Karamazovi

Samotnou hru Karamazovi jsem neviděl, ale tatínek mě před ní mnohokrát varoval, takže mě to vlastně ani nikdy nenapadlo. No a film Karamazovi je vlastně hlavně o té hře, kde Trojan přehrává a ostatní nehrají vůbec, ale jistě to byla snaha o vykreslení toho, že jde teprve o zkoušku a herci to ještě tolik neumějí, potom tedy bravo. Mimo hru se postupně rozjedou dvě plytké zápletky, z nichž jedna prošumí do ztracena a druhá skončí jako klišé. Pochvalu určitě zaslouží hudba, obzvláště na konci, kdy její hlavní téma je lehce doprovázeno rytmicky se vlnícími kovovými monstry továrny, takže výsledkem je vlastně pravá industriální hudba. (11.07.2008)

70%. Silná látka v originální koncepci a velmi dramatických kulisách polských hutí z padesátých let. Herci si naplno užívají volnosti (David Novotný!), s krátkým časovým odstupem mi ale to naroubování Karamazových na "údržbáře a jeho nemocné dítě" připadá hrozně banální ... tupí sílu divadla i sílu filmu. Co by s tím provedl Lars? (06.03.2008)

Křišťálový glóbus - výběr, ... ... ... Český Lev 2 : Nejlepší film, Režie + Plakát + 7 nominací: Herec HR - Ivan Trojan, Herec VR - David Novotný, Scénář, Hudba, Střih, Zvuk (25.06.2008)

(6/10) [MFFKV 2008] (11.07.2008)

...a všechno mu bude dovoleno! aneb ne každý, kdo hraje v Ulici nebo Ordinaci se automaticky stává degenem bez mozku a hereckých schopností. To, že je v oněch seriálových perlách televizní zábavy (:PPPP) nepotřebujete, je jiná věc;) A co tím tedy chci říct - až se Igor Chmela zeptá, proč mají trpět nevinní, pochopíte jeho nihilistického ateistu. Bratři Karamazovi jsou nadčasovým dílem o asi tak patnácti rozměrech a předmětech úvah, a Petr Zelenka je vzal tak, jak je hraje Dejvické divadlo (a taky trochu Husa Na Provázku) a použil je pro svůj vlastní záměr - důrazně nám sdělit, že stále ještě jsme všichni Karamazovi. Pročež ti, kdo si myslí, že ono heslo filmu je jen další komerční kalkul, by si měli Dostojevského dílo přečíst nebo jej zhlédnout, neboť nevědí, co činí. Onen záměr ozvláštnil mimo inscenaci stojícími komediálními prvky, které kontrastem vytvářejí až absurdní dojem - za vysvětlení toho nejšílenějšího kousku (loutkoherecká vsuvka) budiž panu režisérovi a potažmo hradeckému kinu Centrál, které nám dalo možnost vidět Karamazovy v předpremiéře právě za účasti Petra Zelenky, tisíceré díky. Osobně bych slintal blahem, kdyby se celá ta tvůrčí parta sebrala a jela to natočit ještě jednou, tentokrát jen a pouze jako nastudování Dostojevského velkorománu. Bylo by to něco naprosto jiného než je tento film (a contrario - nečekejte, že tenhle film jsou Bratři Karamazovi!!!) a bylo by to úžasné... A ano, říkám to zčásti proto, že normálně s tímhle kusem nemají dvě uhrančivě krásné a herecky schopné ženštiny, jmenovitě Michaela Badinková a Lenka Krobotová, nic společného, a že v Zelenkově filmu naplno ukazují, co v nich je - a věřte, že toho není málo. No dobře no, Lucie Žáčková předvádí malou českou Helenu Bonham Carter, ale ji narozdíl od dvou prve uvedených neznám a neobdivuju;) Ale zpět k věci - kvůli větší porci Bratrů Karamazových bych snesl tenhle neskutečně nádherně nasnímaný, ozvučený a ohudebněný spektákl klidně o hodinu delší. Leccos mimo jeviště by pak dávalo větší smysl;) Nicméně i v téhle podobě jde o dílo, při němž běhá mráz po zádech a slabší povahy na konci nezvládají nával emocí. Doufám, že tenhle film naprosto zválcuje České Lvy, protože minimálně za hudbu, střih, zvuk a mužské role by si jimi ocenit zasloužil. Hřímající Ivan Trojan, šklebící se Radek Holub a omdlívající Martin Myšička, stejně jako hrdý David Novotný, chladně šílený Igor Chmela, zhýralá Lenka Krobotová, naivní Michaela Badinková, zdrcení Jan Kolařík a Andrzej Mastalerz, ti všichni mi zůstanou v paměti hodně, hodně dlouho. 100% (22.04.2008)

Tleskám Zelenkovi za to, že maže hranici mezi českým a světovým filmem. Že dává šanci zatraceným hercům, nebojí se na omezeném prostoru rozehrát velkolepou hru a originálním způsobem kombinuje divadlo, film a skutečný život herců. Herci jsou fantastičtí, soundtrack také a ten zvolený chladný prostor, jenž je dokonalým kontrastem k živočišnému podání herců, to je něco, co se bude (nejen) na domácím rybníčku v adaptaci divadelních her těžko překonávat. „Bude jako Bůh, a všechno mu bude dovoleno!“ Ještě cítím to mrazení… (26.04.2008)

Je to tak. Silné drama nepotřebuje odbočky. (16.06.2008)

Brilantní herecké výkony dělají ze sledování Karamazových velkolepý divácký zážitek. Skvělé využití industriálního prostředí staré továrny a hudebního podkresu nechává vyniknout nový filmový podžánr "divadlo ve filmu". Viděno v rámci projektu Challenge tour jako film číslo 25. (16.04.2015)

Silné látce, která by se utáhla ‚sama‘, vtisknul Zelenka velmi specifickou visáž, jenž se pohybuje na hranici mezi ryzím artem a čímsi ‚jiným‘, po čem tolik většina u českého filmu volá. Za to, jak se celá záležitost dokázala oprostit od divadelnosti – nenechat se táhnout od (jinak bez výjimky špičkových) herců, ale střihem, kamerou a hlavně hudbou tomu dát osobitý filmový tvar – Zelenkovi tleskám ve stoje. Jeden z nejlepších českých filmů za hodně dlouhou dobu nazpět. Bravo! (12.02.2009)

Karamazovi jsou filmem, který si Lva zaslouží naprosto právem. Obsahují totiž kromě zajímavě zpracovaného příběhu zvláštní zpestření, pro film ne příliš obvyklé, která z obyčejného příběhu dělá životní osudové drama a divadelní představení v jednom. A v tom tkví velká síla. Mám radost, že české filmy mají v poslední době co nabídnout, protože bylo období, kdy by český divák na takovýto film nedokázal ani pomyslet a ejhle, co poslední dobou vzniká. A já jsem na to upřímně hrdý. Je vidět, že tento film se líbí všem, a to se tu hodně dlouho nestalo. Na českou kinematografii je to neobvyklé, zvláštní a ojedinělé, herci jsou výborní. Škoda jen Davida Novotného, který ze dvou nominací nezískal ani jednu, i když se to dá chápat, Karel Roden si jí zasloužil už dávno, na druhou stranu to v něm je, a myslím si, že se dočká v některých z dalších filmů. Naše polovina souměstí, Brandýs celkově kouzlí a do světa vydává zajímavé perly, krom Novotného třeba i Čtvrtníčka, nebo i Horníka, ale to asi patří někam jinam :) (26.03.2009)

║Rozpočet €1miliónov║Tržby Celosvetovo $297,455║ (26.04.2009)

Film, jaký česká kinematografie potřebovala jako viselec provaz. Svébytný, načichlý silnou autorskou vizí a s obsahem existenciálně znepokojivým, hutným a skvěle strukturovaným. Zelenka nijak neubral na svém poněkud podivném mystifikačním "humoru", ale navzdory pár skečům spočívá těžiště Karamazových v brilantním prolnutí Dostojevského klasiky a lidského dramatu "skutečného" světa. Zasazení sytých dialogů do rzivého a špinavého světa oceláren je úžasný nápad, kontrast tradice a industriálu je kupodivu nikoli rušivý, nýbrž významotvorný. Celý film se stává divadlem a divadlo obráží celý svět. Zrcadlení a prolínání se "mimesis" a "skutečnosti" je strhující. Herecké výkony neskutečné. Zelenka dokázal velké divadlo oživit filmovou řečí, skvělou kamerou i perfektním hudebním doprovodem. Vznikl tak film, jaký tady léta nevznikl (pokud kdy vůbec). (29.04.2008)

Scénář: Petr Zelenka .. Excelentní evropský film. Chytře pojatá adaptace, famózní herecké výkony, výtečný mončičák. Klasická látka, silná již ze své podstaty, dostala maximálně působivou formu. Pro milovníky divadla, filmového experimentu, Karamazovi. ___ Český film roku 2008! (29.04.2008)

Mohl bych parafrázovat svůj komentář na Venkovského učitele a sepsat něco ve smyslu: A pak tvrďte, že současný evropský film je mrtev. Nebudu se však zbytečně opakovat a naprosto nekriticky napíšu (když už je tedy dle Dostojevského vše dovoleno), že Karamazovi jsou spolu s Tornatoreho Neznámou doposavad nejlepší film nového tisíciletí vzešl�� z evropské pevninské části. Ve výsledku to jistě spoustě diváků bude připadat jen jako dvojhodinová reklama na Dejvické divadlo (a s tím lze jen těžko rozporovat), ale na rozdíl od reklamy na Kalich (ano, Kvaska) je tohle vpravdě světová ukázka možností a schopností aktuálně nejlepší pražské scény. Až tak jednoduché to je. Věřte či nevěřte nebo si klidně i nesouhlaste. Dejvicím zdar! A dobrým filmům tuplem. (22.06.2008)

Vím že si za to můžu sám, protože jsem na to neměl koukat, jelikož nemám rád divadlo. Přesto mě ale ten film zajímal a kladné ohlasy mne přesvědčily. Ta divadelní linie se mi ale paradoxně líbila hodně. Herecké výkony byly úžasné a téma silné (přesto jsem ale nechápal motivace jednotlivých postav). Jenže ta část s herci jako lidmi byla fakt blbá. Prostě blbá. Hloupá a naprosto nezajímavá. A ještě k tomu debilní násilně dojemná vsuvka s dělníkem a jeho děckem, no to prostě ne. Nebo co měla znamenat ta šílenkyně, co furt ňák skákala na židli a na konci tam kázala z ochozu? Fuj tajbl! Petr Zelenka objevil onanii a je třeba se bát, přijde totiž i epileptický mončičák... (16.05.2008)

Nenadálé přechody z nezávazného klábosení do inscenace, vystupování z rolí a pletichaření mezi hereckým souborem na pozadí divadelní zkoušky obohacují Dostojevského vrcholné dílo o poukaz, že každé hlediště je zároveň i jevištěm a že prostor, jenž by jevištěm nebyl, nejspíš vůbec neexistuje. Jde nejen o to, že celý svět je jevištěm a všichni jsou jen herci, ale především o morální důsledky toho tvrzení. Takový náhled je živnou půdu pro zlo, neboť všichni mohou předstírat, že jim byla role záporné postavy někým přidělena a oni sami nenesou žádnou odpovědnost. Nejsou čeští politici taky takoví Smerďakovové, kteří se pod pláštíkem nepochopené ideje demokracie dopouštějí těžkých zločinů? (18.09.2009)

Zelenka je na jednu stranu brán jako "ten, který píše scénáře plné cool postav a figurek, přeplnéné hláškami" na jedné straně a jako seriózní, ale mystifikující a pohrávající si autor, kterému nelze zcela d��věřovatna straně druhej. (Řeč je o tvůrci-značce, popř. o implikovaném autorovi, nikoliv o skutečné osobě.) Může se stokrát zaříkat, že nechtěl, aby KARAMAZOVI dopadli jako něco od Triera, ale ve své prapodstatě - vyjebávání s divákem - k nim má nejblíž._____ Ale není to spřizněnost s DOGVILLE A MANDERLAY, protože se užívá divadelní fabule naroubované na filmovej syźet, ale spíše s PĚTI PŘEKÁŽKAMI, v nichž se také destruuje představa o tvůrci v té romantické, idealizující podobě ("Trojan plivnul na papeže, v Polsku si už nezahraje!" či "Tady jsem Vám přinels podepsané DVDčko Samotářů..."). Okázalá nediváckost KARAMAZOVÝCH je natolik svéhlavá, že ji nejde neobdivovat, o to víc zamrzí ale chyb(k)y._____ Zelenka dospěl do stádia, kdy u něj herci hrají - stejně jako u Švankmajera - sebe, vytáhne z nich jejich machu a tu předvádí: pro odpůrce Trojanových bláznovských figur budou KARAMAZOVI téměř nesnesitelní. Potíž ale osobně vidím v první čtvrtině, která je střihačsky až moc nucená a násilně adaptuje divadelní řeč na tu filmovou. Film je nadto přeplněn zbytečnými odbočkami hlavně ve snaze postavy Novotného dostat se z natáčení pryč a zamrzí i figurkaření, které není jinak výrazněji zužitkováno a nadbytečnsot distribuovaných informací ve vyprávění._____ Ale pokud jsem Michálkovi dal plnej za inscenační schopnosti, Slámovi za formální promyšlenost, pak si Zelenka těch pět taky zaslouží za svůj dospělý, asi nejlepší film. A mám za to, že o Lvu za nejlepši hudbu je už rozhodnuto předem. :-) (02.04.2008)

Hudba, herci, depresivní a nebezpečná továrna a zase herci. Zelenka do vás hustí DIVADLO a pro trochu odpočinku servíruje tragédii. Divadlo mám rád. Právě pro to, co zde předvádějí Trojan, Novotný, Chmela, Myšička či Holub. Kvůli herectví. Chci vidět Karamazovi naživo! (13.01.2009)

Viděla jsem (hru), četla jsem (Dostojevského předlohu), nezvítězila jsem. Od prvních tónů naléhavého rambajsu, který mi evokoval ruské matrjošky, Soumrak bohů a industriální zvuky továrního pekla, jsem se neubránila obdivu nad tím, jak se Zelenkovi povedlo divadlo ve filmu nasnímat a jeho střihači nastříhat. Působivé. Zarámování Karamazových do mozaiky fragmentů z duše a zákulisí českých divadelníků vystupujících na alternativním festivalu v polské továrně a paralely s tragickým osudem tamního dělníka mi ovšem přišly jaksi nehotové, nedomyšlené, znějící do ztracena. Snad účel, snad jen doplněk pro imortalizaci, snad promo Dejvického divadla? Ale ta energie není z plátna nikdy tak cítit, jako když sedíte v první řadě ve svatostánku Thálie. Na shledanou v divadle, páni herci. Karamazovi jsou pro mě zajímavým pokusem o něco, co by se dalo nazvat filmová inscenace, památka na výjimečnou hru výjimečné herecké generace v novém mystifikačním hávu. Nic víc, bohužel. (25.04.2008)