David de Gea

David de Gea
David de Gea v roce 2017
Osobní informace
Celé jméno	David de Gea Quintana
Datum narození	7. listopad 1990 (34 let)
Místo narození	Madrid, Španělsko
Výška	192 cm
Klubové informace
Současný klub	Fiorentina
Číslo dresu	43
Pozice	brankář
Mládežnické kluby*
2003–2008 Atlético Madrid
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 2008–2009 2009–2011 2011–2023 2024– Atlético Madrid B Atlético Madrid Manchester United ACF Fiorentina 03500(0) 05700(0) 41500(0) 000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2004 2007 2007–2009 2009 2009–2013 2012 2014–2020 Španělsko U15 Španělsko U17 Španělsko U19 Španělsko U20 Španělsko U21 Španělsko U23 Španělsko 01200(0) 01500(0) 01500(0) 00100(0) 02700(0) 00500(0) 04500(0)
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale ME 2021 Španělsko Mistrovství Evropy U21 2011 Španělsko 2013 Španělsko Superpohár UEFA 2010 Atlético Madrid Evropská liga UEFA 2009/2010 Atlético Madrid 2016/2017 Manchester United FC 1. anglická fotbalová liga 2012/2013 Manchester United FC Anglický superpohár 2011 Manchester United FC 2013 Manchester United FC 2016 Manchester United FC
Další informace
Manžel(ka)	Edurne (od 2023)
Web	daviddegea.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 8. červenci 2023 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 8. červenci 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David de Gea Quintana (de Gea po otci, Quintana po matce, španělská výslovnost: [daˈβið ðe ˈxea], * 7. listopadu 1990, Madrid, Španělsko) je španělský fotbalový brankář který hraje za Serie A klub ACF Fiorentina

Narodil se v Madridu, fotbalovou kariéru začal v 10 letech v Atléticu Madrid. V seniorech debutoval v roce 2009. Poté co se stal prvním brankářem týmu, pomohl k výhře v soutěži Evropská liga UEFA a Superpohár UEFA. Jeho výkony upoutaly klub Manchester United, který ho koupil.

Do Manchesteru přestoupil 29. června 2011 ve svých 20 letech jako náhrada za dlouholetého gólmana Edwina van der Sara, který zrovna ukončil aktivní kariéru. De Gea podepsal pětiletou smlouvu a stal se součástí týmu Sira Alexe Fergusona. Přestupová částka činila 18,9 milionu liber a šlo o druhou nejvyšší částku za gólmana po přestupu Gianluigiho Buffona do Juventusu v roce 2001.^[1] Jeho případným konkurentem měl být brankář Anders Lindegaard.

Vůbec první zápas odchytal proti americkému týmu Chicago Fire 23. července 2011, Manchester United na turné v USA vyhrál poměrem 3:1.^[2] První soutěžní zápas na de Geu čekal 7. srpna, kdy se United utkali o Community Shield s městským rivalem City. Inkasoval sice dva góly, jeho spoluhráči ale stav zápasu otočili a vyhráli 3:2.^[3] United započali obhajobu ligového titulu 14. srpna 2011 proti West Bromwich Albion, kde sice de Geu překonal Shane Long, vlastní gól soupeře ale přihrál tři body Manchesteru.^[4] Za obdržený gól se dočkal kritiky, přičemž trenér Alex Ferguson to popsal jako „proces učení“.^[5] V následujícím druhém ligovém kole si připsal čisté konto proti Tottenhamu, který byl na Old Trafford poražen 3:0.^[6] O šest dní později se postavil Arsenalu a za stavu 1:0 pro United vychytal penaltu Robina van Persieho. Domácí United nakonec vyhráli 8:2.^[7] Proti Chelsea 18. září pomohl k vítězství 3:1 doma zejména vychytáním střelecké příležitosti soupeřova záložníka Ramirese.^[8] Další týden zachránil remízu 1:1 proti Stoke City několika zákroky.^[9] Odchytal rovněž utkání Ligy mistrů UEFA s Basilejí, které skončilo domácí remízou 3:3.^[10] V prosinci ztratil místo jedničky na úkor Lindegaarda, poté co United podlehli doma 2:3 poslednímu Blackburnu.^[11] Na začátku února se v důsledku Lindegaardova zranění vrátil do branky a přičinil se u jednobodového zisku na hřišti Chelsea, když v nastaveném čase vychytal přímý kop Juana Manuela Maty, čímž fotbalisté United vybojovali remízu 3:3.^[12] Do konce sezóny odchytal 19 zápasů Premier League a čisté konto udržel osmkrát.^[13]

Navzdory povedenému osobnímu výkonu a řadě zákroků podlehl de Gea s týmem na hřišti Evertonu v úvodním kole ligy dne 20. srpna 2012.^[14] Další ligový zápas proti Fulhamu byl vítězný, při domácí výhře 3:2 ale de Gea neodhadl centr, načež si dal obránce United Nemanja Vidić vlastní gól.^[15] Následovala šance pro Lindegaarda, jenž však trenéra Fergusona nepřesvědčil a de Gea se v průběhu sezóny vrátil do branky.^[13] Ve 34. kole Premier League 2012/13 20. dubna 2013 porazil Manchester United Aston Villu 3:0, David mohl v předstihu slavit se spoluhráči ligový titul (dvacátý v historii klubu).^[16][17][18] V závěru sezóny byl zařazen do Jedenáctky roku Premier League (Premier League Team of the Year) 2012/13.^[19]

United se před začátkem sezóny 2013/14 rozloučily s trenérem Alexem Fergusonem, na jehož místo nastoupil David Moyes. Nové období zahájil srpnový pohárový triumf v Community Shield 2013. Soupeřící Wigan podlehl 0:2 a nevzmohl se ani na to dostat de Geu pod tlak.^[20]

Na začátku října fotbalisté United tápali venku proti Sunderlandu, kde prohrávali 0:1. De Gea ovšem za tohoto stavu vychytal hlavičku Emanuela Giaccheriniho a Adnan Januzaj dvěma góly pomohl otočit výsledek na 2:1 pro „Rudé ďábly“. Zákrok španělského gólmana pochválil jeho předchůdce Peter Schmeichel.^[21] Ligové utkání hrané 1. prosince 2013 s Tottenhamem bylo pro de Geu 100. utkáním za Manchester United.^[22]

Po sezóně 2014/15 byl zvolen do nejlepšího týmu Premier League podle PFA jako jediný hráč Manchesteru United.^[23]

Na začátku srpna roku 2015 potvrdil trenér Louis van Gaal absenci de Gey pro úvodní ligové utkání proti Tottenhamu. Španělský brankář údajně projevil zájem přestoupit do Realu Madrid, mediální spekulace doprovázely ho doprovázely celé léto.^[24] Madridský celek o de Geu usiloval a přestupová částka činící 29 milionů liber byla připravena, ovšem přestup samotný se nakonec neuskutečnil, přičemž oba celky se rozcházely v tom, z jakého důvodu de Gea nepřestoupil.^[25] Přestupové okno bylo ukončeno a de Gea zůstal v Manchesteru, kde měl smlouvu ještě na jeden rok.^[25] 11. září podepsal novou smlouvu s platovým navýšením, zavazující jej v United do roku 2019 s opcí na prodloužení do roku 2020.^[26]

V lednu 2016 nastoupil proti Newcastle United do svého 200. zápasu za Manchester United, zápas ale skončil nerozhodně 3:3.^[27] V květnu 2016 získal ocenění pro nejlepšího hráče týmu (Cenu Sira Matta Busbyho) a tuto každoroční cenu získal po sobě potřetí.^[28]

Na začátku srpna roku 2016 se de Gea postavil do brány v zápase o Community Shield s Leicesterem a pomohl vyhrát 2:1, poté co jej střelecky překonal Jamie Vardy. Éra trenéra José Mourinha tak započala trofejí.^[29] Dne 23. října (9. ligové kolo) neodvrátil nejvyšší prohru Manchesteru United v Premier League od roku 2011, když na stadionu Chelsea celkem čtyřikrát kapituloval.^[30] Proti West Ham United na začátku ledna odchytal 250. zápas za United.^[31]

V dubnu se jeho jméno objevilo v Týmu roku v Premier League podle PFA, kam byl de Gea obsazen jako jediný fotbalista United.^[32]

Proti Southamptonu v polovině července 2020 dosáhl na 400 startů ve dresu Manchesteru United.^[33] Po konci sezóny 2019/20 Premier League byl de Gea jedním z hráčů, kteří na hřišti nechyběli ani minutu napříč všemi 38 zápasy.^[34] V závěrečném 38. kole na konci července 2020 vychytal proti Leicesteru čisté konto a pomohl výhrou 2:0 ke třetímu místu v konečné tabulce Premier League a kvalifikaci do Ligy mistrů pro další sezónu. Pro de Geu to bylo čisté konto číslo 113 v anglické lize. Překonal tak dřívějšího brankáře United Petera Schmeichela.^[35]

Dne 4. února 2022 poprvé obdržel cenu pro hráče měsíce ledna Premier League a navázal na Frasera Forstera z února 2017, posledního oceněného brankáře.^[36]

Dne 8. července 2023 Manchester United oznámil, že de Gea po 12 letech klub opustí.^[37]

12. srpna 2024 De Gea s italským klubem ACF Fiorentina podepsal roční smlouvu s možností prodloužení o další rok.

V květnu 2007 se s reprezentací do 17 let zúčastnil Mistrovství Evropy U17 v Belgii, kde ve finále španělští mladíci porazili Anglii 1:0.^[38]

Byl také kapitánem mládežnické reprezentace Španělska U21. Byl nominován na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let 2013 konané v Izraeli, kde mladí Španělé porazili ve finále vrstevníky z Itálie 4:2 a slavili zisk čtvrtého titulu v této věkové kategorii.^[39]
Chytal i na předchozím šampionátu 2011 v Dánsku, i zde Španělsko získalo titul.^[40]

V létě 2012 byl napsán na soupisku pro Letní olympijské hry 2012 (hráči do 23 let) v Londýně. Španělsko, které mělo na soupisce i hráče z A-mužstva, zde bylo po vítězství na EURU 2012 největším favoritem, ale po dvou prohrách 0:1 (s Japonskem a Hondurasem) a jedné remíze s Marokem (0:0), vypadlo překvapivě již v základní skupině. D. David de Gea odchytal všechna tři utkání svého týmu.^[41][42][43]

V A-mužstvu Španělska přezdívaném La Furia Roja debutoval 8. června 2014 v přípravném zápase na MS 2014 hraném ve Spojených státech proti týmu El Salvadoru (výhra 2:0).^[44]

Trenér Vicente del Bosque jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii^[45], kde Španělé jakožto obhájci titulu vypadli po dvou porážkách a jedné výhře již v základní skupině B. Na turnaji byl náhradníkem, nenastoupil do žádného zápasu.

Vicente del Bosque jej nominoval i na EURO 2016 ve Francii^[46], kde byli Španělé vyřazeni v osmifinále Itálií po porážce 0:2.^[47] Na šampionátu byl brankářskou jedničkou a odchytal všechny čtyři zápasy svého mužstva.

De Gea byl trenérem Julenem Lopeteguim nominován na Mistrovství světa 2018, kde měl mít svěřenou roli brankářské jedničky.^[48]

Dočkal se nominace pro Mistrovství Evropy 2020, konané kvůli pandemii covidu-19 v roce 2021. Trenér Luis Enrique zveřejnil nominaci 24. května 2021 a zahrnul do ni také brankáře Unaie Simóna a Roberta Sáncheze.^[49] Turnajovou jedničkou se nakonec stal Unai Simón, který nastoupil do úvodního utkání skupiny se Švédskem.^[50]

Na Mistrovství světa 2022 si nezachytal, jelikož trenér Luis Enrique opět vložil důvěru v Unaie Simóna, jehož doplnila dvojice David Raya a Robert Sánchez.^[51]

Klubové

Statistika ke dni 17. května 2015

Atlético Madrid

• Evropská liga UEFA (1): 2009/10
• Superpohár UEFA (1): 2010

Manchester United

• Community Shield (1): 2011
• Premier League (1): 2012/13

Španělsko U17

• 1× vítěz Mistrovství Evropy U17: 2007

Španělsko U21

• 2× vítěz Mistrovství Evropy U21: 2011, 2013^[52]

• Mistrovství Evropy U21 2011 – zařazen do týmu turnaje (Team of the Tournament)
• Tým roku Premier League podle PFA – 2012/13,^[19] 2014/15,^[23] 2015/16,^[53] 2016/17,^[54] 2017/18^[55]
• Hráč měsíce Premier League – leden 2022^[36]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu David de Gea na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
• Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu^{[nedostupný zdroj]}, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)

David de Gea – klubová kariéra

Evropská liga UEFA 2009/2010 – Atlético Madrid Brankář David de Gea Hráči Tomáš Ujfaluši • Luis Perea• Álvaro Domínguez Soto • Antonio López – • José Antonio Reyes • Paulo Assunção • Raúl García • Simão Sabrosa • Diego Forlán • Sergio Agüero • Joel Robles • Juan Valera • Juanito • Leandro Cabrera • Ignacio Camacho • José Manuel Jurado • Eduardo Salvio Hlavní trenér Quique Flores Evropská liga UEFA 2016/2017 – Manchester United FC Brankář Sergio Romero • David de Gea Hráči Antonio Valencia – • Chris Smalling • Daley Blind • Matteo Darmian • Ander Herrera • Juan Mata • Marouane Fellaini • Paul Pogba • Henrich Mchitarjan • Marcus Rashford • Phil Jones • Timothy Fosu-Mensah • Jesse Lingard • Michael Carrick • Wayne Rooney • Anthony Martial Hlavní trenér José Mourinho Superpohár UEFA 2010 – Atlético Madrid Brankář David de Gea • Joel Robles Hráči Tomáš Ujfaluši • Luis Perea • Diego Godín • Álvaro Domínguez • Paulo Assunção • José Antonio Reyes • Raúl García • Simão • Sergio Agüero • Diego Forlán • Antonio López • Mario Suárez • Ignacio Camacho • José Manuel Jurado • Fran Mérida • Diego Costa Hlavní trenér Quique Sánchez Flores Community Shield 2011 – Manchester United FC Brankář David de Gea • Anders Lindegaard Hráči Chris Smalling • Rio Ferdinand • Nemanja Vidić • Patrice Evra • Nani • Michael Carrick • Anderson • Ashley Young • Wayne Rooney • Danny Welbeck • Phil Jones • Rafael • Jonny Evans • Pak Či-song • Tom Cleverley • Dimitar Berbatov Hlavní trenér Alex Ferguson Community Shield 2013 – Manchester United FC Brankář David de Gea • Anders Lindegaard Hráči Rafael • Nemanja Vidić • Phil Jones • Patrice Evra • Tom Cleverley • Michael Carrick • Ryan Giggs • Wilfried Zaha • Danny Welbeck • Robin van Persie • Jonny Evans • Chris Smalling • Anderson • Antonio Valencia • Šindži Kagawa • Adnan Januzaj Hlavní trenér David Moyes Community Shield 2016 – Manchester United FC Brankář David de Gea • Sergio Romero Hráči Antonio Valencia • Eric Bailly • Daley Blind • Luke Shaw • Michael Carrick • Marouane Fellaini • Jesse Lingard • Wayne Rooney • Anthony Martial • Zlatan Ibrahimović • Marcos Rojo • Juan Mata • Ander Herrera • Henrich Mchitarjan • Morgan Schneiderlin • Marcus Rashford Hlavní trenér José Mourinho Premier League 2012/2013 – Manchester United FC Brankář David de Gea • Anders Lindegaard Hráči Patrice Evra • Rafael • Rio Ferdinand • Jonny Evans • Nemanja Vidić • Phil Jones • Chris Smalling • Alexander Büttner • Michael Carrick • Antonio Valencia • Tom Cleverley • Ryan Giggs • Šindži Kagawa • Ashley Young • Anderson • Paul Scholes • Nani • Darren Fletcher • Robin van Persie • Wayne Rooney • Danny Welbeck • Chicharito Hlavní trenér Alex Ferguson

David de Gea – reprezentační kariéra

Španělsko na Mistrovství Evropy do 21 let 2011 (3. titul) 1 Rubén Miño • 2 César Azpilicueta • 3 Álvaro Domínguez Soto • 4 Javi Martínez (C) • 5 Mikel San José • 6 Jeffrén Suárez • 7 Adrián López Álvarez • 8 Dani Parejo • 9 Bojan Krkić • 10 Juan Manuel Mata • 11 Diego Capel • 12 Martín Montoya • 13 David de Gea • 14 Emilio Nsue • 15 José Ángel Valdés • 16 Víctor Ruiz Torre • 17 Dídac Vilà • 18 Ander Herrera •19 Thiago Alcântara • 20 Alberto Botía • 21 Rubén Pérez • 22 Iker Muniain • 23 Diego Mariño • Trenér: Luis Milla Aspas Španělsko na Mistrovství Evropy do 21 let 2013 (4. titul) 1 David de Gea • 2 Martín Montoya • 3 Asier Illarramendi • 4 Nacho Fernández • 5 Marc Bartra • 6 Iñigo Martínez • 7 Sergio Canales • 8 Koke • 9 Rodrigo Moreno Machado • 10 Thiago Alcântara (C) • 11 Cristian Tello • 12 Álvaro Morata • 13 Diego Mariño • 14 Ignacio Camacho • 15 Marc Muniesa • 16 Álvaro González • 17 Pablo Sarabia • 18 Alberto Moreno •19 Iker Muniain • 20 Dani Carvajal • 21 Álvaro Vázquez • 22 Isco • 23 Joel Robles • Trenér: Julen Lopetegui Španělská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2014 1 Iker Casillas (C) • 2 Raúl Albiol • 3 Gerard Piqué • 4 Javi Martínez • 5 Juanfran • 6 Andrés Iniesta • 7 David Villa • 8 Xavi • 9 Fernando Torres • 10 Cesc Fàbregas • 11 Pedro • 12 David de Gea • 13 Juan Mata • 14 Xabi Alonso • 15 Sergio Ramos • 16 Sergio Busquets • 17 Koke • 18 Jordi Alba • 19 Diego Costa • 20 Santi Cazorla • 21 David Silva • 22 César Azpilicueta • 23 Pepe Reina • Trenér Vicente del Bosque Španělská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016 1 Iker Casillas • 2 César Azpilicueta • 3 Gerard Piqué • 4 Marc Bartra • 5 Sergio Busquets • 6 Andrés Iniesta • 7 Álvaro Morata • 8 Koke • 9 Lucas Vázquez • 10 Cesc Fàbregas • 11 Pedro • 12 Héctor Bellerín • 13 David de Gea • 14 Thiago Alcântara • 15 Sergio Ramos (C) • 16 Juanfran • 17 Mikel San José • 18 Jordi Alba • 19 Bruno Soriano • 20 Aritz Aduriz • 21 David Silva • 22 Nolito • 23 Sergio Rico • Trenér Vicente del Bosque Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 Itálie Salvatore Sirigu • Gianluigi Donnarumma • Alex Meret • Giorgio Chiellini – • Leonardo Bonucci • Alessandro Florenzi • Emerson Palmieri • Francesco Acerbi • Leonardo Spinazzola • Giovanni Di Lorenzo • Alessandro Bastoni • Rafael Tolói • Marco Verratti • Federico Bernardeschi • Jorginho • Federico Chiesa • Nicolò Barella • Lorenzo Pellegrini • Bryan Cristante • Manuel Locatelli • Stefano Sensi • Matteo Pessina • Ciro Immobile • Lorenzo Insigne • Andrea Belotti • Domenico Berardi • Giacomo Raspadori Trenér: Roberto Mancini Anglie Jordan Pickford • Dean Henderson • Sam Johnstone • Kyle Walker • John Stones • Harry Maguire • Kieran Trippier • Ben Chilwell • Trent Alexander-Arnold • Luke Shaw • Tyrone Mings • Reece James • Conor Coady • Ben White • Jordan Henderson • Jadon Sancho • Mason Mount • Declan Rice • Kalvin Phillips • Phil Foden • Jack Grealish • Bukayo Saka • Jude Bellingham • Raheem Sterling • Harry Kane – • Marcus Rashford • Dominic Calvert-Lewin Trenér: Gareth Southgate Španělsko David de Gea • Unai Simón • Robert Sánchez • Jordi Alba • César Azpilicueta • José Gayà • Eric García • Diego Llorente • Pau Torres • Aymeric Laporte • Sergio Busquets – • Koke • Thiago Alcântara • Rodri • Fabián Ruiz • Dani Olmo • Ferrán Torres • Adama Traoré • Marcos Llorente • Pablo Sarabia • Álvaro Morata • Mikel Oyarzabal • Gerard Moreno • Pedri Trenér: Luis Enrique Dánsko Kasper Schmeichel • Frederik Rønnow • Jonas Lössl • Simon Kjær – • Andreas Christensen • Mathias Jørgensen • Jens Stryger Larsen • Jannik Vestergaard • Nicolai Boilesen • Joakim Mæhle • Joachim Andersen • Christian Eriksen • Thomas Delaney • Pierre Højbjerg • Daniel Wass • Robert Skov • Mathias Jensen • Anders Christiansen • Christian Nørgaard • Yussuf Poulsen • Martin Braithwaite • Andreas Cornelius • Kasper Dolberg • Jonas Wind • Andreas Skov Olsen • Mikkel Damsgaard Trenér: Kasper Hjulmand Španělská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2018 1 David de Gea • 13 Kepa Arrizabalaga • 23 Pepe Reina • 2 Dani Carvajal • 3 Gerard Piqué • 4 Nacho Fernández • 12 Álvaro Odriozola • 14 César Azpilicueta • 15 Sergio Ramos - • 16 Nacho Monreal • 18 Jordi Alba • 5 Sergio Busquets • 6 Andrés Iniesta • 7 Saúl Ñíguez • 8 Koke • 10 Thiago Alcântara • 20 Marco Asensio • 22 Isco • 9 Rodrigo Moreno Machado • 11 Lucas Vázquez • 17 Iago Aspas • 19 Diego Costa • 21 David Silva • Trenér Fernando Hierro