Magnolia

Upřímně mě udivilo, nakolik jsem se já - odpůrce přehnaných stopáží - u takhle dlouhého filmu bez souvislého našlapaného děje bavil. Když jsem si před projekcí přečetl obsah a uviděl "devět příběhů", tak jsem si hned představil, jak to bude složité, spletité, jak se budu v ději ztrácet, nebude mě to bavit atd... Nicméně on je každý z těch devíti příběhů celkem jednoduchý, přímočarý, dal by se popsat pár větami. Scénář je proplétá nenásilně, uvědoměle, přehledně, nesnaží se zbytečně diváka mást ani podvádět. Magnolia zkrátka patří k těm filmům, které i přes ne úplně nejjednodušší děj nevyžadují tři hodiny naplno šrotující mozek, ale spíše divákovu emoční empatii. Prostě se těm postavám zkuste vcítít do jejich příběhů a máte s Magnolií vyhráno. Jinak - film má čtyři vrcholy - úplný začátek, dlouhou a neuvěřitelně dobře gradovanou sekvenci bezprostředně po polovině stopáže, zpívanou scénu a závěrečnou žabí příhodu. Díky těmto čtyřem momentům dávám pět hvězd. 90 % (09.09.2010)

Kvůli délce jsem dlouho váhal na který den si tohle DVD půjčit a zjistil jsem o jakou krásu jsem se dlouho okrádal. Přiměřeně vtipné, nadmíru "neuvěřitelné" a úžasně zrežírované se skvělou hudbou Jona Briona. To je vizitka tohohle filmu, který rozhodně stojí za to vidět. A nejen kvůli vynikajícímu výkonu Toma Cruise, Julianne Moore a Johna C. Reilyho. (13.04.2003)

Byla to fakt pecka. Tom Cruise, kterého jinak nemusím, předvedl to nejlepší, co jsem od něj kdy viděla. A vůbec všichni herci byli moc dobří. Ty příběhy, způsob, jakým byly pospojovány, déšť žab.....prostě nádhera! (07.03.2004)

Skvěle natočená mozaika, která díky precizní režii Paula Thomase Andersona neztrácí ani na chvíli tempo. Scenáristicky originální a překvapující, herecky vyvážené, poselstvím sebevědomé.. (19.05.2002)

Oscar 3 nominace: Herec VR - Tom Cruise, Scénář, Píseň - "Save Me". . . . . Zlatý Medvěd (22.02.2004)

Anderson potvrdil pověst nejtalentovanějšího režiséra mladé generace a stejně, jako v případě Boogie Nights, natočil tříhodinovou podívanou, která uteče jako voda. Zdánlivě nesourodý slepenec různých lidských osudů by se v rukouch jiného režiséra rozpadl pod rukama, ale pod taktovkou Andersona působí nesmírně celistvým dojmem a divák nemá pocit, že by se v ději ztrácel. Navíc se Andersonovi povedlo udělat z Cruise pana Herce, což je pozoruhodné. Cruisova kreace úspěšného nadsamce je famózní a právem oceněná nominací na Oscara. Katarzní konec je pak nezapomenutelný. Ať žijou žáby. (13.04.2003)

Přímo odrazující délka není na tomhle filmu ani trochu znát. Jak se u některých dvouhodinových děl už půl hodiny před koncem neustále dívám na hodinky, tak tady mě první záběr vtáhnul do děje a až do začátku titulek mi vyprávěný příběh nedovolil myslet a soustředit se na cokoliv jiného, než je mi zde tak bravurně předkládáno. Tenhle film je jiný než většina ostatních, vypráví několik více či méně provázaných a více či méně uvěřitelných příběhů, trochu nezvykle, ale přitom stravitelně. Navíc plný skvělých a také skvěle hrajících herců... Tenhle film opravdu stojí za to. Neříkám, že se bude každému líbit, ale každý, kdo není kulturní barbar by se na něj měl podívat. (03.02.2006)

188 minut uteklo jako voda, ve které jsem se topil, takže po Shyamalanových Znameních a pár jiných kouscích tu máme další, u kterého s Tylerem poplaveme proti proudu názorového mainstreamu. Ne že by Magnoliu neshazovali i jiní, ale s Tylerem jsme zajedno ve většině momentů, které rozhodly o hodnocení dvěma hvězdami. Hloubku, šířku, výšku nebo jiný rozměr Magnolie nevidím. Asi leží nebo stojí, ale spíš se nachází v pro mě nepojmenovatelné poloze kdesi daleko mimo moje chápání. Výsledek? Tři hodiny jsem zíral na samy o sobě výborné herecké výkony, které v souhře neměly žádný efekt. Takovou přehlídku divných lidí jsem neviděl dlouho předtím ani potom, navíc celá pointa nebo spíš úvod filmu mluví o něčem, čemu odmítám věřit, takže bodový zisk z tohoto tématu je nula. Nejvíc mě zasáhl Tom Cruise, který vtrhne na plátno jako lavina (a je stejně pokrytecký jako celá Magnolia), nicméně pronese onu větu, která byla velice silným momentem, a kterou cituje Tyler, takže ji nebudu přepisovat. A co hudba? Stejně divná jako film...zkrátka a dobře, P. T. Anderson není ten, komu budu zobat z ruky... (01.02.2005)

Nejlépe to vystihl Jonathan Rosenbaum: A wonderful mess. 100% Zajímavé komentáře: Gemini, Marigold, berg.12, Darren, Aiax, wipeout, wito, Frankie (10.06.2005)

TAKOVÉ VĚCI SE DĚJÍ. (24.01.2005)

Pokud je film dlouhej jak tejden, tak k němu nemám naprosto žádnou důvěru, ale zde zafungovalo jméno Paul Thomas Anderson skutečně na výbornou a risknul jsem to. Po zkouknutí je délka filmu to poslední co bych hodnotil záporně, byla opravdu potřeba k většímu souznění s postavama a jejich osudem. Těžko říci proč nejsem tak nadšen jako uživatelé z mé TOP. Možná jsem čekal až moc, možná jsem čekal větší zapadnutí všech těch příběhů do sebe, no ať tak nebo tak určitě jsem nečekal padající žáby, ale s nima je to vlastně stejný jako s celým filmem, to se prostě někdy stává, jenže já na to asi nebyl připraven, že se to stane právě teď. To sice nebyla jediná věc na kterou jsem nebyl připraven, ale ta druhá věc, fantastické herecké výkony všech herců mě nenutí ani chvíli přemýšlet jestli by mohli zahrát jinak a lépe, nemohli. Hrozně mě mrzí, že stejný a jednoznačný názor nemám i na samotný film. Nicméně jasno budou mít určitě feministky na adresu postavy Toma Cruise a jeho hlášky už mají jisto jistě vytesané na zdi svých "válečných pracoven". Já jsem se zase sem pokusil vytesat svou rozpolcenost z tohoto příběhu. Na jedné straně krásný pocit v mém srdci, na straně druhé, pocit příběhové nedotaženosti v mé hlavě. (04.11.2007)

Úvod filmu je z kategorie neuvěřitelných. Ale možné je vlastně všechno a nic na světě není náhoda. Ani tento film nevznikl docela určitě náhodou. Paul Thomas Anderson servíruje divákům příběh složený z několika dějových linií, které spolu všechny souvisejí, některé blízce, některé vzdáleněji. Servíruje ho v podobě neortodoxní, nezvyklé a běžnému komerčnímu diváku snad i nepochopitelné, přesto však báječně "poživatelné". Jako koření použil také vynikající herecké obsazení - Julianne Moore, Philip Seymour Hoffmann, John C. Reilly, William H. Macy, ale i Tom Cruise, jenž mne osobně nijak zvláště nebere, ti všichni tady předvádí minimálně velmi dobré, ne-li přímo skvělé výkony. Ale vlastně nejen oni, nýbrž skoro každý, kdo se na plátně byť jen na chvíli mihne. Magnolia asi nenadchne každého, ale to se ostatně nedá říct o žádném filmu. Ovšem všichni, kdo dokáží dohlédnout i dál, než jen na povrch filmového plátna, ti by s ní měli vyjádřit minimálně velkou spokojenost, pokud ne rovnou bezbřehé nadšení. (16.02.2004)

Tenhle komentář nebude příjemný a už vůbec nebude pozitivní. V Magnolii se totiž mluví hlavně o náhodách a já bych rád taky jednu přidal, i když se stala zrovna nedávno. To co se děje tady, to, co se začíná rozvíjet, má dozajista strhující pád, ale po chvíli to umlkne a já vlastně koukám na příběhy několika lidí míchající a proplétající se obdivuhodně do sebe, jenže během filmu se nic neděje, až nakonec jedna velká náhoda zamíchá kartami a ukáže jaká je to vlastně náhoda, že dokáže změnit celý život. Ale porovnejte fakt, který právě popíšu. Nedávno myslivec zastřelil svojí třináctiletou dceru...omylem. Při lovu mířil vysoko nad sebe a když pomalu ušlapával pozádu tak zakopl o kořen a při pádu vystřelil ještě jednou ze své brokovnice....Svojí dceru měl při lovu poprvé a vlastně jí tam ani brát neměl. Je tohle konec? Je. Tahle náhoda má od té filmové naprosto opačný charakter. Teď je otázka co si o tomhle filmu a pojmu náhoda vlastně mám myslet. Nejhorší na tom všem je, že to může potkat kohokoliv a my s tím absolutně nic nenaděláme. Tak těžký je život. Nebýt konce tohoto filmu, nestál by za nic, až na pár výborných výkonů, ale protože tam právě byla ta náhoda, mělo to něco do sebe. (11.09.2008)

║Rozpočet $37miliónov║Tržby USA $22,455,976║Tržby Celosvetovo $48,451,803║ /65%/ (19.05.2005)

Devět nástrojů, které zpočátku hrají každý svou melodii. Devět paprsků, které se sbíhají... A kamera, která jakoby bezcílně bloudí příběhy různých lidí, naslouchá tam a dívá se tady... A pak náhle ta tříšť melodií a světel začne souznít, osudy se spojují, proplétají, příběhy se začínají rýsovat. Vina, trest, odpouštění na prahu smrti. Je úžasné, s jakou citlivostí se Andersonovi povedlo zachytit devět velkých životních katarzí, jak dokázal Magnólii vygradovat od sprosté a přelétavé kakofonie úvodu až do onoho zvratu, kdy se všechny postavy pospojují zpěvem písně Wise Up. Tři hodiny neobyčejně osobního a zvláštního příběhu, který svůj princip předvádí už v prologu – některé věci zkrátka nejsou náhoda. Smysl Magnolie netkví jen v pasivním sledováním, neustálými aluzemi je divák povzbuzován v tom, aby hledal smysl, který je dobře ukrytý (viz. třeba déšť žab). Jako magnet fungují úžasné herecké výkony, jejichž vrcholem je pro mne až nepochopitelně silný Cruise v roli Jacka alias Franka. Nevěřil bych, že dokáže hrát tak emotivně. Navíc se výtečně podařil i český dabing... Jedinou skvrnkou na kráse tak zůstává fakt, že je film místy až příliš natažený a poznamenaný hluchými místy. Přesto uprostřed přívalu neskutečným hovadin je to jako ten déšť žab. Prostě se to stává! (13.02.2004)

Kdepak, tento tolik ocenovany film pro me neni - sice hezky pokus pospojovat osudy nekolika lidi do jednoho filmu, ale ten strasne nudi! A co ty zaby na zaver?! (08.08.2002)

Scénář: Paul Thomas Anderson .. Fantastická mozaiková genialita. Obsahově, herecky i režijním podáním naprosto bez chybičky. Paul Thomas Anderson se mi Magnolii usadil navždy v srdci. _ I can't let this go. I can't let you go. Now, you... you listen to me now. You're a good person. You're a good and beautiful person and I won't let you walk out on me. And I won't let you say those things - those things about how stupid you are and this and that. I won't stand for that. You want to be with me... then you be with me. You see? _ 100%. (28.10.2007)

„ Podivné věci se stávají pořád" Devět zoufalců jsou v těžké depresi, vlečou sebou traumata z mládí, bolest, deziluzi a osud nebo náhoda si s nimi opět pohraje. Změní jejich plány, zkříží jim cestu, dojde k setkání. A něco vznikne láska?, úcta?, přátelství? . K tomu všemu nádherné sugestivní písničky Aimee Mann. Prostě skvost. (13.10.2004)

Znáte ty filmy, o kterých můžete psát do aleluja, ale dokud je člověk neuvidí, nepochopí? Tak tohle učebnicový příklad. (25.11.2007)

PTA a jeho dnes již kultovní základy pozdějšího boomu postmoderně-povídkového filmu, v níž rozvinul originální naraci postavového propletence... Divné věci se dějí pořád... (23.02.2015)