Přeskočit na obsah

Pius I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý
Pius I.
10. papež
Církevřímskokatolická
Pontifikát začalca. 140
Pontifikát skončilca. 154
PředchůdceHyginus
NástupceAnicetus
Osobní údaje
Rodné jménoPius
Datum narození???
Místo narozeníAquileia, Římská říše
Datum úmrtíca. 154
Místo úmrtíŘím, Římská říše
PříbuzníErm (sourozenec)
Svatořečení
Svátek11. července
Uctíván církvemivšechny křesťanské církve s kultem svatých
Seznam papežů nosících jméno Pius
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Pius I., latinsky: Pius PP, byl desátým papežem katolické církve. Jeho pontifikát se datuje do let 140/142154/155.

Svatý Pius I. byl papežem patrně v letech 140155. „Annuario Pontificio“ z roku 2003 klade jeho zvolení mezi roky 142146 a úmrtí do let 157161. Traduje se, že byl narozen v Aquilei, v severní Itálii a jeho otec se jmenoval Rufus. Spolu s bratrem Hermem se odebral do Říma a přijal křesťanství.

Hermovi je připisováno autorství knihy „Pastýř“. V této knize se vypravěč představuje jako bývalý otrok, což vedlo ke spekulacím, že Pius i Hermes byli propuštění otroci.

V době Piova zvolení papežem prožívala církev značné vnitřní spory. Pius se zasloužil o utužení kázně duchovenstva i věřících. Připisují se mu ustanovení:

  • k uctivému přijímání Nejsvětější svátosti;
  • jak se mají řádně spravovat církevní statky a majetek určený chudým;
  • jak mají být zasvěcovány ženy, které se rozhodly žít v chudobě, čistotě a pokoře.

Rovněž vydal varování proti lehkovážnému přísahání a klení. Založil dva z nejstarších římských křesťanských kostelů – Santa Pudenziana a Santa Prassede.

Velkou zásluhu má zachování jednoty církve. V době jeho pontifikátu byl Řím navštěvován heretiky různých směrů. Velmi aktivně vystupovali zejména gnostik Valerius a Cerdon a zřejmě s dost značným úspěchem, neboť papež Pius I. v jejich případě sáhl až k exkomunikaci. Jinak se však snažil spory urovnávat smírně a spíše na ideové úrovni. Podporoval svatého Justina, který vedl v Římě křesťanskou filosofickou školu.

V této době se také začaly projevovat neshody mezi východní a římskou církví, a to v otázce termínu slavení Velikonoc. Pius I. rozhodl, že do této věci se nemá zasahovat, a udělil východní církvi svobodu, aby se zařídila podle svého obyčeje.

Ačkoliv se v době jeho pontifikátu žádné masivnější pronásledování křesťanů nekonalo, římská martyrologie jej uvádí jako mučedníka a jako takový je uveden i v katolickém breviáři.

Památka papeže Pia I. se uctívá 11. července.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]