Přeskočit na obsah

Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Ludvík Rakouský
Rodné jménoKarel Ludvík Maria František Josef Michael Gabriel Antonius Robert Štěpán Pius Řehoř Ignác Markus d'Aviano Rakouský
Narození10. března 1918
Baden u Vídně
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. prosince 2007 (ve věku 89 let)
Brusel
BelgieBelgie Belgie
Místo pohřbeníCísařská hrobka ve Vídni
Alma materKatolická univerzita v Lovani
Povolánípodnikatel
TitulJeho císařská a královská výsost arcivévoda
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
ChoťYolanda z Ligne
DětiRudolf
Alexandra
Karel Kristián
Marie Constance
RodičeKarel I.
Zita Bourbonsko-Parmská
RodHabsbursko-Lotrinští
PříbuzníAdelheid Habsbursko-Lotrinská, Alžběta Šarlota Habsbursko-Lotrinská, Šarlota Habsbursko-Lotrinská, Robert Rakouský-d'Este, Rudolf Rakouský, Otto Habsbursko-Lotrinský a Felix Ferdinand Habsbursko-Lotrinský (sourozenci)
Marie Kristýna Habsbursko-Lotrinská[1], Imre Emanuel Habsbursko-Lotrinský[1], Kryštof Jindřich Habsbursko-Lotrinský[1], Alexandr Hektor Habsbursko-Lotrinský[1] a Gabriela Marie Habsbursko-Lotrinská[1] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arcivévoda Karel Ludvík Rakouský, celým jménem Karel Ludvík Maria František Josef Michael Gabriel Antonius Robert Štěpán Pius Řehoř Ignác Markus d'Aviano Rakouský, německy: Carl Ludwig Maria Franz Joseph Michael Gabriel Antonius Robert Stephan Pius Gregor Ignatius Markus d'Aviano von Österreich, občanským jménem: Carl Ludwig Habsburg-Lothringen (10. března 1918 Baden u Vídně11. prosince 2007 Brusel) byl pátým potomkem rakouského císaře Karla I. a císařovny Zity a posledním členem panovnického rodu narozeným před zánikem monarchie.

Narození Karla Ludvíka několik měsíců před rozpadem monarchie bylo oslaveno 101 dělostřeleckými salvami. Dětství však již trávil v exilu, mimo jiné na ostrově Madeira, kde pobývala císařská rodina až do smrti císaře Karla I. v roce 1922. Následně žil s matkou a sourozenci ve Španělsku a v Belgii. Ve třicátých letech 20. století studoval, stejně jako starší bratr Ota, na Katolické univerzitě v Lovani v Belgii.

Život v USA

[editovat | editovat zdroj]

Po německé invazi roku 1940 uprchl s rodinou do severní Ameriky, kde Karel Ludvík vystudoval politické a společenské vědy na Laval University v Quebec City[2].

Roku 1943 vstoupil do americké armády a za prezidenta Roosevelta vedl v neutrálním Portugalsku tajná jednání s Maďarskem o restauraci monarchie, ta však nebyla úspěšná. V roce 1944 se v řadách Spojenců účastnil Vylodění v Normandii.

Zpět v Evropě

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1958 se Karel Ludvík vrátil se svou rodinou do Evropy a byl činný v bruselské holdingové společnosti Société Générale du Belgique. Později založil pro tuto holdingovou společnost firmu Genstar v Kanadě. V době jeho odchodu do penze roku 1986 čítala firma Genstar více než dvacet tisíc zaměstnanců v tak rozličných odvětvích jako stavebnictví, cement, chemie, námořn�� doprava, finance a špičkové technologie.[3]

Byl mluvčím Habsburků, domáhajících se v Rakousku odškodnění za konfiskovaný majetek rodiny v roce 1919.

Karel Ludvík zemřel koncem roku 2007 a dne 12. ledna 2008 po obřadu ve Svatoštěpánské katedrále ve Vídni byl pochován v Císařské hrobce po boku své matky.

17.1.1950 se na zámku Belœil v Belgii oženil s princeznou Yolandou de Ligne (celým jménem Yolande Marie Jeanne Charlotte de Ligne, * 6.5.1923 Madrid), s níž měl čtyři děti.[4]

  • 1. Rudolf (* 17.11.1950 Belœil) ∞ (3.7.1976 Brusel) Hélène de Villenfagne de Vogelsanck (* 24.4.1954): 8 dětí
  • 2. Alexandra (* 10.7.1952) ∞ 1984 Hector Riesle Contreras (* 16.2.1943, chilský ambasador u Svatého stolce): 3 děti
  • 3. Karel Kristián (* 26.8.1954 Belœil) ∞ 1982 Marie Astrid Lucemburská (* 17.2.1954, sestra vládnoucího velkovévody lucemburského): 5 dětí
  • 4. Marie Constance (* 19.10.1957) ∞ 1994 Franz Joseph Auersperg-Trautson (* 11.12.1954): 3 vlastní dcery (jedna zemřela brzy po porodu) a 1 adoptovaná.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
František Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Žofie Bavorská
 
 
Ota František Josef
 
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský
 
 
Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie Izabela Rakouská
 
 
Karel I.
 
 
 
 
 
 
Jan I. Saský
 
 
Jiří I. Saský
 
 
 
 
 
 
Amálie Augusta Bavorská
 
 
Marie Josefa Saská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand II. Portugalský
 
 
Marie Anna Portugalská
 
 
 
 
 
 
Marie II. Portugalská
 
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
Karel II. Parmský
 
 
Karel III. Parmský
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Savojská
 
 
Robert I. Parmskýz
 
 
 
 
 
 
Karel Ferdinand Bourbonský
 
 
Luisa Marie Terezie z Artois
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Neapolsko-Sicilská
 
 
Zita Bourbonsko-Parmská
 
 
 
 
 
 
Jan VI. Portugalský
 
 
Michal I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Španělská
 
 
Marie Antonie Portugalská
 
 
 
 
 
 
Konstantin Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
Adelaida z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu
 
 
 
 
 
 
Anežka Hohenlohe-Langenburská
 
  1. a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. BERNIER ARCAND, Philippe. Les Bourbon-Parme dans les institutions d’enseignement du Québec. Histoire Québec. 2022, roč. 28, čís. 1, s. 24–28. Dostupné online [cit. 2023-04-30]. ISSN 1201-4710. (francouzsky) 
  3. Carl Ludwig Habsburg-Lothringen ist tot. www.kurier.at [online]. [cit. 31-12-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-12-2007. 
  4. http://www.wienerzeitung.at/DesktopDefault.aspx?TabID=4601&Alias=wzo&cob=317248&currentpage=0[nedostupný zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]