Olivier Giroud

Olivier Giroud
Giroud v dresu Francie na MS 2018
Osobní informace
Celé jméno	Olivier Jonathan Giroud[1]
Datum narození	30. září 1986 (38 let)[2]
Místo narození	Chambéry, Francie
Výška	192 cm[3]
Hmotnost	93 kg
Klubové informace
Současný klub	Milán
Číslo dresu	9
Pozice	Fotbalový útočník
Mládežnické kluby*
1994–1999 1999–2006 Froges Grenoble
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 2005–2007 2007–2008 2008–2010 2010–2012 2012–2018 2018–2021 2021–2024 2024– Grenoble → FC Istres Tours FC Montpellier Arsenal Chelsea Milán LAFC 02300(2) 0330(14) 0610(30) 0730(33) 1800(73) 0750(17) 0970(39) 00000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2011–2024 Francie 01310(57)
Úspěchy
Mistrovství světa 2018 Francie 2022 Francie Mistrovství Evropy 2016 Francie 2024 Francie Liga mistrů UEFA 2020/21 Chelsea Evropská liga UEFA 2018/19 Chelsea Superpohár UEFA 2019 Chelsea Francouzská fotbalová liga 2011/12 Montpellier Italská fotbalová liga 2021/22 Milán
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 28. 5. 2024 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 9. 7. 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olivier Giroud (30. září 1986 Chambéry, Francie) je francouzský fotbalový útočník a bývalý reprezentant, který je od července 2024 hráčem amerického klubu LAFC.^[4]

^[5]

• z Grenoble do Tours za 150 000 Euro
• z Tours do Montpellier za 2 000 000 Euro
• z Montpellier do Arsenal za 12 00 000 Euro
• z Arsenal do Chelsea za 17 000 000 Euro
• z Chelsea do Milán za 4 800 000 Euro
• z Milán do LAFC zadarmo

Olivier Giroud se narodil ve městě Chambéry v regionu Rhône-Alpes, ale vyrůstal v nedalekém městě Froges. Právě zde v místním klubu Olympique Club de Froges započal svoji fotbalovou kariéru. V klubu strávil pět let, než se ve třinácti připojil k týmu Grenoblu.

V mládežnické akademii Grenoblu strávil šest let, než ve svých devatenácti letech podepsal svůj první profesionální kontrakt. Během své první sezony 2005/06 se stal členem rezervního týmu, který hrál v lize Championnat de France amateur 2. Giroud se rychle stal důležitým hráčem týmu, když vstřelil v patnácti utkáních patnáct branek. Jeho výkony mu dopomohly k přechodu do prvního týmu, kam si ho trenér Grenoblu v březnu 2006 povolal. Svůj první profesionální debut si Olivier odbyl 24. března 2006, kdy jako střídající hráč nastoupil do utkání Ligue 2 proti Gueugnonu. Po zbytek sezony zůstal v prvním týmu a připsal si dalších pět startů. Od následující sezony 2006/07 byl již stálým členem prvního týmu. 26. února 2007 vstřelil svůj první profesionální gól, když v nastavení utkání proti Le Havru rozhodl o vítězství svého týmu. O měsíc později si připsal třetí start v sezoně. V utkání proti Gueugnonu byl však po své první červené kartě v kariéře vyloučen. Sezonu zakončil s osmnácti starty a dvěma vstřelenými brankami.

Sezonu 2007/08 strávil na hostování v týmu třetiligového FC Istres, který hrál v Championnat National. Ve svém druhém utkání za klub vstřelil svoji první branku. Istres porazilo Laval 2:1. V sezoně odehrál 33 utkání a dal čtrnáct branek. Po skončení hostování se vrátil do Grenoblu, z kterého však po skončení sezony odešel do týmu Tours.

28. května 2008 oznámil svůj přestup do druholigového týmu Tours FC, kde podepsal tříletý kontrakt. Giroud byl do Tours zlákán sportovním ředitelem Maxem Martym, který před tím pracoval právě v Grenoblu. Olivier dostal dres s číslem 12 a svůj debut si z důvodu zranění odbyl až 3. září 2008, kdy nastoupil v Coupe de la Ligue proti US Boulogne. Ligového debutu se dočkal o týden později, kdy Tours porazilo 1:0 Nîmes. Měsíc po svém debutu vstřelil svoji první branku, když v utkání proti Lensu otevíral skóre. Ve druhém poločase přidal ještě jednu branku a dopomohl k vítězství 3-1. Ve francouzském poháru Coupe de France vstřelil Giroud ve dvou zápasech pět branek. V prvním utkání jedinou brankou dopomohl k vítězství 1:0 nad poloprofesionálním klubem Pacy Vallée-d'Eure. V následujícím kole zvítězil tým nad mužstvem SS Jeanne d'Arc z Réunionu 7:1 a Olivier dal čtyři branky. V dalším kole bylo Tours vyřazeno Lorientem. Sezonu zakončil se 14 brankami ve 27 utkáních.

Poté, co z klubu po sezoně odešel Tenema N'Diaye, se stal Giroud první volbou na post útočníka. V prvním utkání sezony vstřelil dva góly proti Le Havru a zajistil tak týmu vítězství 2:1. 18. září 2009 se mu podruhé v kariéře podařilo vstřelit čtyři branky v jednom utkání. Tentokrát to bylo proti týmu AC Arles-Avignon a Giroud dal všechny branky při vítězství 4:2. Podzimní část sezony zakončil s šestnácti vstřelenými brankami, přičemž třináct z nich padlo v ligových utkáních. 26. ledna 2010 přestoupil do prvoligového týmu Montpellier HSC, se kterým podepsal třiapůlletý kontrakt. Přestupní částka se pohybovala kolem dvou milionů eur. Montpellier poslal svoji novou posilu zpět do Tours, kde jako hostující hráč strávil zbytek sezony. Sezonu zakončil s 24 brankami vstřelenými ve 42 utkáních. V lize jich vstřelil 21 a stal se nejlepším střelcem Ligue 2. Po skončení sezony byl rovněž vyhlášen nejlepším hráčem druhé ligy a byl zařazen do týmu roku.

Giroud se oficiálně k týmu připojil 1. července 2010. V klubu debutoval 29. července 2010 v utkání třetího kvalifikačního kola Evropské ligy proti maďarskému týmu Győri ETO FC. V utkání vstřelil svůj první gól v novém působišti. Tým díky jeho gólu vyhrál, avšak po odvetném utkání byl z předkola vyřazen. První ligový start si připsal v prvním kole Ligue 1 proti Bordeaux, Montpellier vyhrál 1:0. 28. srpna vstřelil svůj první ligový gól ve venkovním utkání proti Valenciennes, které skončilo výhrou 1:0. V Coupe de la Ligue došel Montpellier překvapivě až do finále. V semifinálovém utkání proti Paris Saint-Germain odehrál celé utkání, které se rozhodlo až v prodloužení, kdy Giroud vstřelil ve 117. minutě rozhodující branku. Montpellier se tak dostal do prvního finále od roku 1994, kdy hrál finále v Coupe de France. Ve finále Coupe de la Ligue nastoupil Montpellier proti Marseille a prohrál 0:1. Jedinou branku utkání vstřelil Taye Taiwo. Montpellier se umístil na čtrnácté příčce a Giroud se s 12 góly stal nejlepším klubovým střelcem. Po sezoně prodloužil svůj kontrakt až do roku 2014.

Druhou sezonu v klubu začal opět dobře. Vsítil branky v prvních dvou ligových utkáních proti AJ Auxerre a úřadujícímu mistrovi ligy Lille. Během dalších utkání vstřelil týmům Dijonu a Sochaux hatrick, vítězné branky proti Lyonu, AS Nancy a Nice a většinu branek v Coupe de la Ligue a Coupe de France. Díky jeho produktivitě vedl Montpellier v listopadu 2011 ligovou tabulku. V zimním přestupovém období o něj projevilo zájem mnoho klubů z celé Evropy. Vlastník Montpellieru Louis Nicollin se nechal slyšet, že případný zájemce o jeho služby bude muset zaplatit 50 nebo 60 milionů eur. Navzdory všemu však Olivier v týmu zůstal a zasloužil se o mnoho branek i ve druhé polovině sezony. 24. března 2012 vstřelil jediný gól utkání v zápase proti Saint-Étienne. Toto vítězství vyhouplo Montpellier na první příčku a na ní se udržel až do konce sezony. Po vítězství 2:1 nad Auxerre v posledním ligovém kole si klub zajistil první ligový triumf ve své historii. Giroud zakončil sezonu s 21 góly jako nejlepší ligový střelec.

26. června 2012 přestoupil za přibližnou částku 13,2 milionu liber ^[6] do anglického Arsenalu. Podle svých slov Arsenal upřednostnil před Chelsea, protože manažer Arsène Wenger jej ujistil o svém zájmu a nebyl přesvědčen, že manažer Chelsea, Roberto di Matteo, toho o něm ví dostatek ^[7]. Svůj první gól v dresu Arsenalu vstřelil v utkání Ligového poháru proti Coventry 26. září 2012, kdy Arsenal vyhrál 6:1^[8]. První gól v Premier League následoval 6. října v zápase proti West Hamu United.^[9] 22. února 2014 dvakrát skóroval v Premier League proti Sunderlandu (výhra 4:1).^[10]

Během ledna roku 2018 podepsal Giroud tříletou smlouvu s městským rivalem Arsenalu, klubem Chelsea FC.^[11]

Giroud se zaskvěl 2. prosince 2020 v duelu Ligy mistrů proti Seville na její půdě, když sám o výsledku 4:0 rozhodl svými čtyřmi góly. Jeho „perfektní“ hattrick obsáhl gól levačkou, pravačkou, hlavou a navrch přidal gól z penalty.^[12] Posledním hráčem, který vstřelil čtyři góly za Chelsea byl Giroudův trenér Frank Lampard na jaře 2010.^[12]

Dne 17. července 2021 odešel do italského klubu AC Milán za 1 000 000 Euro. V sezoně nastřílel celkem 14 branek a byl nejlepším střelcem v klubu. Na konci sezony patřil mezi nejlepší hráče a svými góly pomohl klubu po 11 letech k titulu v lize

13. května 2024 Giroud oznámil, že na konci sezony opustí AC Milán a odejde hrát do MLS.

25. května 2024 odehrál svůj poslední zápas za AC Milán proti Salernitaně, kde za zaznamenal svůj poslední gól za klub.

V květnu 2024 Giroud se ústně zavázal s americkým klubem Los Angeles FC, kde hraje i jeho bývalý spoluhráč a brankář z reprezentace Hugo Lloris. S klubem se domluvil na roční smlouvě do roku 2025 s možností prodloužení o další rok. Ke klubu se připojí poté jako volný hráč po sezóně s AC Milán.

Olivier Giroud nikdy nereprezentoval Francii v mládežnických kategoriích. V roce 2001 byl společně s hráči jako Yoann Gourcuff, Yohan Cabaye či Sylvain Marveaux povolán do týmu Francie do 16 let, aby se zúčastnil kempu v akademii Clairefontaine. Po ukončení kempu však nebyl vybrán, aby v nadcházející sezoně reprezentoval tým šestnáctiletých.

3. listopadu 2011 ho trenér seniorské reprezentace Laurent Blanc vybral do nominace na přátelské utkání proti USA a Belgii. Debut si odbyl 11. listopadu proti týmu Spojených států. Do hry se dostal jako střídající hráč. Svůj první gól v reprezentaci dal 29. února 2012, kdy v přátelském utkání porazila Francie Německo 2:1. O tři měsíce později byl nominovaný do týmu pro Mistrovství Evropy 2012. V přípravě na tento šampionát se podílel dvěma asistencemi při vítězství 3:1 nad Islandem. Na samotném evropském šampionátu odehrál tři utkání, vždy jako střídající hráč v závěru utkání. Francie se probojovala až do čtvrtfinále, kde byla po porážce 0:2 vyřazena reprezentací Španělska.^[13]

22. března 2013 nastoupil v kvalifikačním zápase proti Gruzii, který skončil vítězstvím domácí Francie 3:1. Giroud vstřelil jeden gól svého týmu.^[14]

Trenér Didier Deschamps jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii.^[15] Francouzi vypadli na šampionátu ve čtvrtfinále s Německem po porážce 0:1.^[16] Giroud vstřelil jeden gól v utkání základní skupiny E proti Švýcarsku (výhra 5:2).^[17] Představil se i na domácím EURU 2016.^[18]

Na konci listopadu 2022 se představil na svém třetím Mistrovství světa, které se konalo v Kataru. V základní sestavě nahradil zraněného Karima Benzemu a v úvodním utkání skupiny 22. listopadu proti Austrálii vstřelil při výhře 4:1 dva góly. Jím vstřeleným závěrečným zásahem vyrovnal rekord 51 gólů Thierry Henryho, do toho dne nejlepšího střelce reprezentace.^[19]

Sezóna	Klub	Liga			Domácí poháry			Kontinentální poháry			Celkem
		Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Zápasy	Góly
2005/06	Grenoble	Ligue 2	6	0	FP+FLP	0	0	-	0	0	6	0
2006/07		Ligue 2	17	2	FP+FLP	1+1	0	-	0	0	19	2
Celkem za Grenoble			23	2	-	2	0	-	0	0	25	2
2007/08	Istres	4. liga	33	14	FP+FLP	0+1	0	-	0	0	34	14
2008/09	Tours	Ligue 2	23	9	FP+FLP	2+1	4+0	-	0	0	26	13
2009/10		Ligue 2	38	21	FP+FLP	1+2	0+2	-	0	0	41	23
Celkem za Tours			61	30	-	6	6	-	0	0	67	36
2010/11	Montpellier	Ligue 1	37	12	FP+FLP	1+3	0+1	EL	2[20]	1[20]	43	14
2011/12		Ligue 1	36	21	FP+FLP	4+2	2+2	-	0	0	42	25
Celkem za Montpellier			73	33	-	10	5	-	2	1	85	39
2012/13	Arsenal	Premier League	34	11	AP+ALP	4+2	2+2	LM	7	2	47	17
2013/14		Premier League	36	16	AP+ALP	5+1	3+0	LM	9[20]	3[20]	51	22
2014/15		Premier League	27	14	AP+ALP+AS	5+0+1	3+0+1	LM	3[20]	1	36	19
2015/16		Premier League	38	16	AP+ALP+AS	5+2+1	3+0+0	LM	7	5	53	24
2016/17		Premier League	29	12	AP+ALP	4+1	2+0	LM	6	2	40	16
2017/18		Premier League	16	4	AP+ALP+AS	0+3+1	0	EL	6	3	26	7
Celkem za Arsenal			180	73	-	35	16	-	38	16	253	105
2018	Chelsea	Premier League	13	3	AP+ALP	4+0	2	LM	1	0	18	5
2018/19		Premier League	27	2	AP+ALP+AS	1+3+0	0	EL	14	11	45	13
2019/20		Premier League	18	8	AP+ALP	3+0	0	LM+ES	3+1	0+1	25	10
2020/21		Premier League	17	4	AP+ALP	4+2	0+1	LM	8	6	31	1
Celkem za Chelsea			75	17	-	18	4	-	26	17	119	39
2021/22	Milán	Serie A	29	11	IP	4	3	LM	5	0	38	14
2022/23		Serie A	33	13	IP+IS	1+1	0+0	LM	12	5	47	18
2023/24		Serie A	35	15	IP	1	0	LM+EL	6+5	1+1	47	17
Celkem za Milán			97	39	-	7	3	-	28	7	132	49
Celkově			542	208	-	79	35	-	94	41	718	286

• 1× vítěz francouzské ligy (2011/12)
• 1× vítěz italské ligy (2021/22)
• 4× vítěz anglického poháru (2013/14, 2014/15, 2016/17, 2017/18)
• 3× vítěz anglického superpoháru (2014, 2015, 2017)
• 1× vítěz Ligy mistrů UEFA (2020/21)
• 1× vítěz Evropské ligy UEFA (2018/19)

• 3× na MS (2014, 2018 – zlato, 2022 - stříbro)
• 3× na ME (2012, 2016 – stříbro, 2020)

• 1× nejlepší střelec 1. francouzské ligy (2011/12)
• 1× nejlepší střelec 2. francouzské ligy (2009/10)
• 1× nejlepší střelec evropské ligy UEFA (2018/19)
• Tým roku Ligue 1 podle UNFP – 2011/12^[21]
• 1× All Stars Team EL (2018/19)
• 1× FIFA Puskás Award (2017)

Řád čestné legie (2018)^[22]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olivier Giroud na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olivier Giroud na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
• Profil na UEFA.com (anglicky)
• Profil na L'Equipe (francouzsky)
• Statistiky na Soccerbase.com
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)

Hráčská kariéra

Liga mistrů UEFA 2020/2021 – Chelsea FC Brankář Édouard Mendy • Kepa Arrizabalaga • Willy Caballero Hráči César Azpilicueta – • Thiago Silva • Antonio Rüdiger • Reece James • Ben Chilwell • Jorginho • N'Golo Kanté • Kai Havertz • Mason Mount • Timo Werner • Marcos Alonso • Andreas Christensen • Kurt Zouma • Emerson • Christian Pulišić • Mateo Kovačić • Callum Hudson-Odoi • Hakim Zijach • Billy Gilmour • Olivier Giroud Hlavní trenér Thomas Tuchel Evropská liga UEFA 2018/2019 – Chelsea FC Brankář Kepa Arrizabalaga • Willy Caballero Hráči César Azpilicueta – • Antonio Rüdiger • Marcos Alonso • Davide Zappacosta • Gary Cahill • Andreas Christensen • David Luiz • Emerson • Ethan Ampadu • Jorginho • N'Golo Kanté • Ross Barkley • Eden Hazard • Pedro • Ruben Loftus-Cheek • Mateo Kovačić • Callum Hudson-Odoi • Willian • Gonzalo Higuaín • Olivier Giroud Hlavní trenér Maurizio Sarri Community Shield 2014 – Arsenal FC Brankář Wojciech Szczęsny • Emiliano Martínez Hráči Mathieu Debuchy • Laurent Koscielny • Calum Chambers • Kieran Gibbs • Mikel Arteta • Alexis Sánchez • Aaron Ramsey • Jack Wilshere • Santi Cazorla • Yaya Sanogo • Nacho Monreal • Tomáš Rosický • Alex Oxlade-Chamberlain • Mathieu Flamini • Olivier Giroud • Joel Campbell Hlavní trenér Arsène Wenger Community Shield 2015 – Arsenal FC Brankář Petr Čech • Emiliano Martínez Hráči Héctor Bellerín • Per Mertesacker • Laurent Koscielny • Nacho Monreal • Francis Coquelin • Santi Cazorla • Alex Oxlade-Chamberlain • Aaron Ramsey • Mesut Özil • Theo Walcott • Mathieu Debuchy • Kieran Gibbs • Gabriel Paulista • Mikel Arteta • Olivier Giroud • Alex Iwobi Hlavní trenér Arsène Wenger Community Shield 2017 – Arsenal FC Brankář Petr Čech • David Ospina Hráči Rob Holding • Per Mertesacker • Nacho Monreal • Héctor Bellerín • Muhammad Alnaní • Granit Xhaka • Alex Oxlade-Chamberlain • Alex Iwobi • Danny Welbeck • Alexandre Lacazette • Sead Kolašinac • Reiss Nelson • Joe Willock • Ainsley Maitland-Niles • Olivier Giroud • Theo Walcott Hlavní trenér Arsène Wenger Ligue 1 2011/2012 – Montpellier HSC Brankář Geoffrey Jourdren • Laurent Pionnier Hráči Henri Bedimo • Vitorino Hilton • Mapou Yanga-Mbiwa • Garry Bocaly • Cyril Jeunechamp • Abdelhamid El Kaoutari • Marco Estrada • Jamel Saihi • Rémy Cabella • Joris Marveaux • Younès Belhanda • Benjamin Stambouli • Geoffrey Dernis • Romain Pitau • Jonathan Tinhan • Olivier Giroud • John Utaka • Souleymane Camara • Karim Ait Fana • Bengali-Fodé Koita Hlavní trenér René Girard Serie A 2021/2022 – AC Milán Hráči 1 Ciprian Tătărușanu, 2 Davide Calabria, 4 Ismaël Bennacer, 5 Fodé Ballo-Touré, 7 Samu Castillejo, 8 Sandro Tonali, 9 Olivier Giroud, 10 Brahim Díaz, 11 Zlatan Ibrahimović, 12 Ante Rebić, 13 Alessio Romagnoli, 16 Mike Maignan, 17 Rafael Leão, 19 Theo Hernández, 20 Pierre Kalulu, 23 Fikayo Tomori, 24 Simon Kjær, 25 Alessandro Florenzi, 27 Daniel Maldini, 30 Junior Messias, 33 Rade Krunić, 41 Tiémoué Bakayoko, 46 Matteo Gabbia, 56 Alexis Saelemaekers, 79 Franck Kessié, 83 Antonio Mirante, 91 Luca Stanga Trenér Stefano Pioli

Reprezentační kariéra

Francouzská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2014 1 Hugo Lloris (C) • 2 Mathieu Debuchy • 3 Patrice Evra • 4 Raphaël Varane • 5 Mamadou Sakho • 6 Yohan Cabaye • 7 Rémy Cabella • 8 Mathieu Valbuena • 9 Olivier Giroud • 10 Karim Benzema • 11 Antoine Griezmann • 12 Rio Mavuba • 13 Eliaquim Mangala • 14 Blaise Matuidi • 15 Bacary Sagna • 16 Stéphane Ruffier • 17 Lucas Digne • 18 Moussa Sissoko • 19 Paul Pogba • 20 Loïc Rémy • 21 Laurent Koscielny • 22 Morgan Schneiderlin • 23 Mickaël Landreau • Trenér Didier Deschamps Francouzská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016 1 Hugo Lloris (C) • 2 Christophe Jallet • 3 Patrice Evra • 4 Adil Rami • 5 N'Golo Kanté • 6 Yohan Cabaye • 7 Antoine Griezmann • 8 Dimitri Payet • 9 Olivier Giroud • 10 André-Pierre Gignac • 11 Anthony Martial • 12 Morgan Schneiderlin • 13 Eliaquim Mangala • 14 Blaise Matuidi • 15 Paul Pogba • 16 Steve Mandanda • 17 Lucas Digne • 18 Moussa Sissoko • 19 Bacary Sagna • 20 Kingsley Coman • 21 Laurent Koscielny • 22 Samuel Umtiti • 23 Benoît Costil • Trenér Didier Deschamps Francouzská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2018 1 Hugo Lloris - • 2 Benjamin Pavard • 3 Presnel Kimpembe • 4 Raphaël Varane • 5 Samuel Umtiti • 6 Paul Pogba • 7 Antoine Griezmann • 8 Thomas Lemar • 9 Olivier Giroud • 10 Kylian Mbappé • 11 Ousmane Dembélé • 12 Corentin Tolisso • 13 N'Golo Kanté • 14 Blaise Matuidi • 15 Steven N'Zonzi • 16 Steve Mandanda • 17 Adil Rami • 18 Nabil Fekir • 19 Djibril Sidibé • 20 Florian Thauvin • 21 Lucas Hernández • 22 Benjamin Mendy • 23 Alphonse Areola • Trenér Didier Deschamps Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2016 Portugalsko Rui Patrício • Anthony Lopes • Eduardo Carvalho • Bruno Alves • Pepe • José Fonte • Raphaël Guerreiro • Ricardo Carvalho • Eliseu • Cédric Soares • Vieirinha • João Moutinho • João Mário • Danilo Pereira • William Carvalho • André Gomes • Renato Sanches • Adrien Silva • Rafa Silva • Cristiano Ronaldo – • Éder • Nani • Ricardo Quaresma Trenér: Fernando Santos Francie Hugo Lloris – • Christophe Jallet • Patrice Evra • Adil Rami • N'Golo Kanté • Yohan Cabaye • Antoine Griezmann • Dimitri Payet • Olivier Giroud • André-Pierre Gignac • Anthony Martial • Morgan Schneiderlin • Eliaquim Mangala • Blaise Matuidi • Paul Pogba • Steve Mandanda • Lucas Digne • Moussa Sissoko • Bacary Sagna • Kingsley Coman • Laurent Koscielny • Samuel Umtiti • Benoît Costil Trenér: Didier Deschamps Wales Wayne Hennessey • Chris Gunter • Neil Taylor • Ben Davies • James Chester • Ashley Williams – • Joe Allen • Andy King • Hal Robson-Kanu • Aaron Ramsey • Gareth Bale • Owain Fôn Williams • George Christopher Williams • David Edwards • Jazz Richards • Joe Ledley • David Cotterill • Sam Vokes • James Collins • Jonathan Williams • Danny Ward • David Vaughan • Simon Church Trenér: Chris Coleman Německo Manuel Neuer • Shkodran Mustafi • Jonas Hector • Benedikt Höwedes • Mats Hummels • Sami Khedira • Bastian Schweinsteiger – • Mesut Özil • André Schürrle • Lukas Podolski • Julian Draxler • Bernd Leno • Thomas Müller • Emre Can • Julian Weigl • Jonathan Tah • Jérôme Boateng • Toni Kroos • Mario Götze • Leroy Sané • Joshua Kimmich • Marc-André ter Stegen • Mario Gómez Trenér: Joachim Löw Medailisté – Mistrovství světa ve fotbale 2018 Francie Hugo Lloris – • Steve Mandanda • Alphonse Areola • Benjamin Pavard • Presnel Kimpembe • Raphaël Varane • Samuel Umtiti • Adil Rami • Djibril Sidibé • Lucas Hernández • Benjamin Mendy • Paul Pogba • Corentin Tolisso • N’Golo Kanté • Blaise Matuidi • Steven N’Zonzi • Antoine Griezmann • Thomas Lemar • Olivier Giroud • Kylian Mbappé • Ousmane Dembélé • Nabil Fekir • Florian Thauvin Trenér: Didier Deschamps Chorvatsko Dominik Livaković • Lovre Kalinić • Danijel Subašić • Šime Vrsaljko • Ivan Strinić • Vedran Ćorluka • Dejan Lovren • Tin Jedvaj • Duje Ćaleta-Car • Domagoj Vida • Josip Pivarić • Ivan Rakitić • Mateo Kovačić • Luka Modrić – • Marcelo Brozović • Filip Bradarić • Milan Badelj • Ivan Perišić • Andrej Kramarić • Nikola Kalinić • Mario Mandžukić • Ante Rebić • Marko Pjaca Trenér: Zlatko Dalić Belgie Thibaut Courtois • Simon Mignolet • Koen Casteels • Toby Alderweireld • Thomas Vermaelen • Vincent Kompany • Jan Vertonghen • Thomas Meunier • Dedryck Boyata • Leander Dendoncker • Axel Witsel • Kevin De Bruyne • Marouane Fellaini • Yannick Carrasco • Thorgan Hazard • Youri Tielemans • Moussa Dembélé • Nacer Chadli • Romelu Lukaku • Eden Hazard – • Dries Mertens • Adnan Januzaj • Michy Batshuayi Trenér: Roberto Martínez Medailisté – Mistrovství světa ve fotbale 2022 Argentina Franco Armani • Juan Foyth • Nicolás Tagliafico • Gonzalo Montiel • Leandro Paredes • Germán Pezzella • Rodrigo De Paul • Marcos Acuña • Julián Álvarez • Lionel Messi – • Ángel Di María • Gerónimo Rulli • Cristian Romero • Exequiel Palacios • Ángel Correa • Thiago Almada • Papu Gómez • Guido Rodríguez • Nicolás Otamendi • Alexis Mac Allister • Paulo Dybala • Lautaro Martínez • Emiliano Martínez • Enzo Fernández • Lisandro Martínez • Nahuel Molina Trenér: Lionel Scaloni Francie Hugo Lloris – • Benjamin Pavard • Axel Disasi • Raphaël Varane • Jules Koundé • Matteo Guendouzi • Antoine Griezmann • Aurélien Tchouaméni • Olivier Giroud • Kylian Mbappé • Ousmane Dembélé • Randal Kolo Muani • Youssouf Fofana • Adrien Rabiot • Jordan Veretout • Steve Mandanda • William Saliba • Dayot Upamecano • Karim Benzema • Kingsley Coman • Lucas Hernández • Theo Hernández • Alphonse Areola • Ibrahima Konaté • Eduardo Camavinga • Marcus Thuram Trenér: Didier Deschamps Chorvatsko Dominik Livaković • Josip Stanišić • Borna Barišić • Ivan Perišić • Martin Erlić • Dejan Lovren • Lovro Majer • Mateo Kovačić • Andrej Kramarić • Luka Modrić – • Marcelo Brozović • Ivo Grbić • Nikola Vlašić • Marko Livaja • Mario Pašalić • Bruno Petković • Ante Budimir • Mislav Oršić • Borna Sosa • Joško Gvardiol • Domagoj Vida • Josip Juranović • Ivica Ivušić • Josip Šutalo • Luka Sučić • Kristijan Jakić Trenér: Zlatko Dalić