Přeskočit na obsah

Platan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o biologickém rodu. Další významy jsou uvedeny na stránce Platan (rozcestník).
Jak číst taxoboxPlatan
platan východní
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádproteotvaré (Proteales)
Čeleďplatanovité (Platanaceae)
Rodplatan (Platanus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Platanus racemosa – samičí květenství
Platan východní (Platanus orientalis)
Platan javorolistý (Platanus × hispanica) – plod

Platan (Platanus) je jediný rod čeledi platanovité (Platanaceae) vyšších dvouděložných rostlin.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Jednodomé opadavé nebo výjimečně neopadavé mohutné stromy se střídavými jednoduchými listy s dlanitoklanými palisty. Borka se obvykle loupe v charakteristických velkých tenkých plátech. Na listech a větévkách jsou přítomny stromečkovité nebo hvězdovité chlupy. Pupeny jsou obaleny rozšířenou kápovitou bází řapíku. Listy mají dlouhé řapíky a jednoduchou a až na jedinou výjimku dlanitě členěnou čepel s dlanitou žilnatinou a řídce hrubě zubatým okrajem. Květy jsou jednopohlavné, v hustých kulovitých hlávkách uspořádaných v počtu 1 až 5 nebo až 12 v převislém volném hroznu. Samčí a samičí květenství jsou oddělená. Samčí květy se 3 až 8 trojúhelníkovitými kališními lístky a stejným počtem obkopinatých korunních lístků, se 3 až 8 tyčinkami s krátkou nitkou a štítnatým přívěskem na vrcholu. Samičí květy se 3 až 4 kališními lístky a bezkorunné, gyneceum složeno ze 3 až 8 volných plodolistů se 2 vajíčky, z nichž 1 abortuje, a s protáhlou čnělkou vyčnívající z květenství. Opylovány jsou větrem. Plodenství je složeno z jednosemenných protáhlých nažek, které mají obvykle na bázi chomáč dlouhých štětinek a jsou šířeny větrem i na velké vzdálenosti.

Rod obsahuje 8 až 11 druhů (podle taxonomického pojetí), rozšířených na severní polokouli. Vyskytuje se v jihovýchodní Evropě a jihozápadní Asii, v Indočíně a v Severní a Střední Americe. Největší druhové bohatství je v Mexiku.

Charakteristickým stanovištěm jsou břehy řek a vlhká místa v teplejších oblastech mírného pásu.

Fosilie platanovitých jsou známy již ze spodní křídy. Z české křídy pocházejí nálezy Credneria bohemica a Platanus laevis. Vrcholu dosáhly platanovité v třetihorách, kdy byly hojně rozšířeny na velké části severní polokoule.

Čeleď platanovité (Platanaceae) byla v CronquistověTachtadžjanově systému řazena do řádu vilínotvaré (Hamamelidales) podtřídy Hamamelidae. V systému APG byla přeřazena na zcela jiné místo systému do řádu proteotvaré (Proteales). Nejblíže příbuznými čeleděmi jsou podle tohoto taxonomického systému proteovité (Proteaceae) a lotosovité (Nelumbonaceae).

Rychle rostoucí stromy s atraktivní kůrou, používané jako soliterní parkové dřeviny a pro svou odolnost vůči městským zplodinám i do pouličních stromořadí.

Dřevo platanů je středně tvrdé, špatně štípatelné, málo trvanlivé, se širokou bělavou nebo nažloutlou bělí a se světle hnědým jádrem.

Druhy platan západní (Platanus occidentalis), platan východní (Platanus orientalis) a platan javorolistý (Platanus × acerifolia) lze použít v ČR jako okrasné rostliny. Je to efektní solitéra, hodí se do rozvolněných skupin.[1]

  • Platanus chiapensis – jihovýchodní Mexiko
  • Platanus gentryi – západní Mexiko
  • Platanus × acerifolia (syn. P. × hispanica, P. × hybrida) – platan javorolistý – původ není zcela vyjasněn, nejčastěji je považován za křížence platanu východního a platanu západního, vzniklého v kultuře. V ČR nejčastěji pěstovaný druh, jako jediný z platanů i mimo teplé oblasti
  • Platanus kerrii – neopadavý strom, jediný tropický zástupce vyskytující se v Laosu a Vietnamu, druh výjimečný nečleněnými zubatými listy s peřenou žilnatinou
  1. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 978-0-87893-403-4.
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
  • Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
  • Wagerfuhr R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]