Sisi & Ich
Sisi & Ich
Sisi & Ich
Sisi & ja
VOD (3)
Obsahy(1)
Grófka Irma je zvolená za dvornú dámu cisárovnej Sisi a nasleduje ju do Grécka. Tam žijú ďaleko od prísneho a stiesneného rakúskeho dvora, obklopené len vznešenými ženami. Cisárovná Sisi sa snaží oslobodiť od očakávaní svojej rodiny a užíva si čas bez manžela a detí. Irma je fascinovaná touto neobyčajnou ženou a jej modernými myšlienkami. Čoskoro zatúži po väčšej cisárovninej náklonnosti, než dovoľujú dobové mravy. Na viedenskom dvore sa otvára temný paralelný svet, kde sa užívanie drog a anorexia považujú za žiaduce a medziľudské vzťahy sú takmer nemožné. (HBO Max)
(více)Recenze (14)
Vizuálně nádherné, hudebně nápadité, emočně nabité, ale dlouhé, příliš dlouhé. Některé scény až zbytečně využívají vulgárního a prvoplánového humoru, což mi k jinak spíš melancholické atmosféře moc nesedělo. Moc hezky vystihnutý obraz zlaté klece, ve které císařovna žije a ze které se marně snaží uletět. A také nerovné, přesto hluboké přátelství. O filmu musím od shlédnutí stále přemýšlet, ale nedokážu se zbavit pocitu, že být o 40 minut kratší, byla by to fakt pecka. Shlédnuto v rámci festivalu Das Fülmfest 2023. ()
Každá generace chápe mýtus o císařovně trochu jinak. Tohle je hodně originální pojetí a jedno z nemnoha, které jako hlavní téma sleduje závěr jejího života. Vztah s poslední dvorní dámou a události na Korfu. Umělecká licence je hodně divoká, co se týká kostýmů i vybrané hudby, ale zase je tu Herzogin in Bayern (1837-1898) zachycena při setkání s Queen Victorií (1819-1901). Osobnost Maďarky Irmy Sztáray (1863-1940) veřejnost poznala díky jejím memoárům Poslední léta císařovny Alžběty: vzpomínky dvorní dámy (Aus den letzten Jahren der Kaiserin Elisabeth, 1909, česky 2005). Stejně tak atraktivní figurou je homosexuální bratr císaře Ludvík Viktor (1842-1919), přezdívaný Luzivuzi nebo Bubi. Není to tedy zásadní prohra, ale určitě také ne ten nejlepší film inspirovaný životem císařovny. Na Maxu je film bohužel jen v dabingu, německý originál chybí. ()
nečekal sem nic a dostal sem překvapivě povedený a velmi dobře zahraný kousek se silným koncem. O Sisi to sice vůbec není a historická přesnost taky asi nebude úplně stoprocentní, ale to nic nemění na to že jde o velmi příjemné překvapení a taky na tom, že Sandra Huller si pro sebe ukradla už druhý letošní film...70% ()
Si už robia srandu z vlastnej histórie. 1 z 5 ()
Velice zdařilý film, který je ve své podstatě krásně a nevtíravě emancipovaný. Akorát nečekejte moc té Sisi, její život tu slouží jen jako základní kontura. Hlavní slovo má dvorní dáma, ale ani ta tady není pro to, aby podávala obraz života Sisi. Fascinující ale je, že to vlastně vůbec nevadí, protože i tak je to zdařilé drama s lehkou komikou. (Das FILMFEST 2023) 80% ()
Racek-duše svobodomyslná, nepokorná a nezávislá a ještěrčí schopnost neustálé obnovy i za cenu ztát zdánlivě fatálních. Obě milují, ale netuší jak moc je to ještě možné. Avšak altruista Irma naivně ví, že to nejkrásnější je čeká až v životě příštím protože tak je to přeci samozřejmé. Źe ? Krasojízda Sandry Huller prostě pokračuje a po nepodařené, však brilantně zahrané Anatomii pádu má schody na trůn nezapomenutelnosti posypány filmovými vavříny. Novinkou v tomto filmovém zpracování je odvážně pojatá stavba osobnosti kontroverzní císařovny právě s takto agresivním niterním vhledem do její duše. A už vůbec mě neuráží takto vystavěná postava SISI protože pokud vnímám film obecně jako koktejl s vyváženými porcemi příběhu, výpravy, muziky a ozdobený dávkou emoce pak mě neurazí režisérský záměr jisté historické nekorektnosti. Neboť dogmatický schématismus by příběh přetavil do dokumentu. A to bychom z projekce odcházeli sice nasycení, avšak cituprázdní, ne ???? ()
Alegorie na úpadek monarchie ()
Celkom som si to užil. Andrejka nezaspala... som fanúšik sandry hüller... Susanne wollf nádherná... Hudba mi to kalila...aj na Wikipédiu som zašiel.a niečo sa dozvedel... ()
Veľmi som sa na tento film tešila, ale… bohužiaľ, musím to napísať - je to len ďalší nepodarený pokus o život Sisi. Po umeleckej stránke je to asi ok - hudba, strih, scenár, atď. Historicky je to však úplne mimo. Irma Sztáray sa narodila v r. 1863, bola teda o 26 rokov mladšia než Sisi. Vo filme však vyzerajú ako rovesníčky. Z cisára Františka Jozefa urobili násilníka, ktorý znásilňuje vlastnú ženu a zo Sissi latentnú lesbičku. Ďakujem pekne, mne raz stačilo. ()
Film pre ženy. ()
Jedná hvězda za netradiční zpracování a hudbu... ale víc nedám. Takhle urazit Sisi, její dvorní dámu, z císařovny udělat lesbu, z její dvorní dámy udělat vraha, a každý, kdo ji slouží ji může říkat jménem? Opravdu tak překroucený a neuctivý film si nezaslouží nikdo z těch lidí. ()
Nuda ()
Film je výborný, ale muzika mi vadila, místy příliš hlasitá a nehodila se sem. Sisi byla údajně inteligentní. To film ukazuje velmi málo. Spíše sledujeme anorektičku, dost rozmazlenou. Ta je po letech hladu a běhání po kopcích zcela vyčerpaná fyzicky i psychicky. Škoda, že císařovna nedokázala se svým intelektem, pokud tedy opravdu byl výrazný, naložit smysluplně. ()
Související novinky
Filmové novinky na festivalu Das Filmfest
Gangy na berlínském sídlišti, homosexualita v rakouské armádě, tréninková dřina lyžařů v Alpách, kontroverzní Elfriede Jelinek, emancipovaná Sisi, výstřední Oskar Kokoschka či osudová Alma Mahler. 17… (více)
Svrchovaně krásný, výrazově i významově suverénní snímek s průzračně ryzí i detailně barvitou a spíše působivě metaforickou a ilustrativní než historicky úzkoprse věrnou faktografickou výpovědí o životě nedostižné ženy, inteligentní, svobodomyslné, neohrožené, dobrodružné a krásné, a zároveň v neúprosné logice patriarchálními pravidly a konvencemi sešněrovaného světa osamělé, zraňované a nenaplněné, fixující se melancholicky na méně podstatné životní stránky, které jí zbyly, a postupně umdlévající a upadající do depresí v ústraní od císařského dvora, trávící čas na řeckém Korfu a na cestách, v obklopení hrstkou věrných, tu méně tu více originálních osobností, jež do míry jejich limitů inspiruje a fascinuje, leč bohužel to s téměř železnou nezměnitelností nikdy neplatí naopak. *** V oku příběhu se ocitá přísně katolicky vychovaná a zprvu silně upjatá dvorní dáma, nová společnice, na níž je nám ilustrována postupně vznikající až psovská oddanost a závislost na Sissiných oslňujících kvalitách a nepřekonatelné touze po volnosti a rozletu, jíž někteří lidé v císařovnině blízkosti propadají, aniž by je s ní mohlo propojit skutečné porozumivé rovnocenné přátelství a sblížení, aniž by s ní dokázali držet krok a mohli sebeméně ulehčit její především duševní izolovanosti a opuštěnosti. *** Snímek ústí v geniální výmluvně dvojznačný závěr, v němž se završí nejen Sissin život, ale i onen psovsky oddaný Irmin vztah. Kamera nám jasně neukáže, kdo přesně Sissi zabil, ale silně nám vnucuje historická fakta přepisující chytrou představu, že pokus o atentát jen poskytl vhodnou příležitost Irmě, která ji pohotově využila a neponechala nic náhodě. Následná Sissina poznámka, že netušila, jak moc ji Irma miluje, vyzní mnohem přiléhavěji, lépe sedíc k povaze Sissiných brilantně ironických postřehů, pokud tím Sissi komentuje fakt, že ji Irma úspěšně bodla, a ne že se ji neúspěšně pokusila před bodnutím ochránit. Irma také měla všechny důvody to udělat: zblízka sledovala, jak upřímně a nevydržitelně se stárnoucí, osamělá Sissi trápí, a z několika společně prožitých otřesných situací nabyla přesvědčení, že Sissi se skutečně se svou nezdolnou vůlí a umanutostí dříve či později nevyhnutelně sama zabije. To však Irma nemohla připustit: jako křesťanka měla pevnou víru, že by se tím Sissi připravila o spásu a věčný život, a jako sobecky a závisle zamilovaná osoba věřila, že by tak přišla o poslední špetku naděje, že se spolu na věčnosti shledají a ona bude Sissi už napořád nablízku. Pomoci jí a udělat to ze soucitu, ze strachu a z lásky místo ní by bylo logické řešení. *** Když pak ve finále Irma stojí na útesu a s úlevou a uvolněním se usmívá, jednak můžeme tušit, že z ní spadlo obrovské břemeno, jednak že už se bez zatížení jen raduje z vidiny společné věčnosti, která je jednou nevyhnutně čeká, a jednak že se usmívá z uspokojení nad dobře splněným úkolem, že Sissi už se (metaforicky) stala oním divokým rackem a že to ona, oddaná přítelkyně, jí to vysvobození dokázala poskytnout. Nakolik je to nemocné, anebo naopak zdravé přesvědčení a šílený, anebo vysoce smysluplný čin z lásky jedné ženy ke druhé a z pochopení lásky ke svobodě uprostřed tuhého, zvrhlého a šíleného patriarchálního systému, už je ponecháno na subjektivním náhledu a posouzení každého diváka. *** Formálně se nejedná o žádné unylé a opulentní historické kostýmní drama, ale mnohem spíše o s až divadelní svobodou pružně pojednaný snímek s propracovanou, ale neokázalou scénografií, imaginativní, sytivou, ale zbytečně nezatěžující estetikou a s příjemně moderním, nerušivým soundtrackem, prodchnutý jednak všudypřítomnou ironií až sarkasmem vůči konvenčnímu, neemancipovatelnému prostředí a zároveň nepatetickou křehkostí, něhou a citlivostí všude tam, kde se dotýká polapené Sissi. *** Formální kvality i silné sdělení naznačují sympatickou vnitřní svobodu i zralou ukázněnost režisérky. Frauke Finsterwalder jako by byla spřízněně ironizující soucitnější starší sestrou Jessiky Hausner. *** Několik poznámek bokem: Leitmotiv Šípkové Růženky není jen předvěstí známého Sissina konce, ale organicky se váže k opakujícím se epizodám depresivní únavy z konvencemi uspaného a zarostlého světa/království (musím teď sto let spát...). *** Bulimie a anorexie jsou tu perfektně vystiženy jako dva hraniční somatické projevy niterné nemožnosti přijmout paradox životní vyprázdněnosti a ztráty smyslu a tím pádem zároveň nesmyslné, ač neodbytné potřeby udržovat se fyziognomicky v chodu aktivním naplňováním úst a žaludku. *** Ještěrky a rackové - symboly bytostné potřeby volnosti, nemožnosti prospívat v zajetí. *** S R. ve Velkém sále Lucerny, v rámci Das FilmFest. *~ () (méně) (více)