Krvavá Amazonka

V roku 1985 natočil taliansky režisér Mario Gariazzo snímok "Krvavá Amazonka" (Schiave bianche: violenza in Amazzonia). Hneď na začiatku tohto filmu sa hovorí, že je vernou rekonštrukciou udalostí skutočného príbehu. Miesta a sled udalostí sú rovnaké ako pred desiatimi rokmi, kedy Catherine Miles Armstrongová prežila svoj neuveriteľný príbeh. Dnes Catherine žije v Londýne a konečne zverila svoje starostlivo strážené tajomstvo jednému novinárovi a dovolila mu, aby vytvoril tento film. Neviem, či je to pravda alebo len vypočítavý ťah na prilákanie divákov, ale mne na tom ani nijak zvlášť nezáleží. Ja som sa tešil predovšetkým na starú klasickú taliansku cannibal boom filmárčinu a exotické prostredie amazonského pralesa. No a ako som bol nakoniec spokojný? Zhruba tak na dve hviezdičky. ** (21.06.2023)

Obsah je úplný nezmysel, nechápem ako môžu dať na obal originálneho DVD niečo iné ako je vo filme. Catherine Miles so svojimi bohatými rodičmi idú na výlet loďou po Amazonke, keď ich niekto napadne spoza krovia. Rodičia sú mŕtvy a Catherine sa preberá v osade domorodcov (mimochodom, žiadny kanibali !!). Je tam spočiatku držaná viac-menej násilím (keď sa pokúsi utiecť, donesú ju naspäť), ale len preto, aby sa dozvedela pravdu o tom, čo sa tam deje a kto zabil jej rodičov... Vraj je to podľa skutočnosti, a aj by mohlo byť, ale nenašiel som na nete nič o žiadnej Catherine Miles. Navyše, dabing je strašný a "herci" ešte horší (a nie sú to ani skutoční domorodci). (15.07.2009)

Docela podivně zvláštní zážitek, tenhle film. Ty jakože dokumentární části perfektní, klidně mohly být celý film. Krvavé scény, kterých je sice málo, taky v pohodě, docela mě při nich bavil střih. Ten ostatně občas film zachraňoval i na mnoha dalších místech. Všechno ostatní už tak dobré nebylo. Příběh je jakýmsi domorodým mixem Stmívání a Padesáti odstínů šedi (opravdu, budete-li chtít, najdete to tam), taková pralesní romantika zalitá trochou krve. Ale nijak to nevadilo, možná i naopak. Jak říkám, nakonec z toho byl docela zajímavý snímek se sice jednoduchým, ale koukatelným příběhem, tu a tam zajímavým provedením a dobře znějící hudbou. Čekal jsem rozhodně méně. (30.07.2013)

Přestože ve filmu neuvidíme to nejdůležitější, tedy kanibaly- ostatní prvky a osnovy kanibalských snímků jsou zde do jisté míry dodrženy. Film je natočený v nádherném prostředí Amazonského pralesa, které patří mezi poslední panenské místa na naší planetě. Okouzlující vodopády, divoké peřeje, nepřístupná džungle to vše je ozdobou tohoto filmu. Neubráním se ovšem tvrzení, že ne všechny záběry jsou originální. Podle mě si jich filmaři hned několik vypůjčili z nejrůznějších dokumentů, protože oproti jiným záběrům byly v naprosto odlišné kvalitě a do celkového kompletu mi moc nezapadaly. Hudební doprovod je rovněž vypůjčený od svých slavnějších předchůdců, takže tvrzení, že uslyšíme originální melodie jde trochu mimo mísu. Navíc to co zdobilo např. Cannibal Holocaust, to se sem vůbec nehodilo. I zde se vyskytlo několik scén, při kterých muselo ochranářům zvířat hnout žlučí. Máme šanci vidět hned několik zajímavých scén / kdy levhart nejprve zabije ,,srnku‘‘ a poté nepohrdne ani opicí. Horší už to však bylo se samotnými gore efekty. Režisér do svého filmu zasadil lovce lebek a tak se většina těchto scén točila kolem řezání a rozbíjení hlav. Bohužel gumovost byla vidět na první pohled a tak zážitek z těchto krvavých jatek vyzněl do ztracena. I čeští gumáci byli lépe zpracovaní než hlavy mrtvých obětí. O něco kvalitnější už bylo umučení domorodce, který byl chycen při cizoložství. Tady si s tím páni maskéři dali více záležet. Posledním nepostradatelným prvkem kanibalských filmů je nahota. S tou se tady rozhodně nešetřilo a tak především mužská část publika musela být do jisté míry uspokojena. Nahých krásek se zde ukázalo hned několik a rozhodně se nestyděli ukázat skoro všechno. Rovněž i hlavní hrdinka mělo co nabídnout a tak se skoro v celém filmu objevovala rovněž skoro celá nahá. Tím pádem bylo k vidění i několik lechtivých scének, jako například domorodé odpannění kusem bambusu. Celý film pak skončil finálním odhalením pravých vrahů, které je vám ovšem jasné už po prvních patnácti minutách. Herecké výkony se pohybovaly na hranici průměru, všem ovšem vévodila hlavní hrdinka díky které jsem se dodíval až do konce. Navíc nám režisér i scénárista ukázali i jeden celosvětový problém, který je drsnou realitou a to: lov boháčů na primitivní domorodce jen tak pro zábavu. (29.04.2010)

Dobrodružná dráma známejšia pod názvom "Amazonia: The Catherine Miles Story" alebo ako voľné pokračovanie kanibalského teroru R. Deodata - Cannibal Holocaust (1980), s ktorým ale nemá prakticky až na niektoré inšpirácie (hudba napríklad) nič spoločné. Objektívne sa jedná o protipól ku spomínanej drsnej klasike a žiadny "Cannibal Holocaust 2", aj keď aj táto nálepka filmu prischla. Americkí distribútori využili značku CANNIBAL HOLOCAUST evidentne z dôvodu lepšej propagácie. Ak sa od filmu bude čakať pokračovanie v podobnom štýle ako od Deodata, pravdepodobne (ako tomu bolo aj u mňa) sa divák nevyhne sklamaniu. Ak sa na nezmyselnú náväznosť zabudne (dokonca ani kanibalov sa tu prakticky nedočkáme), výsledok môže nadchnúť. Vyskúšal som si oba stavy, podľa hodnotenia je jasné, ktorýže bol posledný. (05.02.2008)