Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh se odehrává v současném Polsku. Do Krakova přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem hry, aby na alternativním festivalu v netradičním prostoru oceláren uvedla jevištní adaptaci Dostojevského hry Bratři Karamazovi, jejímž základem je vyšetřování otcovraždy. V divadelním dramatu, nabitém emocemi - láskou, žárlivostí, nenávistí, se řeší otázky víry, nesmrtelnosti a spásy lidské duše. Na pozadí divadelní zkoušky sledujeme osudy hereckého souboru, komické příběhy herců a režiséra. Do děje zasahuje i osobní tragédie jednoho z diváků, který projeví nezvyklé přání: poprosí herce, aby zahráli jenom pro něj. Zkouška se promění ve strhující představení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle největší drama neprobíhá na jevišti, ale v hledišti... KARAMAZOVI jsou dramatem o morálce, povaze člověka, lidském svědomí, vině, trestu a odpuštění. Film není jen psychologickou sondou do zpustošené ruské duše, ale reflektuje aktuální téma odpovědnosti člověka za své činy. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (762)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Velmi svérázná a umělecky osobitá filmová adaptace stěžejního Dostojevského románu Bratři Karamazovi vycházející z dnes už legendární divadelní adaptace Evalda Schorma realizované v Divadle Na Zábradlí roku 1976. Herecké obsazení ale upomíná k pozdější dramatizaci téže látky v Dejvickém divadle z konce devadesátých let minulého století. Režisér Petr Zelenka celou hru uchopil po svém a usadil ji do lokací industriálně odosobněné staré slévárenské haly - vytváří se tak zvláštní, ale přesný rámec - Dostojevského román je především odrazem dobového nihilismu a krize racionality, která dovedla své logické úvahy až k popření existence Boha, svět bez Boha je tedy i přesnou metaforou pro starou tovární halu. Industriální periferie má dnes ale i své nové estetické rozměry - jako se studenti AVU s profesorem Knížákem jezdí dívat a inspirovat scenériemi vysokých pecí ve Vítkovických železárnách, usazení do nových konotací dá nový význam i rozpadající se tovární hale - středoevropské industriální kolosy mají dnes silnou estetickou kvalitu, kvalitu ilustrací Verneova Ocelového města... To reflektovali i tvůrci a používají tedy tomu i adekvátní formální prostředky - především skutečný širokoúhlý kinoformát, který dává celému filmu velmi silný nádech a hloubku. Ve spojení s geniální hudbou Jana A. P. Kaczmarka, úsporným a přesným střihem a především celou industriálně potemnělou mizanscénou, oživenou strhujícími hereckými výkony, tolik kontrastujícími s prostředím...anebo možná tolik prostředím gradujícími! Metarámec hereckého festivalu a přijíždějící divadelní soubor navíc umocňují pseudodokumentární charakter snímku, který je ale jen silnou uměleckou stylizací (postava údržbáře a jeho osobního neštěstí byl vlastně jediný moment filmu, který mi v percepci vadil...a přišel mi zbytečný, důležitý jen pro osvětlení motivace aktérů výjimečného divadelního představení...) Nabízí se přímé srovnání s ,,dramatickými" experimenty Larse von Triera, ale Zelenka jde svou vlastní cestou a zachovává především linii literární adaptace - Dostojevského opus magnum a zároveň poslední nedokončená kniha, která v sobě shrnuje ohlasy všech jeho děl předchozích, reflektuje ale především román Zločin a trest, tedy rovinu morální a metafyzické odpovědnosti za zabití jiného člověka - otec Karamazov umírá tak hned na začátku a přesně v duchu Schormovy divadelní adaptace se posléze zase z onoho světa vrací (ať už v podobě reminiscenčně fyzické, či v podobě Ďábla...ta je mimochodem herecky strhující!) a zasahuje do zajímavě rozehrané partie. Raskolnikov se v rodině Karamazově jmenuje Ivan Karamazov a jeho neochvějná racionalita vede až k poznání, že Bůh není a vše je dovoleno. Dostojevského text je těžký, pomalu plynoucí, dávající ne všechny odpovědi, Zelenka však do svého ,,polského dělnického" filmu dostal vše podstatné...a ještě mnohé navíc... Spolu se Slámovým Štěstím a Venkovským učitelem nejlepší české filmy poslední doby (a nutno podotknout skutečně evropských rozměrů) a pádný důkaz proti neduchaplným názorům, že se v českém filmu poslední dekády nic zajímavého neděje... () (méně) (více)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Karamazovi mají několik slabších bodů. Jedním z nich je provázanost, která občas drhne, poněvadž herci si chodí po prostorách oceláren kudy se jim zachce a řeší záležitosi mimo představení. Dalším je polština (pro starší ročníky angličtina), protože tato jazyková bariéra, přestože není nijak drastická, ruší (i když uznávám, že to může být můj problém). Nejhorším bodem je ale polský ocelář a jeho tragédie. Přišlo mi to jako falešné vyvolávadlo dalších emocí, vložka/vycpávka, která se tam nehodila. Jinak jsou ale Karamazovi výborným záznamem absolutního herectví. Nad tím co předvádějí třeba Ivan Trojan a Radek Holub jsem docela žasl. Pak je tento film také dost o atmosféře, na které má lví podíl skvělá hudba. A kladné dojmy převažují, takže hodnotím slabšími 4* a ještě jednou tleskám hercům za jejich chvílemi až strhující výkony. ()

Reklama

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Samotnou hru Karamazovi jsem neviděl, ale tatínek mě před ní mnohokrát varoval, takže mě to vlastně ani nikdy nenapadlo. No a film Karamazovi je vlastně hlavně o té hře, kde Trojan přehrává a ostatní nehrají vůbec, ale jistě to byla snaha o vykreslení toho, že jde teprve o zkoušku a herci to ještě tolik neumějí, potom tedy bravo. Mimo hru se postupně rozjedou dvě plytké zápletky, z nichž jedna prošumí do ztracena a druhá skončí jako klišé. Pochvalu určitě zaslouží hudba, obzvláště na konci, kdy její hlavní téma je lehce doprovázeno rytmicky se vlnícími kovovými monstry továrny, takže výsledkem je vlastně pravá industriální hudba. ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

Miluji divadlo, obdivuji film. Pokud vyjdu z obou uvedených premis, dostalo se mi v případě Zelenkova theatre-filmu naprostého labúžení. Kdybych se měl zmínit o hereckých výkonech, spadla by mi brada a třesoucí se prsty by nenapsaly ani jedno smysluplné slovo. Tak proto zakončím tento svůj emocionální průjem lakonickým "Bravo!" a samozřejmě připojuji pro vás čtenáře mého komentáře neviditelný standing ovation. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Naprosto dokonalý snímek, který by měli zhlédnout všichni, kdo tvrdí, že česká kinematografie není kvalitní! Rozhodně jeden z nejlepších filmů od revoluce a podle mého zdatně konkuruje i těm legendárním snímkům vzniklým do roku 89. Jedinečné propojení "nehraného" a "hraného" - skutečného a neskutečného. Přiznám se, že na samém začátku filmu jsem nebyl příliš nadšený, že herci hrají vlastně sami sebe jako herce, ovšem jak se ukázalo, byl to geniální tah tvůrců! Neskutečně působivá je hudba, která celý snímek úžasně, ba dokonce fantasticky podbarvuje a dodává celému dílu další rozměr. Nemohu nezmínit dokonalou kameru, střih a pochopitelně herecké výkony, na nichž celý film stojí! Ivan Trojan předvádí neskutečně geniální výkon, ovšem imho nezastiňuje ostatní, neboť excelentně svoji roli pojal též David Novotný, Martin Myšička či Lenka Krobotová (a vůbec všichni)...velmi se mi líbila i herečka, která ztvárnila Kasiu (Polka, měla na starosti herce) a dokonale se předvedl i onen zřízenec oceláren, jehož syn v průběhu divadelní hry bojoval o život v nemocnici. Samotný závěr je naprosto geniální tečkou za tímto uměleckým dílem (nebojím se tento výraz použít, jsem opravdu nadšen)! Opravdový filmový zážitek, který je umocněnější o to, že se jedná o českou tvorbu! [v kině; 15.12.08] ()

Galerie (29)

Zajímavosti (16)

  • Film byl natočen za pouhých 20 dní.
    (Reiniš)
  • Na produkci se podílelo i Polsko, jež do filmu investovalo sedm miliónů korun (Češi pak o dva miliony méně). (Reiniš)
  • Režisér Petr Zelenka v čase premiéry filmu komentoval, co jej na látce tak zaujalo: "Bratři Karamazovi jsou podle mě velmi důležitý příběh pro současný svět a tuhle republiku zejména. Jak my, tak celá západní Evropa se ocitáme na jakési křižovatce, kdy stará pravidla předstávají fungovat. Éra nezřízeného kapitalismu skončila. Ze Spojených států se stává země, která už dělá jenom ostudu, a je jasné, že svět tak, jak vypadá dneska, nemůže pokračovat dál. Ocitli jsme se na nějakém bodu obratu a teď jde jen o to, co bude za ním. A o takovém výrazném bodu zlomu mluví Dostojevského román, i když samozřejmě je to trochu jiný bod zlomu, protože byl psaný v roce 1880 a problémy tehdejšího Ruska byly jiné, než máme ny dneska. Ale jistá podobnost tu i tak je. Žijeme v době bez výraznějších morálních, etických a náboženských zásad a hledáme si pravidla pro svoje další fungování." K tomu, že jde o adaptaci inscenace, kterou režíroval Lukáš Hlavica v Dejvickém divadle v roce 2000, a která sama vycházela z adaptace Evalda Schorma, pak dodal, že "je nesmírně vhodná pro filmové zpracování, protože je v ní kladen důraz na detektivní zápletku. Dostojevského román je tak obsáhlý a složitý, že je v něm skoro všechno a dá se z něj udělat stejně tak náboženský traktát jako dejme tomu horor. Schorm volil detektivku a myslím, že volil dobře." (NIRO)

Související novinky

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

15.10.2011

Praha se už brzy zařadí po bok dalších světových měst, která mají štěstí na velké kulturní akce s účastí zajímavých hostů. V pondělí 21. listopadu 2011 totiž Rudolfinum hostí benefiční Concert for… (více)

Nej filmy roku 2008

Nej filmy roku 2008

25.12.2008

Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)

Český herecký úspěch v Karlových Varech

Český herecký úspěch v Karlových Varech

13.07.2008

Přestože si nejnovější režijní počin Michaely Pavlátové Děti noci samotný cenu neodnesl, hlavní herečtí představitelé filmu Martha Issová a Jiří Mádl doslova ovládli podium velkého sálu hotelu… (více)

Reklama

Reklama