jeniec

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

polština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ jeniec jeńcy
genitiv jeńca jeńców
dativ jeńcowi jeńcom
akuzativ jeńca jeńców
instrumentál jeńcem jeńcami
lokál jeńcu jeńcach
vokativ jeńcu jeńcy

význam

[editovat]
  1. zajatec, vězeň
    • Prawo międzynarodowe nakazuje godne traktowanie jeńców. – Mezinárodní právo přikazuje důstojné nakládání se zajatci.[1]
    • Sakamaki podjął próbę zniszczenia jednostki, lecz ładunki wybuchowe nie eksplodowały. W rezultacie został odnaleziony i ujęty, stając się pierwszym jeńcem japońskim, który trafił do niewoli amerykańskiej podczas II wojny światowej. – Sakamaki se pokusil o zničení ponorky, ale nálože neexplodovaly. V následku toho byl nalezen a zajat, čímž se stal prvním japonským zajatcem, který upadl do amerického zajetí během 2.světové války.[2]

synonyma

[editovat]
  1. braniec, więzień

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. převzato z Wikisłowniku
  2. převzato z polské Wikipedie, článek Kazuo Sakamaki