Přeskočit na obsah

Belgrade Pride

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Belgrade Pride
Belgrade Pride 2021 před budovou Národního shromáždění Republiky Srbsko
Základní informace
StátSrbskoSrbsko Srbsko
MístoBělehrad
Příčinaoslava leseb, gayů, bisexuálů a transgender lidí (LGBT) a jejich spojenců
Webparada.rs

Belgrade Pride (srbsky Парада поноса у Београду, Parada ponosa u Beogradu) je každoroční gay pride, který se koná v srbském Bělehradě na oslavu leseb, gayů, bisexuálů a transgender lidí (LGBT) a jejich spojenců.

Po prvním pokusu v roce 2001, který se setkal s násilím chuligánů, zabránily úřady dalším snahám o uspořádání a registraci akce až do roku 2010, kdy byla opět uspořádána a čelila útokům, které si vyžádaly 100 zraněných.[1] V roce 2013 Ústavní soud Srbska rozhodl, že zákaz z roku 2011 byl porušením ústavně zaručeného práva na svobodu shromažďování, a přiznal organizátorům odškodnění.[2]

Třetí průvod se konal v roce 2014 (kdy se souběžně konal první bělehradský Trans Pride), aniž by došlo k nějakému významnému incidentu, a poté se akce koná každoročně, s výjimkou roku 2020 kvůli pandemii covidu-19.[3] Od roku 2016 se v červnu pořádá druhý Pride známý jako Pride of Serbia, která připomíná Stonewallské nepokoje.

Na konferenci v Bilbao v roce 2019 byl Belgrade Pride vybrán jako hostitel Europride 2022 v konkurenci ILGA Portugal, Dublin Pride a Pride Barcelona.[4] Bělehrad je prvním městem v regionu a zároveň prvním městem mimo Evropský hospodářský prostor, které tuto akci hostí.[5]

27. srpna prezident Aleksandar Vučić oznámil, že nedovolí konání EuroPride, což zdůvodnil současným napětím mezi Srbskem a Kosovem, ekonomickými problémy a obavami, že by protestující homosexuálové mohli akci narušit. Organizátoři EuroPride toto rozhodnutí odsoudili a prohlásili, že akci přesto uskuteční.[6] Vučić a srbská vláda nakonec 17. září schválili, že se průvod může konat, a podle odhadů se ho zúčastnilo 10 000 lidí.[7][8] Incidenty během průvodu zorganizovali odpůrci Europride.[9]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Protesty proti pochodu Belgrade Pride (2010).

Vůbec první pokus o uspořádání akce v Bělehradě se uskutečnil v roce 2001 po svržení režimu Slobodana Miloševiče, ale skončil násilným napadením organizátorů a účastníků ze strany sportovních fanoušků a krajně pravicových aktivistů. Po násilnostech v roce 2010 úřady přehlídku zakázaly s odvoláním na obavy o veřejný klid a pořádek.[10] Ve stejné době natočil Srđan Dragojević vlivný tragikomický film Parade (2011), který přilákal značné množství diváků v Srbsku a bývalé Jugoslávii.[10]

V průběhu let se postoj veřejnosti změnil a dvě třetiny účastníků výzkumu Obránců občanských práv výslovně podpořily právo uspořádat v Bělehradě pride.[3]

V roce 2021 byly hlavním bodem programu žádosti o zavedení zákona o svazcích osob stejného pohlaví a důraznější oficiální reakce na nenávistné projevy a zločiny z nenávisti.[11][12]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belgrade Pride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Slobodan Maricic & Petra Zivic. Serbia Pride: Gay PM Brnabic 'not wanted' at parade. www.bbc.com [online]. BBC, 2018-09-16 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Civil Rights Defenders. Belgrade Pride Bans Were Unconstitutional, Strasbourg Court Says. www.liberties.eu [online]. Civil Liberties Union for Europe, 2017-02-14 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Edita Barać-Savić. Vuk Raičević about this year's Belgrade Pride Parade. www.freiheit.org [online]. Nadace Friedricha Naumanna, 2021-10-05 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ EuroPride 2022 Belgrade [online]. EuroPride 2022 Belgrade [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Goran Miletić. It's time for EuroPride in Belgrade. europeanwesternbalkans.com [online]. European Western Balkans, 2022-08-05 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ KWAIOVÁ, Isabella. Serbia's Leader Cancels EuroPride. Organizers Say They Will Go Ahead Anyway.. The New York Times. 2022-08-27. Dostupné online [cit. 2023-06-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  7. ↑ Organizatori: Gotovo 10.000 ljudi u šetnji i borbi za ravnopravnost. rs.n1info.com [online]. N1, 2022-09-17 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ ĐURIĆ, Vanja; ĐURIĆ, Dimitrije. Vlada garantovala bezbednost, organizatori kažu – parada odobrena, ali incidenti. rs.n1info.com [online]. 2022-09-17 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (srbsky) 
  9. ↑ Protivnici Prajda gazili LGBT zastavu i pevali pesme. rs.n1info.com [online]. 2022-09-17 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Tobias Flessenkemper. Belgrade Pride 2021: heading for "roaring twenties" for human rights. www.coe.int [online]. Rada Evropy, 2021-09-18 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Milica Stojanović. Belgrade Pride to Highlight Calls for Same Sex Union Law. balkaninsight.com [online]. 2021-09-17 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Парада поноса у Београду, шетња централним градским улицама прошла без инцидената. www.rts.rs [online]. Radio-televizija Srbije, 2021-09-18 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. (srbsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Belgrade_Pride&oldid=23919039“