Dakchigo kkotminnam baendeu

Nejvíc mě bavily asi první díly, hlavně díky dokonalýmu Lee Min Ki a jeho naprosto ujetýmu charakteru. Pár dalších dílů zase bylo zajímavé sledovat, jak se kluci vyrovnávali s jednou tragickou událostí... a pak už to byla naprostá nuda. Hodně lidí z tohohle seriálu bylo nadšených, ale na mě to nějak nezapůsobilo. Jinak hudba byla super, ale jak říkám - příběh nic moc :( (25.05.2012)

Nemyslim si, že to bolo úplne zlé. Mňa to vtiahlo do deja a veľkú časť seriálu som tŕpla, ako z toho všetkého vyviaznu. Páčilo sa mi, že herci ovládali svoje nástroje a ich herecké výkony neboli mdlé, hudba všetko pekne dokreslila. Takže, pokiaľ ste fanúšikovia či už niektorého z hercov, alebo hudby, choďte kľudne do toho. Nebudete sklamaní. (12.12.2023)

Proč koukat? Jednoduše Sung Joon a nádherná hudba! Kim Myung-Soo (L) a charisma Lee Min-Ki, díky nemuž byly první díly dokonalé. Taky protože Bo-ah Jo nemůže být roztomilejší. Ačkoliv je to zezačátku trošku zmatené, stojí to za to. Jen mě mrzí, že jsme to tak rychle shlédla. Těším se, až na vás budu koukat znova. (10.12.2016)

Chtělo by se říct 'příběh o síle přátelství, hledání sebe sama a dospívání'. Přátelství - to ano, s tím zbytkem už to tak jisté není, i když se to tak tváří. Kapelu jsem měla ráda, kluci by mi byli sympatičtí a skrz ty jejich útrapy mi jich bylo líto, ale celou dobu se nechávali táhnout proudem čekajíc, kam je to vyplaví. Ta poslední epizoda to nezmění, přestože konec se mi ve své podstatě líbil. Při sledování jsem měla celou dobu pocit, že se tam vlastně nic neděje, jen na konci dílu se objeví zvrat v podobě cliffhangeru. Tak jsem vcelku bez většího zájmu prošla několika díly (po zajímavém začátku a před zdařilým koncem) a pak s nadějí na zásadní změnu pustila další díl, který proběhl úplně stejně jako ten předchozí. Radši bych sledovala víc do hloubky problémy kapely, než romantickou linku, o které se častěji mluvilo, než že by tam opravdu byla. Hudba byla příjemně vlezlá, až jsem začala přemýšlet, že bych si jí přidala do playlistu. Po dokončení posledního dílu o této rockové kapele se mi jen vtírá neodbytná myšlenka: "Co by v Korei řekli třeba na takový Kabáty...?" (17.07.2012)

Parta průšvihářů ze střední má svou kapelu a sní o tom, že jednou prorazí. A světe div se, díky vystoupení na soutěžním festivalu to i vypadá, že by se mohlo zadařit. Jenže... Vcelku obyčejný seriál, s trochu překvapivým začátkem a koncem, zato ten střed - škoda mluvit. Co se hudby týče, ačkoliv se chlapci tváří strašně drsně, jedná se o K-pop se vším co k tomu patří, to jest primitivní melodie, ještě horší text a přesto určitá míra podvědomé "vlezlosti", kdy člověk zjišťuje, že si tu písničku brouká, aniž by se mu vlastně líbila (v mém případě je to ovšem spíš Wake up, než titulní Jaywalking). Paradoxně tak v této kategorii u mě vítězí Kim Ye Rim se svým úžasným hlasem - škoda že toho nezpívala víc než dva songy. (16.06.2012)