Réžia:
Jessica HausnerKamera:
Martin GschlachtHudba:
Markus BinderHrajú:
Mia Wasikowska, Luke Barker, Ksenia Devriendt, Florence Baker, Samuel D Anderson, Gwen Currant, Sam Hoare, Sidse Babett Knudsen, Elsa Zylberstein (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Dráma z prostredia prestížnej internátnej školy. Medzi novou učiteľkou a piatimi študentami sa vytvorí silné puto, ktoré postupne naberá nebezpečný smer. Provokatívny príbeh o zničujúcej sile autority a jej magnetizujúcej moci v období krehkého dospievania. (ASFK)
Recenzie (54)
Vizuálně velice nápadité a vkusné. Všechny ty barvy, místnosti, sedačky jsou do detailu promyšlené a je vidět, že stačí talent aby film vypadal dobře. Děj mě lákal už po přečtení synopse a nezklamal. Ač nechápu, jak někdo může propadnout sektě, tak mě to téma fascinuje. Zde bylo zpracováno dobře, i díky přesvědčivé Mie Wasikowské. Bohatí rodiče byli vylíčeni spíše jako karikatury, což bylo úsměvné, ale vyznění filmu to podle mého moc nepomohlo. Mrzelo mě i scénáristické ignorování dvou žáků, kteří se odhlásili a mohli tedy do všeho v pohodě hodit vidle. 70% ()
Veganství už je out - nejez vůbec a staneš se svatým. Pokroková Jessica Hausner opět komponuje báječné industry exteriéry i interiéry tentokrát s industriálním a pulpovým nádechem (ten luxusní barák je neskutečný) a příběhem zabředává do několika témat: nebezpečí mentorského manipulátorství, pubertálního hledání sebe sama a ironicky i do čím dál vyhraněněji se profilujících stravovacích trendů. Její abstraktní svět postaviček takřka wes-andersonovského střihu je hravý, vtipný i vážný, ale ještě pořád ne natolik vyzrálý, aby zanechal hlubší a přetrvávající dojem. [Cannes FF] ()
Slušný manipulátorský evropský bizárek na zajímavé téma, kde Mia Wasikowská ( vypadá hrozně!) ukazuje studentům nové stravovací trendy, což brzy vede k tomu, že děti přestanou jíst a rodiče jsou z toho na prášky. Škoda, že to nezachází moc do extrémů a je zde asi jen jedna taková nepříjemná scéna ( pojídaní svých vlastních zvratků). Finále je docela nečekané, ale dokázal bych si jej představit šokantnější. Not Bad. 6/10. ()
„Je zřejmé, že nevyvíjíme nátlak, ale byla bys překvapená, jak moc soutěživé ty děti jsou. A velmi vnímavé.“ - „Se mnou jsou v dobrých rukou.“ V těch nejlepších…Až na Bena s jeho matkou jsem se musel všem těm snobským dětem a stejně založeným rodičům škodolibě smát (a bouchnout smíchy u šarlatánky pokrytecky mluvící o práně jako o něčem malinko esoterickém). Je ale třeba dodat, že mě zároveň i nejednou zamrazilo. A už si ani nevybavím, kdy naposled jsem u filmu odvracel zrak jako zde u zvratků (jistě nutričně výživných, ehm). Ano, řada věcí působí záměrně přehnaně až absurdně, ale jinak je tahle zlomyslná a dost aktuální satira velmi trefná. Oceňuju i hudbu se zvukem a také cynicky otevřený konec. Dávám solidní 4*. „Někdo, kdo nechce jíst, není tolerován. Víš proč? Protože to lidi děsí, když zpochybňuješ jejich pravdu. Většina lidí je jako tvůj otec. Drží se svých přesvědčení jako hole, bez které by upadli. Většina lidí nemá sebemenší ponětí, čeho jsou schopni. Jsou přesvědčeni, že musí jíst, aby přežili.“ - „A…není to pravda?“ ()
Jessica Hausner zraje jak víno a tříbí v sobě schopnost stále přesnější a do černého zacílenější životní ironie. Její ustavičné uhrančivé, stejně vážné jako svrchovaně pobavené kroužení kolem moci manipulace, víry, fanatismu, sebeklamu a ideologie, které postupně předváděla jak v Lurdách (moje recenze), tak i v Lásce šílené (moje recenze) a v Malém Joeovi (moje recenze), se tady přetavuje v ještě o poznání krystaličtější a průzračnější záležitost: dá se to celé zobecnit na pozorně sledovanou zkušenost prolamování paradigmat - bez ohledu na to, zda mají průkopníci nového úhlu pohledu pravdu, nebo ne, jejich ultimátní perspektiva je pro starý svět absurdní a nepřijatelná. Je jedno (a ve filmu to geniálně zůstává nerozhodnuté, takže soudy vynáší jen divák, který tím mnoho prozrazuje hlavně o sobě), která generace tu podléhá sebeklamu (nebo která víc) a v čem přesně to podléhání u koho tkví - Jessica Hausner s vhledem, ponorem i nadhledem ukazuje, co všechno se děje, když se o sebe lámou s životem neslučitelné ideje (ale která z nich je neslučitelnější s životem, totiž ať už s životem jedince, druhu, anebo celé planety?), kolik vzniká prostoru pro celou paletu nezbytných průvodních jevů, od krutosti přes smutek, trapno, pochyby, fanatismus, kolísání, pravou naději, nepochopení, niterné přesvědčení až po izolovanost, osamění, bezmoc, odluku... Taková modelová reflexe se opravdu jinde neuvidí. *** Naprosto unikátní navíc bylo vnímat, jak to všem v sále hýbe i fyzičnem, jak se kroutí a prožívají to, protože Jessica Hausner tu celému širokému mainstreamu geniálně vyhmátla a promasírovala tu základní, nezpochybnitelnou víru hraničící s jistotou, sáhla všem na základní existenciální tišidlo a mámidlo - na jídlo a jeho ne?zbytnost. *** Supervtipná a chytrá byla i hudba a veškeré aspekty precizní řemeslné, estetické i filosofické stránky věci. *** (Aero, sama, Ozvěny KVIFF.) *~ ()
Roky jsme poslouchali, že hodně vajec škodí, že nám mrkev zlepší zrak, že mražená zelenina nemá žádné vitaminy, přitom jde tak trochu o mýty, pak se na nás zase valilo, jak je všechno BIO či e-friendly nejzdravější, jak je maso plné růstových hormonů anebo že po cukru se jen tloustne a ucpávají cévy. To Mia Wasikowska na to jde na jedné elitní soukromé škole trochu jinak. Začíná to radami, jak je třeba jídlo dlouho a pomalu žvýkat či se vyvarovat stravovacím automatům, přičemž u studentů přicházejí psychické i fyzické změny k lepšímu, takže proč nešlápnout do extrému? Papat přece ve skutečnosti nepotřebujeme… Je totiž třeba plivnout do tváře nadnárodním potravinářským řetězcům a zachránit planetu. Vliv učitelky sílí, propasti v nefunkčních rodinách studentů, kde se s nějakou mateřskou nebo otcovskou odpovědností zrovna moc nepracuje, zrovna tak. A výsledek dává dost prostoru k vlastnímu zamyšlení. Artové, pomalé, znepokojivé, repetitivní a odtažité pojetí ale přece jenom ubírá na celkové uvěřitelnosti příběhu. Výsledek mohl (a měl) být vyzrálejší a stálejší. ()
Manipulátorství, fanatismus, vymývání mozků(říkejte tomu jak chcete). Uvědomělé stravování které se postupně přehoupne v to nežrát vůbec a potom jste adepti na to stát se členem Klubu Zero. Čekal jsem od filmu, že půjde do větších extrémů. Tohle mi přišlo tak trochu light. Ve výsledku to mělo ještě zbytečně dlouhou stopáž kde mi z toho akorát vyhládlo. Slabší 3hvězdy. ()
Od zdravého přístupu k životnímu stylu, přes slepé najetí na vlnu moderních trendů až po mrazivé vymývání mozku a sektářství. Club Zero má velmi zábavnou (ve smyslu černé komedie) a myšlenkově plodnou premisu, která by v tomto pojetí vydala na super osmdesátiminutový snímek. Problém je, že ani zdaleka nemá takovou hloubku, aby utáhl tu reálnou téměř dvouhodinovou stopáž. [KVIFF 2023] ()
Parádní brainwash! ()
Lehce provokativní snímek s pozoruhodným námětem, z nějž se nicméně podařilo vykřesat jen velmi mělkou satiru, která se v tématu kritiky poživačného konzumerismu pouze nejistě převaluje. Na jednu stranu nabádá k zodpovědnějšímu přístupu ohledně stravovacích návyků, na stranu druhou si ale zároveň z alternativních výživových trendů utahuje. Především ale filmu schází ostré hrany, neodváží se pustit do ničeho opravdu radikálního, ničím nešokuje, ba dokonce ani nevyvede z míry. Vizuálně sice upoutá a místy i zdařile operuje s motivy pokrytectví a elitářství vyšších společenských vrstev a budování kultu osobnosti okolo kantorky, jejíž manipulativní vliv má na dospívající mládež zhoubné důsledky, nicméně v tom ostatním spíše selhává, nevyužívá svůj potenciál a zanechává dojem pouhé festivalové bizarnosti, jejíž úvodní varování týkající se explicitního zobrazování poruch příjmu potravy je jen prázdnou manýrou. ()
Chvíľu to malo aspoň niečo do seba. Ale v momente, keď sa začali jesť vlastné zvratky som pochopil, že film je zvratkom sám. Môže režisérka povedať a naznačovať čo len chce, ale v rámci žánru je toto pre mňa za čiarou a popud na vyhľadanie gastroenterológa. ()
Film o deťoch, ktorým niečo chýba .. chcú zapadnúť, chcú byť videné, nechcú byť samé. Vskutku úrodná pôda pre fanatikov všetkého druhu, tí slabí ľahko podľahnú. Škola sa tvári, že je všetko v pohode a rodičia sa začnú starať príliš neskoro. Odkaz filmu na zamyslenie, hudba zaujímavá, vizuál ohromný. 3,5* ()
Nějací ezo blbci se v tom možná najdou ale když jsem se nenudil byl jsem tématem a chováním všech zúčastněných spíše zhnusenej a všechny bych je profackoval. Téma manipulátorství, tu na mě nijak nepůsobilo. ()
Povýšená strejcovina o tom jak jsou dneska ta zmatená privilegovaná děcka manipulovatelná a univerzity líhništěm vadných životných rozhodnutí. Formálně to jsou vyčórovaní staří Lathimosové a Seidlové, ale zatímco první natáčel téměř čisté metafory a druhý paradokumenty, tohle je jakýsi pokus o satiru a hyperbolu. Satira je pak v tom, když nám film podruhé celou větou musí opakovat, že ekologická fanatička byla lyžovat ve Švýcarsku, hyperbola když děcko před rodičema dlabe vlastní zvratky. Já vám rozumim, taky nenávidim dospívající, ale fakt vás baví tomu věnovat tolik energie? ()
Skvělý bizárek o kultu nežravců.. Mia hrála famózně (kam se na ní hrabe Manson) a nejednou jsem měl chuť jí proplesknout za to, jak postavu náboženského fanatika sehrála. Sám jsem si prošel poruchou příjmu potravy a nebylo mi cizí si hezky po jídle zajít na záchod a uvítat ho zpět v míse a tady to bylo surově a hlavně reálně u jedné z postav zobrazeno. Ostatní to dělali z jiných důvodů, který by jim i Greta Thunberg musela vyčítat. Krásně natočené, s decentní, ale důslednou hudbou. ()
Začíná to jako syrová (ale "vědomě vychutnávaná") satira na diet culture, ale je z toho spíš plíživý horůrek o sektách a společenském konspiračním rychlíku, ze kterého se sakra špatně vystupuje. Vyhládlo mi u toho, co vám budu povídat! (Ale ještě že to nevidělo mé 13leté já se stohem TopDívek.) ()
Za témata, která otevírá, by si Club Zero zasloužil o hvězdu víc, ale na to byl příliš otravný. 40% ()
Jessica Hausnerová mi po pravdě vytřela zrak, obrátila žaludek a donutila mě přemýšlet nad spoustou věcí, např. manipulovatelnost, rodičovství, vzdělání, fanatismus a další.. Pochvalu tentokrát zaslouží všichni, kdo se na snímku podíleli, protože tohle je skvěle odvedená práce a ač se jedná v podstatě o mrazivý snímek, pár míst k pousmání se tu také najde.. Asi to nebude film pro každého, u mě zabodoval do plných.. Zajímavý komentář JitkaCardova, moc pěkně napsáno.. ()
trailer sliboval artovku, která si bude brát na paškál nejen konzumerismus, ale i radikální aktivismus, nebo nebezpečí kultu osobnosti. Realita je taková že tady všechno opravdu je, ale je to celé tak podivně ploché, že to pořádně nefunguje ani jako varování, ani jako podvratná satira. Ne snad že by se z toho nedalo něco odnést, ale po fajnovém traileru sem čekal podstatně drsnější a hutnější podívanou, která se nebude bát tnout do živého a tu jsem bohužel nedostal. Mia Wasikowska se v Greta módu fakt snaží a je správně nečitelnou figurou, která v sobě spojuje nebezpečného manipulátora a čistého (a možná lehce naivního) člověka s dobrými úmysly, ale ani ona Club zero nedokáže vytáhnout mezi filmy které budou rezonovat delší dobu...60% ()
Club Zero pod taktovkou Jessicy Hausner se vkusně vysmívá dnešním lifestylovým kultům a trendům, lidské naivitě a náchylnosti na snadné vymytí mozku. Až wesandersonovským stylem, možná trochu šmrncnutým burtonovským, předkládá mistrně a s pevným scénářem příběh, který leckomu pohne žaludkem. Zdejší dětské herecké výkony až překvapivě dechberoucí a vizuál i hudební monotónní podkres krásně podtrhuje zdejší sterilní a až bezduchou atmosféru. Navíc se dostává i ke kritice rodičovské výchovy, která v dnešní době z různých důvodů nezřídka selhává a nastoluje satirické zrcadlo celé společnosti. Mia Wasikowska se opět našla v této chladné roli a dodala tomuto filmu pilíř, kolem kterého srší všechna ta tvůrčí exploze. Za mě skoro až dokonalé. KVIFF 2023 ()
Reklama