Ajoie

Ajoie (německy Pruntruter Zipfel, dříve také Elsgau) je oblast na severu švýcarského kantonu Jura.

Hlavním městem Ajoie je Porrentruy, druhé největší město kantonu Jura. Ajoie se rozkládá na ploše přibližně 300 km² v nadmořské výšce kolem 400 až 600 metrů. Vyznačuje se stolovou krajinou Jury, jejíž většinu odvodňuje řeka Allaine do řeky Doubs. Tato rozsáhlá úrodná oblast s vápencovými půdami je považována za ovocný sad Jury a produkuje švestky pro slavnou pálenku Damassine. Jako výletní cíl nabízí Ajoie různé jeskyně (Grottes de Réclère), dinosauří stezky, prehistorický park, letiště Bressaucourt a atraktivní cyklotrasy.

Politicky se oblast Ajoie téměř přesně překrývá s oblastí okresu Porrentruy.

První zmínka o Ajoie pochází z listiny z roku 732, kdy alsaský vévoda převedl pozemky in pago Alsegaugensi na klášter Murbach. Vláda nad Ajoie v následujících letech několikrát změnila majitele, až se v roce 999 dostala pod světskou moc basilejského knížete-biskupa. Z církevního hlediska patřila do roku 1779 k basilejské diecézi pouze obec La Baroche, zatímco ostatní oblasti Ajoie náležely k arcidiecézi besançonské.^[1]

Protože se knížecí biskupství dostalo ve 14. století do finančních potíží, bylo téměř celé Ajoie v roce 1386 prodáno hrabatům z Württembergu-Mömpelgardu (hrabství Montbéliard), ale v roce 1461 je vykoupil kníže-biskup Johann V. z Venningenu. Když pak další panství a vesnice v Ajoie připadly knížecímu biskupství (Roche-d’Or v roce 1474, Rocourt v roce 1573, Miécourt a Beurnevésin v roce 1625), dějiny Ajoie se vyvíjely souběžně s dějinami basilejského knížecího biskupství.^[1]

Během třicetileté války Ajoie trpělo pustošením francouzských a zejména švédských vojsk. V roce 1634 vypálili dobyvatelé Alle, Fontenais a Courtedoux. V roce 1635 padlo Porrentruy, obsazené císařskými vojsky, do rukou Francouzů, kteří se stáhli až v roce 1650. Z následků války se oblast Ajoie vzpamatovávala jen s velkými obtížemi. Mezi lety 1726–1740 region těžce postihly nepokoje na území knížecího biskupství, které otřásly celým knížecím biskupstvím a skončily až zásahem Francie. V roce 1792 byla v Porrentruy vyhlášena krátce trvající Rauracká republika, která předcházela anexi basilejského knížecího biskupství Francií (1793–1815). Na Vídeňském kongresu v roce 1815 bylo bývalé basilejské knížecí biskupství přiřazeno ke kantonu Bern, k němuž Ajoie patřilo až do vzniku kantonu Jura (1979).^[1]

Administrativně bylo Ajoie až do konce 15. století rozděleno na dvě panství, Porrentruy a Bure. V 16. století vzniklo pět velkých panství: Alle (9 obcí), Bure (5), Chevenex (6), Cœuve (7) a Courtedoux (2). Město Porrentruy vytvořilo vlastní soudní dvůr. Když se v Porrentruy v roce 1528 usadil kníže-biskup, stalo se rezidenčním městem knížecího biskupství. Smlouva uzavřená v Paříži v roce 1779 harmonizovala duchovní a světské územní hranice: 20 farností besançonské diecéze ležících v Ajoie bylo vyměněno za 29 frankofonních alsaských farností basilejské diecéze.^[1]

I v současnosti je název Ajoie často používán různými organizacemi či spolky, které v oblasti sídlí. Nejznámějším příkladem je hokejový klub HC Ajoie, sídlící v Porrentruy a hrající nejvyšší švýcarskou hokejovou soutěž National League A.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ajoie na německé Wikipedii.