prosince 1915)
• 23. června – Osvaldo Dorticós Torrado, prezident Kuby (* 17. dubna 1919)
• 24. června – Hans Neuburg, švýcarský grafik českého původu (* 20. března 1904)
• 25. června – Alberto Ginastera, argentinský hudební skladatel (* 11. dubna 1916)
• 01. července – Buckminster Fuller, americký architekt, matematik, chemik a spisovatel (* 12. července 1895)
• 02. července – László Budai, maďarský fotbalista a fotbalový trenér (* 19. července 1928)
• 05. července – Franc Leskošek, slovinský partyzán, národní hrdina (* 9. prosince 1897)
• 07. července – Herman Kahn, americký futurolog (* 15. února 1922)
• 10. července – Werner Egk, německý skladatel, dirigent a pedagog (* 17. května 1900)
• 11. července – Ross Macdonald, americký spisovatel (* 13. prosince 1915)
• 12. července – Chris Wood, britský hudebník (* 24. června 1944)
• 14. července – Bruno Restel, provinciál České provincie Tovaryšstva Ježíšova (* 4. října 1900)
• 18. července – Salo Flohr, československý a sovětský mezinárodní šachový velmistr (* 21. listopadu 1908)
• 23. července – Nadžíb Albina, vedoucí fotograf Palestinského archeologického muzea (* 2. ledna 1901)
• 29. července
  • Burrill Bernard Crohn, americký lékař (* 13. června 1884)
  • Luis Buñuel, španělský filmový režisér (* 22. února 1900)
  • David Niven, britský herec a voják (* 1. března 1910)
• 01. srpna – Ivan Luťanský, český herec (* 19. dubna 1953)
• 02. srpna – James Jamerson, americký baskytarista (* 29. ledna 1936)
• 05. srpna – Joan Robinsonová, anglická ekonomka (* 31. října 1903)
• 06. srpna – Klaus Nomi, německý herec, zpěvák, kabaretiér (* 24. ledna 1944)
• 14. srpna – Alfred Rust, německý archeolog (* 4. července 1900)
• 17. srpna – Ira Gershwin, americký textař (* 6. prosince 1896)
• 19. srpna – Miha Marinko, slovinský partyzán, národní hrdina, předseda vlády (* 8. září 1900)
• 20. srpna – Aleksandar Ranković, jugoslávský politik (* 28. listopadu 1909)
• 21. srpna – Benigno Aquino, filipínský politik, vůdce opozice proti diktátorovi Ferdinandovi Marcosovi (* 27. listopadu 1932)
• 24. srpna – Jerzy Edigey, polský právník a spisovatel (* 12. srpna 1912)
• 26. srpna – Bjørn Rongen, norský spisovatel (* 24. července 1906)
• 01. září – Henry M. Jackson, americký kongresman a senátor (* 31. května 1912)
• 02. září – Charlotte Rudolph, německá fotografka (* 11. června 1896)
• 03. září – Piero Sraffa, italský ekonom (* 5. srpna 1898)
• 07. září – Boris Hagelin, švédský vynálezce šifrovacích strojů (* 2. července 1892)
• 08. září – Ibrahim Abboud, súdánský prezident (* 26. října 1900)
• 10. září – Felix Bloch, švýcarský fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 23. října 1905)
• 12. září – Sabin Carr, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči 1928 (* 4. září 1904)
• 17. září – Rosa Rakousko-Toskánská, členka toskánské větve Habsbursko-lotrinské dynastie (* 22. září 1906)
• 18. září – Friedrich Heer, rakouský kulturní historik (* 10. dubna 1916)
• 23. září – Szolem Mandelbrojt, francouzský matematik (* 10. ledna 1899)
• 25. září – Leopold III. Belgický, král belgický (* 3. listopadu 1901)
• 26. září – Tino Rossi, francouzský zpěvák a herec (* 29. dubna 1907)
• 01. října – Johan Richthoff, švédský zápasník, olympionik (* 30. dubna 1898)
• 07. října – George Ogden Abell, americký astronom (* 1. března 1927)
• 16. října – Ernst Kyburz, švýcarský zápasník, olympionik (* 14. srpna 1898)
• 17. října – Raymond Aron, francouzský filosof, sociolog a politolog (* 14. března 1905)
• 19. října – Maurice Bishop, grenadský politik a revolucionář (* 29. května 1944)
• 21. října – George Caddy, australský tanečník a fotograf (* 18. února 1914)
• 26. října – Alfred Tarski, polský matematik (* 14. ledna 1901)
• 07. listopadu – Germaine Tailleferre, francouzská skladatelka (* 19. dubna 1892)
• 10. listopadu
  • Dominique Gaumont, francouzský jazzový kytarista (* 8. ledna 1953)
  • Masaru Kacumi, japonský kritik a teoretik designu (* 18. července 1909)
• 13. listopadu – Šizó Kanaguri, japonský maratonský běžec (* 20. srpna 1891)
• 20. listopadu – Kristmann Guðmundsson – islandský spisovatel (* 23. října 1901)
• 25. listopadu – Vladimir Natanovič Gelfand, ukrajinský spisovatel (* 1. března 1923)
• 27. listopadu – Semjon Děnisovič Ignaťjev, sovětský ministr státní bezpečnosti (* 14. září 1904)
• 28. listopadu – Ojārs Vācietis, lotyšský básník a novinář (* 13. listopadu 1933)
• 29. listopadu – Aage Remfeldt, dánský fotograf a olympionik (* 4. září 1889)
• 13. prosince
  • Wincenty Urban, polský biskup, profesor dějin církve, patrologie a dějin umění (* 13. února 1911)
  • Mary Renaultová, britská spisovatelka (* 4. září 1905)
• 18. prosince – Victor Turner, britský antropolog (* 28. května 1920)
• 20. prosince – Bill Brandt, britský novinářský fotograf (* 3. dubna 1904)
• 21. prosince – Paul de Man, americký literární teoretik (* 6. prosince 1919)
• 25. prosince – Joan Miró, španělský malíř (* 20. dubna 1893)
• 28. prosince – Dennis Wilson, americký rockový hudebník (* 4. prosince 1944)

Evropa:

• Československo – prezident Gustáv Husák
• Vatikán – papež Jan Pavel II.
• Sovětský svaz – předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Jurij Andropov
• Francie – prezident François Mitterrand
• Velká Británie
  • královna Alžběta II.
  • (fakticky) předsedkyně vlády Margaret Thatcher
• Spolková republika Německo
  • prezident Karl Carstens
  • (fakticky) kancléř Helmut Kohl
• Dánsko – královna Markéta II.
• Španělsko – král Juan Carlos I.
• Nizozemsko – Beatrix

Ostatní:

• Čína
  • předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
  • předseda ČLR Li Sien-nien
• USA – prezident Ronald Reagan
• Kuba – předseda státní rady Fidel Castro

• Mistrovství světa v hokeji v NSR (Düsseldorf, Dortmund, Mnichov)
• 1. SSSR
• 2. ČSSR
• 3. Kanada

• Galerie 1983 na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1983 na Wikimedia Commons

• Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1983
• Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1983
• Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 63 rok 1983