Režie:
Robert EnricoScénář:
Robert EnricoKamera:
François CatonnéHudba:
Maurice JarreHrají:
Michael York, Brigitte Fossey, Macha Méril, Jean Bouise, Bruno Wolkowitch, Laura Dean, Jean Lescot, Eugeniusz Priwieziencew, Dominique Frot, Jacques Penot (více)Obsahy(1)
V roce 1939 nacisté napadli Polsko. Všichni Židé z Varšavy byli zahnáni do ghetta. 14letý Martin Gray s matkou a dvěma bratry byl zavlečen do vyhlazovacího tábora Treblinka. Martinovi se povede z tábora utéct a dostává se zpět do Varšavy, aby bojoval proti nacistům na straně povstalců. Martin přežil válku, založil si ve Francii rodinu, ale jeho neštěstí tím nekončí... Životní příběh polského Žida, který prošel všemi hrůzami holocaustu a přežil navzdory všemu. Film je založen na skutečných událostech. (tuntavala)
(více)Recenze (6)
Bylo to natočeno tak těžkopádně, že jsem "necítila emoce" a to bych u válečných dramat očekávala. ()
Některé pasáže náleží do společnosti těch nejvíce inspirativních dokumentů o naprosté zvrácenosti židovského holocaustu a například celá část v koncentračním táboře vyzařuje naturalistický efekt srovnatelný opravdu jen s malou hrstkou skutečných obrazových záznamů či vyprávění přeživších. Jenže film má nezměrné ambice a snaží se pokrýt polovinu života hlavního hrdiny, přičemž postupně začíná dost neuspořádaně přepínat mezi odlišnými formálními i narativními stádii a nedaří se mu držet divákovu pozornost tak, aby ve finále obhájil svých přepálených 140 minut. Pořád bych ale spíše kvitoval jeho historickou i čistě morální hodnotu, kdyby v závěru nepředložil šíleně nucený dovětek, který vyzněním i provedením působí, jako by byl vystřižen z úplně jiného filmu. Skvělé úmysly bohužel utopené ve změti velkých filmařských záměrů, z nichž některé fungují znamenitě, zatímco jiné znemožňují se na příběh plně empaticky napojit. Such a shame... ()
Domnívala jsem se, že nejrozmáchlejším Enricovým dílem byla Francouzská revoluce, ale tento epos o síle a touze přežiít dobu, v niž vyžaduje větší odvahu život než smrt, ji zcela zastínil. Enricovi se občas nedaří udržet otěže zcela pevně v pragmatických rukách, ale vzhledem k tématu mu to mírné otírání se o struny patosu i odpustím. Enrico v době natočení tohoto filmu byl již zralým filmařem, a tak střídá narativní postupy dle jednotlivých fází života hlavního hrdiny se zručností zkušeného vrhače nožů. Zcela mě uhranul výkon mladého Jacquese Penota, vedle něj zkušená mezinárodní hvězda York vypadá jako herecké nedochůdče. ()
O Židovi, ktorý prežil aj nemožné. Ale to napätie, ktoré je údaje v knihe, tak veľké nie je. Navyše, vraj sú tie historické udalosti prifarbené, aby sa to oplatilo pozerať. Z Treblinky sa neutekalo, tam si prišiel a do hodiny bolo 95% ľudí mŕtvych. Aj preto je tá veľkosť príbehu + tie ďalšie nešťastné udalosti ukázané nie dostatočne silne. Možno je to rokom výroby. ()
Opäť prvý. Fantastický film (V mene mojich všetkých) je pozoruhodným životným príbehom poľského Žida Martina Graya (vlastným menom Mieczyslawa Grajewského), ktorý už v mladom veku sa musel vyrovnávať s ťažkými životnými situáciami. Prekročil hranicu 17 rokov keď Poľsko bolo prepadnuté nacistickým Nemecko a neskôr aj Sovietskym zväzom. Ako Žid sa musel vysťahovať do ghetta (od 12.10.1940), kde viedol skupinu pašerákov, ktorí pomáhali dostať do ghetta potraviny. Od 22.7.1942 boli zahájené deportácie Židov do koncentračných táborov a tak Martin s dvoma bratmi a mamou boli odoslaní do Treblinky. Prežil jedine Martin Gray, ten pôsobil v rôznych komandách vrátane Sonderkommande a aj z tohto koncentračného tábora sa mu podarilo ujsť. Po príchode do Varšavy sa zapojí do Varšavského povstania v ktorom mu zahynie jeho otec. Počas holokaustu prišiel o 110 rodinných príslušníkov. Po potlačení povstania sa pripojí k partizánom a neskôr vstúpil do Červenej armády a stal sa dôstojníkom NKVD. 30.4.1945 vstúpil do Berlína a za svoju statočnosť v bojoch získal Rad červenej hviezdy, Rad vlasteneckej vojny a Rád Alexandra Nevského. Po vojne emigroval do USA. V roku 1960 sa presťahoval do južného Francúzska, kde ho osud opäť postihol a pri lesnom požiari mu zahynula manželka a 4 deti. ()
Galerie (10)
Photo © TF1 Films Production
Zajímavosti (4)
- Tank, ve kterém Němci útočí na varšavké gheto, je ve skutečnosti ruský tank T-34. (HTB)
- Od 7. februára 1985 sa film dostal do televízie, no namiesto dlhého filmu sa vo francúzskej televízii TF1 vysielala zostrihaná 8-dielna TV séria. (Arsenal83)
- Natáčanie prebiehalo v Montebello a Montreale (Kanada), Cannes a Paríži vo Francúzsku, Budapešti v Maďarsku a New Yorku v Spojených štátoch. Obdobie natáčania: 9. august 1982 až 18. február 1983. (Arsenal83)
Reklama