Opalenica

Opalenica
radnice
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	52°18′28″ s. š., 16°24′49″ v. d.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Velkopolské
Okres	městský okres
Opalenica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	6,42 km²
Počet obyvatel	9 360 (31. 3. 2021)
Hustota zalidnění	1 457,9 obyv./km²
Správa
Starosta	Tomasz Szulc
Oficiální web	www.opalenica.pl
Adresa obecního úřadu	ul. 3 Maja 1 64-330 Opalenica
Telefonní předvolba	+48 61
PSČ	64-330
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opalenica je město v okrese Nowy Tomyśl ve Velkopolském vojvodství v Polsku. Je sídlem městské a venkovské gminy Opalenica. Nachází se na řece Mogilnica, 40 km západně od Poznaně. V roce 2020 zde žilo přes 9 500 obyvatel.^[1]

Místo je poprvé písemně zmíněno v roce 1393 v listině vydané polským králem Vladislavem II. Jagellem.^[2] Městská práva získala Opalenica v letech 1399 až 1401. Tehdy ji vlastnil Ticz Bar de Opalenicza (Tietz-Dietrich Bär), představitel pomořanského rytířského rodu.

V roce 1445 se město stalo majetkem poznaňského biskupa Andrzeje z Bnina, který jej předal svému bratranci Piotrovi z Bnina. V roce 1453 Piotr jako první přijal příjmení Opaleński, brzy změněné na Opaliński. V majetku tohoto šlechtického rodu, jednoho z nejvýznamnějších v tehdejší Polsko-litevské unii, zůstala Opalenica po tři staletí, až do smrti Leona Wojciecha Opalińského v roce 1775.^[2]

Mezi lety 1793 a 1807 byla Opalenica, v důsledku druhého dělení Polska, pod pruskou nadvládou. V letech 1807–1815 se město ocitlo v departementu Poznaň v rámci Varšavského knížetcví. Po Vídeňskému kongresu byla Opalenica v roce 1815 vrácena Prusku (provincie Posen), kde byla spravována jako součást okresu Buk a od roku 1887 okresu Grätz.

Dynamický rozvoj Opalenice a celého regionu úzce souvisí s výstavbou železnice. V roce 1870 byla otevřena železniční trať spojující Poznaň s Berlínem a v roce 1881 byla železniční síť rozšířena o spojení s městem Grodzisk Wielkopolski.

V tomto období bylo rozhodnuto o výstavbě cukrovaru – prvního a zároveň největšího průmyslového závodu v oblasti. Zřízením cukrovaru vznikla potřeba zásobovat jej surovinou pro výrobu cukru (cukrovkou). V důsledku toho byla v roce 1886 vystavěna první úzkokolejka ve Velkopolsku.

Během doby, kdy byla pod cizí nadvládou, měla Opalenica vždy jednoznačně polský charakter. Působilo zde mnoho národních organizací a zvláštní pozornost si zaslouží činnost kněží (Wacław Karwowski, Antoni Gustowski a Mieczysław Chudziński), kteří se aktivně účastnili bojů s Prusy.

Opalenica se osvobodila z pruské nadvlády během Velkopolského povstání 28. prosince 1918. Více než 200členná rota Opalenica pod velením Edmunda Klemczaka se mimo jiné zmocnila železniční stanice v Opalenici a odzbrojila německý vojenský transport mířící do Poznaně.^[3]

V meziválečném období se ve městě rozvíjelo především zemědělství a řemeslná výroba. Opalenica byla místem, kde byl v letech 1929–1932 vyroben první polský motocykl „LECH“.

1. září 1939 začala nacistická okupace bombardováním evakuačního vlaku na vlakovém nádraží. Mnoho obyvatel zemřelo nebo bylo deportováno, což vedlo k populačnímu poklesu o více než 800 lidí na 4 366 v roce 1946.

Po roce 1945 se Opalenica stala důležitým průmyslovým a zemědělským centrem.

Na okraji Opalenice se nachází fotbalový stadion Městského sportovního klubu Promień Opalenica s hotelem Remes. Do roku 2010 se v Opalenici každoročně konal Remes Cup, největší mládežnický fotbalový turnaj v Polsku. Během mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012 bydlela v hotelu Remes portugalská fotbalová reprezentace, kterou doprovázela fotbalová legenda Eusébio.^[4] V roce 2021 zde měla Polská fotbalová reprezentace tréninkový kemp před mistrovstvím Evropy.

• Kostel svatého Matouše – pozdně gotický římskokatolický kostel v ulici Farna.
• Hřbitovní kaple v manýristickém stylu z 1. poloviny 17. století.
• Neoklasicistní fara, nacházející se v parku u kostela svatého Matouše. Svým tvarem odkazuje na šlechtická sídla – má třísloupový portikus a sedlovou střechu se štíty. Stavba byla postavena na místě dřívější dřevěné fary z počátku 17. století.
• Radnice z roku 1897. Postavil ji architekt Dolcius z Grodziska Wielkopolského ve stylu eklektického historismu.
• Kostel svatého Josefa byl postaven v roce 1900 jako evangelický kostel (architekt: Ludwig von Tiedemann). Novogotickou stavbu převzala katolická církev v roce 1945.
• Zničené památky – větrné mlýny. V blízkosti silnice vedoucí do Grodzisku, na ulici Młyńska, stávaly tři dřevěné větrné mlýny. Jeden z nich, po údržbě provedené koncem 70. let, zapálil pyroman v roce 1983. Druhý větrný mlýn byl zbořen, protože hrozilo jeho zřícení. Třetí větrný mlýn vyhořel v roce 2004.

V Kopankách, vesnici ve vzdálenosti 6 km od Opalenice, se v podkroví budovy školy nachází netopýří pozorovatelna „Batmanówką”. Je přístupná veřejnosti a umožňuje na jaře a v létě pozorovat kolonii netopýra velkého, aniž by byla zvířata rušena. Škola má také speciální místnost s expozicí věnovanou netopýrům.^[5][6]

• Zevenbergen (Holandsko, provincie Severní Brabantsko), (1991)
• Königslutter am Elm (Německo, spolková země Dolní Sasko), (1998)
• Storkow (Německo, spolková země Braniborsko), (2003)
• Horodok (Ukrajina, Lvovská oblast), (2010)
• Něman, (Rusko, Kaliningradská oblast), (2010)

• 
  Kostel svatého Matouše se zvonicí
• 
  Kostel svatého Josefa
• 
  Motocykl Lech vyráběný ve 30. letech 20. století
• 
  Cukrovar
• 
  Nová hasičská zbrojnice
• 
  Hotel Remes
• 
  Solární veřejné osvětlení

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Opalenica na Wikimedia Commons