Joker: Folie à Deux

5,5/10. Tento film se hodnotí opravdu těžko. Kamera je vynikající, stejně tak záběry bez střihu – ty jsou na špičkové úrovni. Výborné je i vystavění scén a snímání postav. Herecký výkon Joaquina Phoenixe, který skvěle vybudoval postavu Jokera už v prvním dílu, je opět úžasný. Phoenix do role vkládá kus sebe a ztvárňuje Jokera neskutečně přesvědčivě. Jeho vnitřní souboj je srdcervoucí. Stejně tak děj, scény u soudu a dialogy jsou na vysoké úrovni. Nepředvídatelnost děje je vynikající. Avšak zde přichází velká kontroverze – film je muzikál. Nechápu, jak mohlo projít rozhodnutí udělat z něj muzikál. Kdo si myslel, že je to skvělý nápad, a kdo to schválil? Je to zcela zbytečné, zvláště když první díl muzikál nebyl a diváci měli jistá očekávání. Co se týče hudebních čísel, nejsou špatná, ale do psychologického, smutného dramatu se nehodí. Muzikály mají své místo v jiných příbězích, ne v realisticky tvrdých dramatech. Měl jsem pocit, jako by se někdo snažil vložit hudební číslo do dokumentu o pádu Třetí říše – dokážete si představit, že by v koncentračním táboře před plynovou komorou někdo zpíval? Je to trochu morbidní nadsázka, ale podobně absurdní mi to v tomto filmu připadalo. Zkrátka se to sem nehodí. Dalším problémem je délka filmu, která je zbytečně natažená kvůli hudebním číslům, jež děj neposouvají. Joker zpívá, aby vyjádřil své emoce, tři minuty, poté střih – a vrátí se zpět do stejného bodu, kde číslo začalo, a své pocity zopakuje slovně. Výsledkem je nešťastné celkové zpracování. Mrzelo mě také, že film skončil bez náznaku pokračování. Po takovém očekávání jsem chtěl vidět, jak se Joker zlomí a vydá na dráhu zločince, ne aby ho nakonec „odstranili“. Doufal jsem, že tento film bude pro režiséry a tvůrce varováním, aby si uvědomili chybu. Navázat na skvělý první díl tímto způsobem a zakončit ho takto je pro mě zklamání. Doporučit tento film je těžké. Osobně jsem si ho i přesto užil, ale chápu kritiku, kterou sklízí. (08.11.2024)

Jeden z nejnudnějších muzikálů hollywoodské historie. Obávám se, že Phoenix si místo Oscara jde tentokrát pro Malinu. Konceptem úplně mimo. (31.10.2024)

Nemyslím si, že je Phillips mimo v tom, o čem vypráví. Protože druhý Joker rozhodně v rámci dekonstrukce představy o komiksovém žánru pokračuje ve stopách předchůdce. Zatímco však tam se přešlapovalo pořád někde na pomezí, tohle už je otevřené otočení se zády. Co člověk vnímá jako naznačené komiksové linky nepřekvapivě nevede nikam (protože o to tu nejde) a příběh chaosu je ještě více ve stínu osamělosti toho, kdo vlastně nechce bořit, ale jen zoufale někam patřit. Tohle je, pokud jde o diváky, úplně stejně nevděčné jako Skleněný. Chápu, proč se druhý Joker lidem nelíbí, nejednou mi také lezl na nervy (hudební čísla bych tak o půlku zkrátil, sem tam snová logika versus realita nesedí, soud to chtělo výživnější), z hlediska autorské vize to ale osobně respektuju. A vlastně mi přijde i dost naivní si myslet, že se měl v pokračování stát Arthur "princem zločinu", protože i z jedničky odcházel jako tragická postava, která zcela omylem dala věci do pohybu a Phillips evidentně nikdy tuhle ambici s postavou neměl (ostatně to nebyl ani on, kdo zabil rodiče Bruce). Je bez debat, že jsem se u dvojky bavil mnohem méně než u jedničky, ale sílu pokračování upřít nedokážu. Jestli jednička končila filmově opojně, dvojka ve mě zanechala - a myslím, že úmyslně - těžko a prázdno. To je vlastně ten největší rozdíl a co nejvíc provokuje. Joker dopřál Arthurovi určité vítězství, dvojka je jen syrový střet s realitou. A za to palec nahoru, protože díky tomu jsem se po konci filmu cítil strašně posmutnělý a zničený, a to se mi dlouho nestalo. 70 % (04.11.2024)

Suverénně nejhůř napsaný a odvyprávěný studiový velkofilm letošního roku. A nejzbytečnější, protože se z velké části nezmůže na víc než na variování myšlenek z jedničky (v jistém ohledu je to spíš remake než sequel). V základu jde o ošklivě nasnimané vězeňské/soudní drama se všemi klišé uvedených subžánrů, na které jsou bez rozmyslu navěšována redundantní muzikálová čísla. Má to asi pět konců, jeden horší než druhý, žádnou plynulost a stejnou myšlenkovou a psychologickou hloubku jako úvodní animovaná groteska od Chometa, která je jediným zábavným segmentem filmu. Ani potentní myšlenku, že Jokerem může být každý, protože jde o prázdné projekční plátno, na které si různé postavy promítají své touhy a frustrace, nedokáže Phillips nápaditě prodat. I kdybychom mu tak nechali benefit of the doubt, že ten film je prázdný a nezábavný úmyslně, aby zamezil jakékoli idolizaci Phoenixovy postavy, jedná se (třeba oproti čtvrtému Matrixu) o podvratnost bez špetky filmařské duchaplnosti, která neprovokuje a není v žádném ohledu podnětná, jen vysilující. 20% (30.09.2024)

Todd Phillipsi, ptám se proč? Proboha proč ? Nevím jestli nám chtěl mistr ukázat jaké to bude až bude filmy psát umělá inteligence, tak to bude lepší, když v kinech budou přenášet šáchové zápasy. Kombinace muzikálu a dramatu o vnitřně rozervám jedinci funguje úplně stejně jako vanilková zmrzlina se solí. Ach sem jak zmlácenej po tomhle, no tak hodím chválu aby se neřeko. Herecky OK, ale to už stejně víme, že Joaquin Phoenix je dobrej a Lady má charisma a umí zpívat. Ještě teda kamera, jo to všechna čest, výborná. (30.09.2024)

Úmornééé. A pritom to mohol byť skvelý film - réžia sústredená, atmosféra výživná, herci excelentní.  Zhruba hodinu to funguje bezchybne. Potom človek zistí, že tých muzikálových výstupov (ktoré okrem jednej peknej kamerovej jazdy pred väzenským televízorom nie sú nejako extra dobre natočené, nemajú zaujímajú choreografiu ani bohvieaké spevácke výkony) je priveľa a v celom filme mohli byť tak 3 - 4. Ku koncu už všetkým v kine padali hlavy do dlaní, keď niekto zase začal spievať, ešte k tomu dookola ten istý usoplený song. Pozrel by som si zostrih, v ktorom bude tak o 40 minút spievania menej ako v kinoverzii. Škoda, inak je to dobré, miestami výborné... až na ten koniec, ktorý tento i predchádzajúci film hádžu do vreca "načo to celé vzniklo?". (06.10.2024)

║Rozpočet $200miliónov║ Tržby USA $51,556,000║ Tržby Celosvetovo $165,256,000▐  Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Pózerská utupistická psycho depka chorej mysle. Tento film sa dá úplne nenávidieť ale aj milovať. Záleži na nálade, uhle pohľadu a nesporne predstavivosti. V prvom rade nemá to žiadny prevratný dej, vlečie sa to v komornej naláde. Máme tu len ponuré výlevy z Arkhamu a čudesný súdny proces, celé okorenené z milostným nádychom. Za prvé tento nie príliš talentovaný režisér, čo nie je pre mňa žiadne veľké prekvapenie po jeho praštených filmoch, to pojal úplne samovoľne. Moc sa s tým teda dejovo nemaznal, je to bez nejakej pevne príbehovej kostry, bez zvratov alebo nejakých silných scén, ktoré by fakt posadili. Občas keď sa aj podarí niečo lepšie navodiť, ako pri súdnom vypočúvaní pána Pudlíka, zaklincuje to skoro do prázdna. Nedokáže dostatočne využívať navodenú atmosféru. A tak sledujeme len sled  čisto pózeských, aj keď pekne nasnímaných vykonštrouvaných scén, či bizar muzikálnych čísiel, kde Lady Gaga je akoby na ruby, takou odvrátenou tvárou Zrodila sa hviezda, tieto party si ale do play listu určite nedáte. Aj keď mne to všetko haluzenie v rámci tohto divadielka, tématicky v celku do seba zapadlo a zapasovalo. V podstate to je celé jedno veľké choré psycho vystúpenie. Veď nemusíme ísť ani moc ďaleko a vieme, že Phoenix po takéto zvrátene depky zakopne s prehľadom ako v On sa bojí. On je proste ako stvorený pre takéto formovanie a ponuré polohy, len bohužial daný režiséry to nevedia úplne predať. Osobne som toto psycho "fiasko" prežil, vstrebal, nuž ani ma to nejak zvlášť neočarilo ale ani nezhnusilo. Druhý krát už silu na to určite nebudem mať. Zas na ten ohromný rozpočet to bude asi riadny prúser, neviem na čom ho len mohli utopiť.   /videl v kine: 65%/ (05.10.2024)

Toddu Phillipsovi kolektivní psychóza vsugerovala, že je skvělý režisér a spasitel komiksového filmu, takže ve své novince spatlal slabomyslné soudní drama, komicky plochý psychothriller z vězení, psychoticky prkenný muzikál, náznaky temného superhrdinského filmu a klišovitou cherchez la femme romanci, která má asi vzbudit jakýsi soucit s tím chaotickým incelem v hlavní roli. Samozřejmě nic z toho není dobré a jednotlivé žánrové elementy si nikam nepomáhají. Phoenix je jistě skvělý herec, hodně zhubnul a nonstop se tváří jako mučedník, protože, ano, v tomhle filmu je především oběť vůle jiných. Snad se lety dojde k tomu, že Joker je největší kolektivní disonance posledních let. Tahle rozpustile toxická fantasmagorie je dobrý začátek vystřízlivění! (07.09.2024)

Tak tohle jsem opravdu nečekal. Zahraniční i zdejší reakce musí být přehnané, že jo? No... bohužel ne. Druhý Joker měl potenciál být něčím unikátním, zajímavým a enormně netradičním. Klidně to mohlo překonat první díl, ale to by to nesmělo být absolutně o ničem. Arthur si prochází takřka stejným vývojem, ale v jiných kulisách, dokud se film nerozhodne úplně hloupě dekonstruovat sám sebe a pošle to celé do kytek. Témata se pouze opakují vůči jedničce, jen jsou mnohem prázdnější. Samotné hudební čísla působí navíc a většina z nich jen opakuje informace, které chápeme i z realného světa filmu. A i já s velkou tolerancí na hudební čísla jsem si ke konci přál, ať už sakra drží tlamu. Ano, technicky, režijně, herecky, hudebně je to absolutní špica. Teoreticky to sype jeden ikonický moment a záběr za druhým. Ale k čemu to je, když je to vlastně celý absolutně prázdný a o ničem? Jediná věc, co tu funguje je vztah s Harley, který je i jako jediný aspekt dobře vypointovaný, ale to bohužel vůbec nestačí. Zbytečný, přehnaně rozmáchlý a ultimátně zbytečný film. (03.10.2024)

„MŮŽEŠ DĚLAT COKOLIV CHCEŠ. JSEŠ JOKER!…“  Tvl proč? Natočit film o šílenci jako muzikál, může zase jen šílenec! Asi po hodině jsem začal ty písničky rychloposouvat, páč se mně nezdálo, že by na děj měly nějakej zásadní vliv. A celej ten příběh mohla bejt půlhodinka pouhá, pěč žádný „pouto“ jsem si stejně nevytvořil. Ptám se (jako skoro všichni) PROČ?       /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Myšlenka, že by Joker 2 mohl být muzikál, napadla Phoenixe. 2.) Phillips nechtěl, aby herci zpívali jako profíci. Chtěl syrovější, „labilnější“ tóny, kolísající mezi euforií a zoufalstvím. 3.) Phoenix dostal za roli 20 a Gaga 12 milionů $. 4.) Film neměl testovací projekci. Ve smlouvě také bylo, že do něj nesmí nikdo zasahovat. 5.) Thx za titule „Petr Zenkl a Vasabi“.  ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (02.11.2024)

První díl jsem bral jako rozjezd a zrod Jokera a odpustil jsem mu málo akce i násilí za cenu, že ve dvojce tedy dostanem pořádnou divočinu, kde Gotham zasáhne vlna násilí a zločinu, ale kde nic tu nic. Celý film se odehrává pouze ve dvou místech a to v Arkahmské nemocnici a u soudu. Nemocnice je hrubě nevyužitá, protože žádné jiné další blázny nevidíme, tady mohl být prostor vytvořit stísněnou atmošku nepříjemných lidí, ale na tohle se Todd úplně vykašlal a samotný soud, byť soudy miluji, tak je taky docela nezáživný a né příliš působivý. Lady Gaga toho moc nepředvede ( žádný nový hudební hit se fakt nekoná) a muzikálové čísla jsou špatné, protože Phoenix zkrátka neumí zpívat. Z Gothamu nedostanem vlastně nic, dějově se to pořádně nikde neposune-To, co mělo zabrat půl hodiny je tu roztažené do 140 minut a Finále je opět vše jen ne velkolepé a dech beroucí. Hm udělat z Jokera komorní Drama není dobrý tah.  Chybí mi ty velké akce, které dělal Heath Ledger v Temném Rytíři. Příběh 2/5. Akce-1/5 Vizuál/Výprava- 3/5, Gore/Násilí-NE Hudba- 3/5, Napětí 1/5, Tempo 2/5, Herecké výkony 4/5. 4/10. (05.11.2024)

O nic méně naléhavé, dusivé, depresivní nebo prvotřídně zahrané. Jen kouzlo nového je pryč a scény pro exhibici (smích v dešti) proto logicky překážejí. Děj je ale na prvním dílu těžce závislý, zbytečně často ho rekapituluje a než by si vyšlapal vlastní cestičku, odbočuje k písním. Ty občas zaujmou, nejednou dokonce nadchnou, ale v poslední třetině mají tendenci zdržovat a hlavně začínat přesně v té vteřině, kdy se dynamika ústředního vztahu má šanci vykrystalizovat do nové roviny. Folie à Deux se tak několikrát střelí do nohy a nejvíc v úplném závěru. Do té doby jsem jen pochyboval, jestli může vůbec někdo být takto nastaveným pokračováním posedlý tak, jako se to masám stalo o pět let dříve, ale poslední scéna podle mě rozhoduje, že nemůže. Je totiž přesně rozkročená mezi provokaci a odvázanou parafrázi už tak potrhaných předloh a minimálně mě přitom provokuje tím, jak se mi vysmála do tváře. (10.10.2024)

// Vlastně je to takovej ultimátní mood piece a zároveň jeden velkej joke. Náladově úplně jiný typ filmu než jednička, přesto tu je ale zase nejlepší aspekt hudba (tentokrát fakt až démonickou Hildur Guðnadóttir tu do kontrastu doplňují ošvěžující muzikálová vystoupení). Phoenixe ve dvojce lehce zastiňuje famózní Gaga a Phillips si hodně hraje s formáty a žánry, což tomu dvouhodinovému soudnímu/vězeňskýmu dramatu bez špetky napětí a emocí značně pomáhá. Dobrý film to není, to asi pozná každý, nicméně ty improzivovaný reelsy, ze kterých je složený, jsou samy o sobě natolik dobře natočený, zahraný a poutavý, že bych sám sobě lhal, kdybych tvrdil, že jsem se v kině nebavil. A že si vyznění musí každý interprestovat opět sám? V tom je právě ten fór. You get, what you fucking deserve. Apologetických 8/10 (30.09.2024)

Joker 2 je jako chromé zvířátko. Iritovalo mě to míň než jednička. Todd Phillips rozhodně propadl představě, že je génius, což je legrační. A taky představě, že negativní kritiky na prvního Jokera byly jen nedopatřením a nepochopením nespokojenců, kterým to stačí líp vysvětlit. Ale čím víc Todd vysvětluje, tím víc je jasné, že to tam není a nikdy nebylo. Dvojka alespoň není tak nekonečně bezpečný a fádní film, dokážu to vlastně o kus víc respektovat. (04.10.2024)

Jsem rád, že konečně místní uživatelé prokoukli, že Joker filmy jsou jen navoněné nic. Ale musela se do nich přidat taková absurdita jako písničky, jinak by to neprokoukli vůbec. Tak, teď se zpětně podívejte na jedničku, uvidíte, že už se vám tolik líbit nebude, a upravte hodnocení! ________ Ke dvojce: Ano, když se Joaquin Phoenix poprvé rozezpíval, polila mě trapnost. Ale ty písničky (standardně muzikálově nezajímavé) nejsou na filmu to nejtrapnější. Nejtrapnější je stále ten koncept, že se dělá vážné existenciální drama s comicsovými hrdiny (čili totéž, co jsem vytýkal už jedničce). Ty scény ze soudní síně jsou samy o sobě dobře napsané. Scénář by s minimem úprav mohl být napínavý thriller s nějakým normálním kriminálníkem, pak by to bylo i na čtyři hvězdy. Ale když je hlavní postava této realistické psychoanalýzy comicsový padouch, je to prostě divné, jen o něco méně divné než sociální drama o Supermanovi pracujícím na stavbě a snažícím se vyjít s výplatou. Phoenix a Gagaová hrají skvěle, ale šlo o předem prohraný boj. Je vtipné, že tomuto filmu byly předpovídány oscarové nominace, ale po prvních recenzích se z predikcí v tichosti vytratil:) (05.10.2024)

Kolektivní šílenství! Doufám, že už nikdy v životě neuvidím žádnou DC postavu zpívat. Jediný plusy tohohle všeho jsou hudba od  Hildur Guðnadóttir, kamera a Lady Gaga. Joker: Folie à Deux by byl úplně výborný půlhodinový otvírák k totálně jinému příběhu. Nerozumím úplně tomu, že Todd Phillips chtěl investovat veškerou kreativní energii do nedotaženého soudního dramatu. (12.10.2024)

U prvního Jokera jsem brblal, jak je na něj zbytečně nalepená DC licence a funguje to jako takový táhlý origin, který se plně rozjede až v druhém díle (který však nikdy neměl vzniknout nebýt miliardy zelených důvodů). Po opáčku po pěti letech se mé dojmy zlepšily a i o to víc mě pak překvapilo, jakým se Todd Phillips, jehož jednička vyhoupla k výšinám a dvojka srazila na kolena, vydal směrem a už tak zbytečný sequel oblékl nenáviděným muzikálem (v kinech bylo utrženo pětkrát! méně) z ústavu a posléze soudní síně. Namísto toho jsem čekal, že Joker bude řádit v ulicích a rozproudí skutečné peklo. Nestalo se a druhý Joker již předem diváky odradil a ty zbylé evidentně unudil k smrti. Já bych tak příkrý nebyl, film provází všechny zmíněné problémy apříběh je hlavní problém, ovšem stále je na to vidět řemeslo a um hlavní dvojice (otázka, jestli si Phoenix u filmu ještě škrtne) a přesto všechno jsem se u snímku nudil jen velmi výjimečně a zajímala mě ta geneze a vyústění. Nuže, kdyby i dvojka utrhla svou tíhou pokladny kin, vážně by udělali vzhledem k závěru ještě trojku? (03.11.2024)

Zůstal výrazně pohublý, tradičně oddaný roli, jeho nezvladatelné vlny smíchu jsou děsivé, gesta naprosto přesná. Jen už jsme to všechno prostě jednou viděli. Zlomený hrdina je zpět, na tučný šek od producentů kývnul a v blázinci Arkhamu navrch potkal spřízněnou duši. Ta je krapet vyšinutá a absolutně nevypočitatelná, takže klidně v promítacím sále plném lidí škrtne zápalkami. A představuje prakticky to jediné, co je tematicky nové – romanci mezi Lee Quinzel a Arthurem. Jinak se točíme v kruhu a vytahujeme to, co jsme řešili (nebo dořešili) minule: především to, zda jde o chudáka, kterého společnost dostala až na naprostý okraj... Zkrátka rozpitváváme první film, a ještě jsme natolik drzí, že do toho cpeme muzikálové pasáže, aneb co se Arthurovi zrovna děje v palici. Nic nového (zajímavého) tak tvůrci nepřichystali, respektive zmiňovaná muzikálová čísla jsou nadbytečná (ale nevadila mi), soudní líčení je utahané a okoukané, takže snad jen nepřívětivá státní nemocnice je řádně depresivní, stejně jako permanentní mračna či umazané ulice. Po audiovizuální stránce je tak pokračování znovu vydatné. Zbytek se ale nemile rozpadá pod rukama jako cosi průhledné a nepříjemně ploché. Přitom šílenství ve dvou mě do startu nepohlcujícího soudní líčení vlastně dost bavilo, navrch i proto, že Lady Gaga znovu dokazuje, jak zajímavou herečkou je. (04.11.2024)

Do piči, to čo je toto?! Tomu Phillipsovi normálne zajebalo. To snáď ani nemôže myslieť vážne .. (30.10.2024)

Phillipsův Joker (2019) na mě zapůsobil silou uragánu a mám ho v topce. Na pokračování Joker: Folie à Deux jsem se těšila přímo… šíleně! Joaquin Phoenix nezklamal a znovu mě zneklidnil svou rozervanou duší a bolestně tryskajícím smíchem. Spojení Jokera a Lee bylo plně využito. Lady Gaga dala do své role mnoho překvapivých emocí, které jsem od ní tak úplně nečekala. Pěvecká a hudební čísla se s příběhem nenásilně propojila a neměla jsem s nimi problém. Jokerovo zamilované nitro se vyjadřovalo zpěvem a tancem natolik výrazově, že nebylo třeba slov. Např. stepařské číslo bylo bravurně zatančené. Každopádně Joker, s jeho stigmatem šílence a činy, kterými se „proslavil“, neodmyslitelnou cigaretou i jeho vyhublým tělem s kostmi rýsujícími se pod kůží, mi vždy bude připadat sexy a pro mě bude stále tím jedinečným. (04.10.2024)