Přeskočit na obsah

Beeskow

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Beeskow
Bezkow
Pohled na náměstí
Pohled na náměstí
Beeskow – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška40 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBraniborsko
Zemský okresOdra-Spréva
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha77,15 km²
Počet obyvatel8 069 (2011)
Hustota zalidnění104 obyv./km²
Správa
StarostaFrank Steffen (SPD)
Vznik13. století
ZakladatelRytíři ze Strele
Oficiální webwww.beeskow.de
Adresa obecního úřaduBerliner Straße 30
15848 Beeskow
Telefonní předvolba03366
PSČ15848
Označení vozidelLOS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beeskow (dolnolužickosrbsky Bezkow) je město v zemském okrese Odra-SprévaBraniborsku, asi 80 kilometrů jihovýchodně od Berlína a 30 kilometrů jihozápadně od Frankfurtu nad Odrou. Protéká jím řeka Spréva, žije v něm asi 8000 obyvatel a je hlavním městem okresu Beeskow. Pro svoji polohu v lesnaté a jezernaté oblasti i pro své historické centrum je oblíbeným turistickým cílem.

Beeskow založili ve 13. století na obchodní cestě z Lipska do Frankfurtu nad Odrou Rytíři ze Strele. Pro založení města vybrali místo chráněné v té době již stojícím hradem, jehož zříceniny stále stojí. Ve středověku vydělávalo město z celních poplatků. V té době patřilo do Dolní Lužice, i církevně bylo orientováno na jih, spadalo pod míšeňské biskupství. Ve středověku Beeskow často měnil majitele.

Po vymření majitelů z dynastie Biberštejnů získal město roku 1551 český král Ferdinand I. (v tu dobu spadal již pod biskupství lubušské). O pět let později město získala braniborská hrabata, kterým se dařilo jej stále více vymaňovat z vlivu Českého království (Beeskow stále lénem českého krále) i Dolní Lužice. Roku 1600 se pak oficiálně stalo součástí Braniborska. V 16. a 17. století byl Beeskow téměř úplně zničen a poté znovu vystavěno jako pevnostní město. V 19. století hospodářsky vykvetl především díky výrobě látek, provazů a piva. V roce 1888 bylo město spojeno železnicí s blízkým Grunowem, roku 1898 pak s Königs Wusterhausen u Berlína. Roku 1901 následovalo také napojení na Dolnolužickou dráhu, tak bylo město spojeno například s Lübbenem, toto spojení však už od roku 1996 nefunguje.

Za druhé světové války město poškodil sovětský nálet, utrpěl i kostel na náměstí. Ještě předtím zničili nacisté místní židovský hřbitov. Opravy historického centra proběhly v 60. a 70. letech. V éře NDR sídlila ve městě sovětská posádka.

Starostové

[editovat | editovat zdroj]
  • 1901–1933: Friedrich Wilhelm Berthold
  • 1934–1945: SA Brigadeführer Heuer
  • 1945–1946: Dr. Arthur Fehlauer
  • 1946–1950: Fritz Seiffert
  • 1950–1952: Erich Noack
  • 1952–1954: Otto Pirke
  • 1954–1956: Rudolf Schütz
  • 1956–1960: Edmund Stahl
  • 1960–1961: Irene Schlingelhof
  • 1961–1964: Hans Göldner
  • 1964–1965: Rudi Buder
  • 1965–1974: Otto Pirke
  • 1974–1990: Peter Prang (SED)[1]
  • 1990–2010: Fritz Taschenberger (SPD)
  • od roku 2010: Frank Steffen (SPD)

Celé město je charakteristické svou typicky severoněmeckou architekturou – ve stylu severoněmecké gotiky jsou vystavěny hrad, kostel Panny Marie (v 16. století částečně přestavěn a doplněn o věž), stejně jako opevnění města. Kromě toho je ve městě k vidění typická pruská architektura (převážně vojenské stavby z doby Fridricha II. Velikého.

Ne všechny koleje, které do Beeskowa vedou, se stále využívají, funguje však pravidelné vlakové spojení s Königs Wusterhausen a Frankfurtem nad Odrou (linka OE 36). Z města také vedou silnice I. třídy do Frankfurtu nad Odrou, Lübbenu a Chotěbuzi, dále menší silnice do okolních obcí.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beeskow na německé Wikipedii.

  1. wahlen.beeskow.de Dřívější starostové

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]