Přeskočit na obsah

Jahagi (1942)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jahagi vyplouvající ze Saseba 19. prosince 1943[1]
Jahagi vyplouvající ze Saseba 19. prosince 1943[1]
Základní údaje
Vlajka
Typlehký křižník
TřídaTřída Agano
Číslo trupu134[2]
Jméno podleJahagi (矢矧) ~ „výrobce šípů“, řeka v provincii Mikawa
Objednána1939[2]
Zahájení stavby11. listopadu 1941 v sasebském arzenálu[2]
Spuštěna na vodu25. září nebo 25. října 1942[3]
Uvedena do služby29. prosince 1943[2]
Osud7. dubna 1945 potopen palubními letouny TF 58 během operace Ten-gó
Poloha vraku[4]
Souřadnice
Cenaplánovaná v roce 1939: 26 000 000 ¥[2]
Takticko-technická data
VýtlakProjektovaný:
7710 t (7588,2 T) 2/3 při zkouškách[2]
8338 t (8206,3 T) plný[5]

Reálný:
7887 t 2/3 při zkouškách[5]
Délka162,0 m mezi svislicemi
172,0 m na vodorysce
174,5 m celkem[2]
Šířka15,2 m na vodorysce[2]
PonorProjektovaný:
5,63 m při 2/3 zkouškovém výtlaku[6]
5,93 m při plném výtlaku[5]
Pohon6 kotlů Ro-gó Kanpon šiki
4 sestavy parních turbín Kampon
4 třílisté lodní vrtule o průměru 3,3 m[2]
100 000 k na hřídeli (73 549,9 kW)[2]
105 800 k na hřídeli (77 815,8 kW) při zkouškách 10. prosince 1943[7]
PalivoProjektováno:
1420 t topného oleje[2]
Rychlost35 uzlů (64,8 km/h) projektovaná[2]
35,17 uzlů (65,135 km/h) při zkouškách 24. listopadu 1943 (výtlak 7734 t, výkon 101 100 k (74 358,9 kW))[7]
DosahProjektováno:
6000 námořních mil (11 112 km) při 18 uzlech (33,3 km/h)[2]
Posádka700 (projektovaná):
51 důstojníků
649 mužstvo[2]
Pancíř60 mm boční pás (65,8 x 3,64 m)
20 mm střední paluba nad kotelnami a strojovnami
20 mm dolní paluba nad muničními sklady
55 mm muniční sklady
16 až 40 mm můstek[2]
19 mm dělové věže[8]
celkem 656 t pancíře[2]
VýzbrojPo dokončení:
6 x 152,4mm/50 kanón typu 41. roku (3xII)
4 x 76,2mm kanón typu 98 (2xII)
14 x 25mm protiletadlový kanón typu 96 (2xIII, 4xII)
2 x IV 610mm torpédomety typu 92 model 4
(16 torpéd typu 93 model 1 modifikace 2)[2]
až 18 hlubinných náloží
až 3 miny typu 88[2]

Vývoj 25mm výzbroje:
4. února 1944: 32 ks (8xIII, 8xI)
30. června 1944: 48 ks (10xIII, 18xI)
18. prosince 1944: 58 ks (10xIII, 28xI)[9]

Řízení palby hlavní baterie:
2x 6m koincidenční dálkoměr typu 14[10][11]
1x zaměřovač typu 94 model 5
1x dělostřelecký počítač typu 94 model 4[11]

2x 4,5m dálkoměr typu 94 + dělostřelecký počítač typu 94 pro 76,2mm děla[11]
1x zaměřovač typu 95 s 2m dálkoměrem pro 25mm kanóny[11]
ElektronikaPo dokončení:
1 přehledový radar 21 Gó[12]
1 hydrofon typu 93 model 2[13]
1 sonar typu 93 model 3[13]

Od července 1944 navíc:
1 přehledový radar 22 Gó (2 sady antén)
1 přehledový radar 13 Gó[12]
Letadla2 hydroplány E13A1
1 katapult Kure typ 2 model 5[2][1]

Jahagi (japonsky 矢矧) byl třetím lehkým křižníkem třídy Agano japonského císařského námořnictva za druhé světové války. Během své služby fungoval nejprve jako vlajková loď Kimurovy 10. suirai sentai (水雷戦隊 ~ eskadra torpédoborců) a od 16. listopadu 1944 pak jako vlajková loď Komurovy 2. suirai sentai.[4]

Po dokončení byl Jahagi v únoru 1944 odeslán do Singapuru. V rámci Ozawova svazu se v červnu 1944 zúčastnil bitvy ve Filipínském moři a 19. června se podílel na záchraně posádky torpédované Šókaku. V říjnu 1944 se v rámci Kuritova svazu zúčastnil série bitev u Leyte, přičemž během bitvy u Samaru vedl torpédový útok 10. suirai sentai proti americkým lehkým letadlovým lodím. Odpoledne 6. dubna 1945 vyplul z Tokujamy k Okinawě jako vlajková loď doprovodu bitevní lodě Jamato v rámci sebevražedné operace Ten-gó. Následujícího dne byl svaz napaden a zničen letouny z letadlových lodí americké TF 58. Spolu s bitevní lodí Jamato a čtyřmi torpédoborci šel ke dnu i Jahagi.

U japonských jmen je rodné jméno uváděno na prvním místě a rodové jméno na druhém

Jednotky třídy Agano se vyznačovaly jednokomínovou siluetou s dvěma dvouhlavňovými nepravými dělovými věžemi hlavní 152,4mm baterie na přídi a jednou na zádi. Mezi komínem a zadním stožárem se na Jahagi nacházela manipulační plošina a 19m katapult Kure typ 2 model 5 pro dva nesené hydroplány E13A1. Pod hydroplánovou plošinou se v ose plavidla nacházely dva otočné čtyřhlavňové 610mm torpédomety typu 92 model 4.

Od srpna 1944 měly hydroplány z Jahagi kód žlutá 371-[taktické číslo].[14]

Od dříve dokončených sesterských lodí Agano a Noširo se Jahagi vizuálně odlišoval posunutím 4,5m stereoskopických[15] dálkoměrů typu 94 dopředu a instalací kratšího katapultu. Od následující sesterské lodě Sakawa se vizuálně odlišoval oblými tvary některých komponent nástavby, zejména podstavci dálkoměrů typu 94 a předních 25mm palpostů v rozích hydroplánové plošiny.

Stavba lehkého křižníku číslo 134 podle projektu C-41, která byla schválena na základě programu rozvoje loďstva z roku 1939, měla původně probíhat v loděnicích námořního arzenálu v Kure. Kvůli vytížení kapacity loděnic byla ale nakonec stavba realizována v loděnicích námořního arsenálu v Sasebu.[3]

Stavba křižníku č. 134 byla zahájena 11. listopadu 1941 položením kýlu na stejném skluzu sasebské loděnice, ze kterého dvacet dní předtím sjel do moře trup sesterského křižníku Agano. Dne 20. srpna 1942 bylo novému křižníku, jako druhému plavidlu císařského námořnictva, uděleno jméno Jahagi. Dne 25. září, nebo 25. října, 1942 byl Jahagi spuštěn na vodu a 29. prosince 1943 přijat to služby.[16]

Jahagi byl přijat do služby 29. prosince 1943 v Sasebu, které se rovněž stalo domovským přístavem nového křižníku. Velitelem Jahagi se stal daisa (大佐 ~ námořní kapitán) Matake Jošimura a Jahagi byl zařazen do Ozawovy 3. kantai (艦隊 ~ loďstvo). Zároveň se stal vlajkovou lodí 10. suirai sentai šóšó (少将 ~ kontradmirál) Susumu Kimury, přičemž tak v této roli nahradil poškozený sesterský Agano.[17][4]

Dne 20. června 1945 byl Jahagi vyškrtnut ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[4]

  1. a b PATTON, Wayne. Japanese Light Cruisers of World War II. Carrollton, Texas: Squadron/Signal Publications (Warships in action; sv. 25). ISBN 0-89747-497-X. 4025. S. 50 a 51. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. Kapitola Sumary Data Tables: Agano class, s. 826 až 828. (anglicky) 
  3. a b Lexroix, str. 559 a 826. Podle Lacroix & Wells některé dokumenty sasebského arzenálu udávají spuštění na vodu již 25. září 1942
  4. a b c d HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander. HIJMS YAHAGI: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1997, rev. 2007-11-28 [cit. 2010-10-02]. 2. revize. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Lacroix, str. 563
  6. Lacroix & Wells, str. 562
  7. a b Lacroix & Wells, str. 590
  8. Lacroix & Wells, str. 568
  9. Lacroix & Wells, str. 572
  10. Lacroix & Wells, str. 569
  11. a b c d Lacroix, str. 560 a 576 až 578
  12. a b Lacroix & Wells, str. 578 a 579
  13. a b Lacroix & Wells, str. 580
  14. AKIMOTO, Minoru. IJN Markings. Koku Fan. 1980's, roč. 29, čís. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10 & 11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-11.  Archivováno 11. 6. 2011 na Wayback Machine. in Topic: Battleship & Cruiser AC Tail Codes [online]. j-aircraft.org, 2010-12-29 [cit. 2011-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Lacroix & Wells, str. 722 a 240
  16. Lacroix & Wells, str. 559, 562 a 826
  17. Lacroix & Wells, str. 597

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky) 
  • PATTON, Wayne. Japanese Light Cruisers of World War II. Carrollton, Texas: Squadron/Signal Publications (Warships in action; sv. 25). ISBN 0-89747-497-X. 4025. (anglicky) 
  • HARA, Tameichi. Japanese Destroyer Captain (Pearl Harbor, Guadalcanal, Midway – The Great Naval battles as Seen Through Japanese Eyes). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1591143543. (anglicky) 
  • IKEDA, Takekuni. The Imperial Navy's Final Sortie. Naval History. Říjen 2007, roč. 21, čís. 5. Dostupné online [cit. 2010-06-18]. ISSN 1042-1920. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]