Jakob Schaffner

Jakob Schaffner
Narození	14. listopadu 1875 Basilej
Úmrtí	23. září 1944 (ve věku 68 let) Štrasburk
Povolání	spisovatel
Ocenění	Velká Schillerova cena (1930) Goetheova medaile za umění a vědu (1932)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakob Schaffner (14. listopadu 1875 Basilej – 25. září 1944 Štrasburk) byl švýcarský německy píšící spisovatel, básník a dramatik, který se stal stoupencem nacismu.

Narodil se v rodině Johanna Schaffnera (1842–1883) a Emilie rozené Müllerové (1849–1904).^[1] V roce 1883 přišel o otce, jeho matka téhož roku předala syna svým rodičům a emigrovala do USA. Od roku 1884 do roku 1891 vyrůstal v nedalekém pietistickém dětském domově na zámku Beuggen na Horním Rýnu v Bádensku. Jakob se vyučil ševcovskému řemeslu a několik let pracoval jako tovaryš v Německu. Již v této době začal psát literární texty. V roce 1908 se oženil s Friedou Barth (1884), v roce 1912 se jim narodil syn Wolf Peter.

Jako tovaryš hodně cestoval po Nizozemsku, Belgii a Francii, což silně ovlivnilo jeho pozdější tvorbu, která se z velké části zabývala cestováním. Studoval na univerzitě v Basileji a v Basileji napsal i svá raná díla. Ve svých úplných začátcích Schaffner sympatizoval s komunismem, později přešel k nacionalismu. Byl silně kritický nejen k judaismu, ale i ke křesťanství a Bibli odmítal jako "cizí sbírku textů".

Uměleckého průlomu dosáhl románem Konrad Pilater. V roce 1911 se usadil v Německu a žil ve Výmaru na Dichterweg, nedaleko Goethova zahradního domku. V roce 1912 se Schaffner s rodinou přestěhoval do Charlottenburgu. Nejslavnější román Johannes (někdy známý jako Roman einer Jugend), který vyšel v roce 1922, inspirovaly jeho zážitky z dětství a byl částečně autobiografickým příběhem o životě v sirotčinci. V roce 1930 byl jmenován čestným občanem Wyhlenu (Bádensko-Württembersko), původní komunity své matky.

Schaffner se později vrátil do Švýcarska a v letech 1936–1938 působil ve prospěch Národní fronty, kterou opustil spolu s Rolfem Hennem a Hansem Oehlerem – zakladateli pronacistické skupiny Bund Treuer Eidgenossen Nationalsozialistischer Weltanschauun. Zpočátku byl k nacismu skeptický, ale brzy se stal stoupencem Adolfa Hitlera, protože měl pocit, že by mohl stát v čele obnovy Evropy. Během druhé světové války se Schaffner vrátil do Německa, vstoupil do nacistické strany a pracoval jako propagandista Josepha Goebbelse, do Švýcarska se vracel jen zřídka, s výjimkou setkání s ministrem vlády Marcelem Pilet-Golazem v roce 1940 po boku Ernsta Hofmanna [de] a Maxe Leo Kellera, dvou předních členů švýcarského nacistického hnutí Národní hnutí Švýcarska.

Jakob Schaffner a jeho manželka zahynuli při spojeneckém náletu na Štrasburk. Pohřeb se konal 5. dubna 1945 za přítomnosti syna a snachy ve švýcarském Buusu (kanton Basilej-venkov), za velkých protestů obyvatelstva. Schaffner, dříve široce uznávaný spisovatel, měl po válce kvůli své podpoře nacismu v literárních kruzích značně pošramocenou pověst.

• 1911 a 1923 Čestné uznání švýcarské Schillerovy nadace
• 1930 Velká Schillerova cena
• 1932 Goethova medaile za umění a vědu
• 1937 Čestný titul Říšského ministerstva propagandy
• 1943 Cena Johanna Petera Hebela

• Irrfahrten. Roman, Berlin 1905 online – Internet Archive — Neufassung: Die Irrfahrten des Jonathan Bregger, Berlin 1912
• Die Laterne und andere Novellen, Berlin 1907
• Die Erlhöferin. Roman, Berlin 1908
• Hans Himmelhoch. Wanderbriefe an ein Weltkind, Berlin 1909 — Neuausgabe: Chronos, Zürich 2005
• Konrad Pilater. Roman, Berlin 1910 — Neu bearbeitete, gekürzte Auflage: Stuttgart 1922 — Neuausgabe, mit einem biografischen Nachwort von Charles Linsmayer, Zürich 1982
• Der Bote Gottes. Roman, Berlin 1911
• Die goldene Fratze. Novellen, Berlin 1912
• Geschichte der Schweizerischen Eidgenossenschaft. Eine Darstellung, Stuttgart 1915
• Die Schweiz im Weltkrieg, Berlin 1915
• Das Schweizerkreuz. Novelle, Berlin 1916 — Neuausgabe als: Das Liebespfand, Stuttgart 1942
• Der Dechant von Gottesbüren. Roman, Berlin 1917
• Die deutsche Auferstehung. Deutschlands Rettung durch die deutsche Erde!, Berlin 1919
• Die Weisheit der Liebe. Roman, Leipzig 1919
• Die Erlösung vom Klassenkampf, Leipzig 1920
• Kinder des Schicksals. Roman, Leipzig 1920
• Der Passionsweg eines Volkes 1918–1920, Leipzig 1920
• Johannes. Roman einer Kindheit, Stuttgart 1922 (Bd. 1 der Johannes-Tetralogie) online – Internet Archive — Neuausgabe, mit einem Nachwort von Peter Hamm: Nagel & Kimche, Zürich 2005
• Das Wunderbare. Roman, Stuttgart 1923
• Brüder. Zwei Erzählungen, Stuttgart 1925
• Die Glücksfischer. Roman, Stuttgart 1925
• Das große Erlebnis. Roman, Stuttgart 1926
• Das verkaufte Seelenheil. Eine Erzählung. Im Insel Verlag, Leipzig 1927
• Die Jünglingszeit des Johannes Schattenhold. Roman, Stuttgart 1930 (Bd. 2 der Johannes-Tetralogie)
• Eine deutsche Wanderschaft. Roman, Berlin 1933 (Bd. 3 der Johannes-Tetralogie)
• Offenbarung in deutscher Landschaft. Eine Sommerfahrt, Stuttgart 1934
• Larissa, Berlin 1935
• Volk zu Schiff. Zwei Seefahrten mit der KdF-Hochseeflotte, Hamburg 1936
• Berge, Ströme und Städte. Eine schweizerische Heimatschau, Stuttgart 1938
• Die Landschaft Brandenburg, Hamburg 1938
• Kampf und Reife. Roman, Stuttgart/Berlin 1939 (Bd. 4 der Johannes-Tetralogie)
• Die schweizerische Eidgenossenschaft und das Dritte Reich, Vortrag, 1939
• Der ewige Weg im Bundesbrief von 1291, Zürich 1940
• Der Aufgang des Reiches Heinrich I., Berlin 1940
• Der Schicksalsweg des deutschen Volkes, Berlin 1940
• Die Klarinette. Erzählung. Deutsche Volksbücher, Wiesbaden 1941
• Das Reich in uns, Berlin 1943
• Das kleine Weltgericht. Schauspiel, Stuttgart 1943
• Stadtgänge. Frühe Erzählungen. Hrsg. v. Charles Linsmayer. Arche, Zürich 1979

• Svítilna – úvod František Sekanina; přeložil František Sekanina; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 56. Praha: J. R. Vilímek, 1913

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jakob Schaffner na německé Wikipedii a Jakob Schaffner na anglické Wikipedii.

• Heinrich Pälmer: Daseinsproblem und Lebensgefühl im Werk Jakob Schaffners. Lipstadt i. W. 1933
• Anny Matthey: Über die Kunst des Gestaltens in der erzählenden Dichtung Jakob Schaffners. Univ. Diss., Marburg 1934
• Pio Fässler: Jakob Schaffner. Leben und Werk. Rascher, Zürich u. a. 1936
• Annemarie Wettstein: Die Wertwelt des Dichters Jakob Schaffner, dargestellt an seinem Werk und Leben. Triltsch, Würzburg 1938
• Viktor Ott: Studien zur Darstellung des Kindes in der modernen Schweizer Erzählungsliteratur. Tschudy, St. Gallen 1944
• Hans Bänziger: Heimat und Fremde. Ein Kapitel «tragische Literaturgeschichte» in der Schweiz: Jakob Schaffner, Robert Walser, Albin Zollinger. Francke, Bern 1958
• Hans Broger: Jakob Schaffner «Konrad Pilater» und «Johannes». Chemoprint, Gießen 1963
• Karl Schmid: Unbehagen im Kleinstaat. Untersuchungen über Conrad Ferdinand Meyer, Henri-Frédéric Amiel, Jakob Schaffner, Max Frisch, Jacob Burckhardt. Artemis, Zürich 1963
• Dieter Fringeli: Ein helvetisches Ärgernis. Das Tabu Jakob Schaffner. In: Dichter im Abseits. Artemis, Zürich 1974, S. 15–31
• Karl Graf: Zum 100. Geburtstag von Jakob Schaffner (14. November 1975). In: Baselbieter Heimatblätter, Organ der Gesellschaft für Baselbieter Heimatforschung, Bd. 40, 1975, Heft 4, S. 610–614 (Digitalisat).
• Hans Bänziger: Glücksfischer und Auswanderer. Zu Jakob Schaffner. Auch ein Fall von Exilliteratur? In: Schweizer Monatshefte 55 (1975–1976), S. 624–634
• Martin Crabtree: Jakob Schaffner. Die Suche nach einer Heimat in den Romanen «Johannes» und den beiden Fassungen der «Glücksfischer». Univ. Microfilms, Ann Arbor/Michigan 1978
• Hermann Affolter: Beitrag zu einem wichtigen Abschnitt im Leben des Dichters Jakob Schaffner. In: Akten des 6. Internationalen Germanistenkongresses (Basel), Bern 1980, S. 153–158.
• Urs Gehrig: Leben strebt ins Werk, und Werk will wieder Leben werden. Wandel und Konstanz in Leben und Werk von Jakob Schaffner. Lizentiatsarbeit, Univ. Zürich 1990
• Christoph Siegrist: Der zerrissene Jakob Schaffner: überzeugter Nationalsozialist und Schweizer Patriot. In: Aram Mattioli (Hrsg.): Intellektuelle von rechts. Orell Füssli, Zürich 1995, S. 55–72.
• Reto Caluori: Jakob Schaffner. In: Andreas Kotte (Hrsg.): Theaterlexikon der Schweiz. Band 3, Chronos, Zürich 2005, S. 1582.
• Charles Linsmayer: Schaffner, Jakob. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 22, Duncker & Humblot, Berlin 2005, S. 538 (Digitalisat).
• Christof Wamister (Hrsg.): Es ging am Anfang nicht leicht mit uns. Der Briefwechsel Jakob Schaffner – Hermann Hesse. Chronos, Zürich 2009.
• Wolfgang Proske (Hrsg.): (= . Band 6). 1. Auflage. Kugelberg, Gerstetten 2017, S. 261 ff.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakob Schaffner na Wikimedia Commons