Kuličky

Tento skvelý film som objavil až teraz, v polovici roku 2013. A som milo prekvapený. Vôbec mi nepríde že by to bolo o tom, o čom sa píše v oficiálnom texte distribúra - i keď možno to oný distribútor myslel s ľahkou nadsázkou. Manipulácia, ani nie. Skorej veľmi jasný pohľad na iracionalitu niektorých javov/zákonov/kódexov a čo ja viem ešte čoho v našej spoločnosti, rodinách, cirkvách...a ostatných firmách. Najviac ma dostala časť s názvom MRAVNÍ IMPERATIV. Toľko trefnej paródie venovanej rigidnosti života v katolíckej cirkvi som už dlho nevidel. Tlieskam. (11.07.2013)

Velmi neotřelý a ve výsledku hodně slibný hraný debut dokumentaristky a scénáristky Olgy Dabrowské. Píši ve výsledku, jelikož fragmentárně jsou některé části dosti problematické. Film tvoří 4 filmové povídky, které vytvářejí rámec kvarteta metafory životního běhu ,,dětství - mládí - zralý věk - stáří". První minipovídka SVATBA (dětství) vytváří zajímavě pojatou expozici k filmu - svatba dětí předškolního věku je tak krásně nevinná, avšak coby forma hry, při níž dítě poznává pravidla fungování společnosti a světa, je více než symbolická... Všechny ostatní povídky vlastně jen kopírují základní model stanovený v této povídce. Další povídkou je MAMINČIN ANDÍLEK (mládí), což je nejslabší fragment snímku. Když pominu samotný příběh a mně naprosto cizí svět hlavních hrdinek (je mi ale jasné, že vykreslen je autenticky), tahle povídka je dost schématická, předem předvídatelná a ve výsledku hodně nudná... Taneční a hudební pasáže (možná snaha vytvořit českou obdobu děl typu Acid House) jsou hluché a v kombinaci s nekvalitní digitální kamerou i vcelku kontraproduktivní...avizované klipovosti se nepodařilo dosáhnout a tak tyhle pasáže působí trochu jako dějová vata... Nejlepší povídkou je MRAVNÍ IMPERATIV (zralý věk), příběh neobyčejně silný a neotřelý, je vlastně škoda, že nedostal formát samostatného celovečerního filmu. Příběh hledajícího katolického faráře, uvízlého svou archaickou sounáležitostí s prvky ortodoxního křesťanského světonázoru v osidlech spěchajícího moderního světa, který mu jako připomenutí se postaví do cesty (či spíše položí do lože) atraktivní ženu, je hlubokým zamyšlením se nad podobou moderního křesťanského způsobu života, ale vlastně i nad smyslem lidského bytí. Žena manipulátorka sice hravě svede katolického faráře, což lze interpretovat i jako lacinou satiru, ale především řeší svou nenaplňující lidskou existenci. Hlavně tuhle povídku ale sráží nepřesvědčivé herecké výkony, jimiž někteří herci a herečky (hrající členy katolické komunity okolo tamní fary) odkazují spíše někam k amatérskému divadlu, než k původní dramatické filmové tvorbě. Závěrečná povídka POMALU, ALE STÁRNU (stáří) je přes svůj nevelký rozsah tím lepším v tomto povídkovém filmu. Všechny povídky spojuje leitmotiv ženské manipulace s muži, vždy svými vrstevníky, což je u ženy scénáristky a režisérky zajímavá sebereflexe. Režisérka Olga Dabrowská se tedy vydala nelehkou cestou feminího filmového pohledu na svět, čímž vykročila ve stopách Věry Chytilové spíše k břehům artového filmu, filmu tázajícího se, hledajícího, provokujícího... Uvidíme, jak bude vypadat její druhý krok... (10.05.2008)

KULIČKY, přestože mě většinu času silně iritovaly, jsou nadprůměrným a rozhodně slibným debutovým snímkem, který se nebojím označit za "letošní PUSINKY"._____ Dabrowská, jinak vystudovaná scénáristka a pomocná režisérka na Zelenkových raných filmech, umí odpozorovat/odposlouchat dialogy a chování určitých sociálních typů lidí, dává každé z pěti povídek vlastní tempo a i filmařský výraz. Sympatické mi je i to, že se nesnaží nic vtloukat divákovi do hlavy, ale ten si na vše musí přijít sám, a že se jednotlivé povídky navzájem neprotnou, ale složí v jeden celkový obraz a film má šanci zaujmout široké divácké spektrum, i když vyhledávající "alternativní veřejnoprávní" filmy v produkci Čestmíra Kopeckého._____ SVATBA (4*) a POMALU, ALE STÁRNU (4*) plní rámující účel a jsou spíše střípky či anekdotami se silnými a zábavnými pointami a situacemi odpozorovanými ze života, které mají obecněji platný charakter. Dětští herci si hrají na to, že hrají hru a jejich výkony na to také vypadají, ti "nad hrobem" (pochopíte, až uvidíte) jsou ale výborní, bez jakýchkoliv manýr._____ MAMINČIN ANDÍLEK (mezi 3* a 4*) má odhadnutelnou pointu, na níž bohužel celý stojí, zato ale vyniká nápaditými kompozicemi a postavami i dialogy, které nebo pro které by divák vraždil, ale takhle teenageři (resp. Cosmo-rebelky) mluví a jednají. Zábavné je i obracení žánrových schémat (závěrečné ulehnutí), které dovoluje režisérce a scénáristce v jedné osobě podat společensko-kritický komentář ženy středního věku a ženy-matky._____ MRAVNÍ IMPERATIV (silné 4*) sklouzává co do postav ke karikatuře a co do problematiky k laciné saitře, ale ze všech povídek je nejpromyšlenější, má nejpevnější dramaturgický tvar a zaujme změnou optiky vyprávění, která je nejen na debut, ale na český film vůbec výjimečná. Navíc si může zasadit do povídky televizní, divácky vděčný skeč s Ester Kočičkovou,aniž by z filmu či povídky trčel._____ Ve výsledku to jsou 4* pro český film a nadějný debut, který mnohé muže může odradit svým tématem, ale který ve výsledky není hloupým feministickým pamfletem jako PUSINKY a spíše ukazuje, nakolik ženy dovedou zneužívat a využívat společenské role, které jim šovinistická společnost diktuje, a tím se stávají nefeministickým. Jednoduše film, který má koule. 70% (01.05.2008)

Čiré utrpení s příšernými dialogy "ze života", na pěst hrajícími dívčími nedochůdčaty a knězem na telefonu. WTF? (24.04.2008)

Kuličky. Poměrně zajímavý počin na jehož projekci jsem se dostal víceméně náhodou a rozhodně toho nelituji. První povídka krátká, ale výstižná, třetí velmi zábavná, ale taktéž pravdivá, především však velmi zábavná a ta čtvrtá, smutná, ale neodkladná jako její téma. A teď k povídce druhé (ne nezapomněl jsem na ni), která ve mně vzbudila asi nejvíce dojmů, tedy víceméně těch negativnějších. Příliš expresivně a řekněme "starokonzervativně" vyjádřená mládež, která neustále pije, fetuje, sexuje, poslouchá jen techno a je neuctivá ke školním profesorům a vůbec všem dospělým mi přijde jako hodně neblahé a trochu hloupé zkreslení, ač podstata příběhu je velmi zajímavá. (FNR Písek 2009) (09.08.2009)

zajímavý dokument ... (08.01.2011)

Kuličky jsou rozhodně zajímavým pohledem na manipulování mužů ženami. Ve čtyřech, na sobě nezávislých, povídkách můžeme daný problém pozorovat ve všech věkových skupinách - od dětí až po seniory. První příběh - Svatba - je vyloženě odlehčující a navozuje uvolněnou atmosféru, dětská bezprostřednost z něj místy doslova čiší. Druhá povídka - Maminčin andílek - už na mě dokázal zapůsobit docela depresivně, představím-li si, že by se v budoucnosti moje dcera (klidně i syn) choval tak, jako tomu je v případě teenagerů a celkově jsem v tomto příběhu viděl úpadek chování a životního stylu dnešní mládeže. Třetí povídka - Mravní imperativ - nadhazuje docela probírané téma celibátu a ukazuje, že každý člověk je tvor chybující a že za své činy neseme zodpovědnost a je pouze na nás, jak se k problému postavíme, přičemž bychom se neměli nechat ovlivnit davem, jenž na vzniklou situaci může pohlížet zcela jinak. Poslední, čtvrtá povídka - Pomalu, ale stárnu - mě opravdu uvedl téměř do regulérní deprese. Ačkoliv je tento příběh relativně krátký, má ve svojí stopáži o to větší sílu. Zde se opět jen potvrdil "problém", jenž jsem zmínil v první větě komentáře - jak ženy dovedou manipulovat muži. Smutný, ale přesto krásný příběh, který byl povedenou tečkou za Kuličkami. (30.10.2010)

Hm, nic moc. Úvod o ničem, část Spratci příšerná a hrozná, část Dospělost pitomá a část Stáří otravná. Do zítra zapomenu a snad už si nevzpomenu (20.06.2010)

poměrně inteligentní a nápaditý povídkový film bohužel srážely nevyzrálé herecké výkony, jinak určitě zajímavé... 70% (03.07.2008)

Nejsou dokonalé, nejsou světoborné, nejsou příliš pro kina, ale jsou tu a jsou trefné, sympatické, prostě povedené. Kuličky. (28.08.2008)

Kuličky sú ako tehotenstvo po znásilnení. Nikto sa z neho nijak extra neteší, ale nakoniec si človek na jeho výsledok už tak nejak zvykne a časom možno aj obľúbi. U mňa ešte chýba ten čas... (24.01.2011)

Taková podobná variace na Pusinky, jen o něco horší. Všechny situace tak trochu vyumělkované, ale jako hořkosladká záležitost (z mého pohledu spíše nadprůměrná televizní záležitost) na nedělní večer se to hodí. (29.04.2009)

Svatba je taková povedená anekdota na úvod. Maminčin andílek působí až dokumentárním dojmem, zejména když nechává současnou mládež chovat se a mluvit tak, je to ve skutečnosti dělají. Mravní imperativ o jedné ženské predátorce, která si vyhlédla oběť na ni naprosto nepřipravenou, na mne naopak působil, že se od reality celkem vzdaluje. Pomalu, ale slábnu dotahuje téma ženské manipulace opravdu až za hrob. Všechny povídky mají velmi dobře napsané dialogy a chválím, že se zase jednou našel někdo, kdo risknul natočit film jen s neokoukanými herci. (20.05.2008)

Zlinfest 2008: Na film jsem šla s velkým očekáváním. Zajímalo mě především, proč jsou jeho hodnocení tolik rozporuplná. Já jako žena dávám jednoznačně plný počet, protože u nás dlouho nebyl natočený film tolik originální a zajímavý. Nabízí nám totiž pohled na svět očima ženy - režisérky. Delegace(převážně mužská), která uváděla KULIČKY na zlínském festivalu, varovala všechny muže v sále, že se mají bát. Ženy jsou prý mrchy, které s muži nemilosrdně manipulují. Mně ty ženské (některé) zase tolik zlé nepřipadaly. Přinejmenším mě potěšilo rozuzlení povídky Mravní imperativ. Povídka Svatba je nejkratší, ale nesmírně zábavně zakončená. Ta scéna mi z hlavy jen tak nezmizí, stejně jako úsměv na tváři, když si vzpomenu...No ale ta bába v poslední povídce Pomalu, ale stárnu, ta je příšerná, to souhlasím. (03.06.2008)

85 % - 50 % - 75 % - 90 % --- na debut je to moc příjemné, myslím si, že tento film bude úspěšný, poslední povídka je krásná... 7/10 PS: to že z toho trochu koukal amatérismus mi vůbec nevadí (30.07.2008)

Co to má kurva jako bejt???! (30.07.2010)

Do mistrovské manipulace s diváky má film daleko, vtipný i dojemný ale je. (03.06.2008)

9.4.2011 ~ Hnus, po jehož částečném zhlédnutí mi bylo blbě. ~ Jestli bylo záměrem autorky na ten hnus poukázat, povedlo se. Po 36 minutách jsem to v zájmu uchování obsahu žaludku stopnul, smazal a pro jistotu nechal ještě párkrát přepsat jinými soubory, aby si tohle už disk nikdy nepamatoval. ~ Obávám se ale, že záměrem autorky popsání hnusu v životě nebylo. Jinak by totiž nemohl být snímek popsán jako komedie, protože s tímhle žánrem to nemá společného nic, tak absolutní nic. Jestli tohle někomu přijde vtipné, nebo alespoň částečně jako komedie, jsem rád a nestydím se ani v nejmenším za to, že se cítím být jiným. ~ Během prvních šesti minut filmu bych zfackoval všechny dosavadní postavy tak, že by druhou vzaly o vedlejší kontinent. A jestli se takhle baví a takhle žijí dnešní mladí, fakt, že nejsem nijak společenský tvor, mě uchránilo od hospitalizace z důvodu neobjasněného kontinuálního zvracení. ~ 36 minut bylo až příliš. Jedná se tak o další film, který jen podtrhuje mé přesvědčení o tom, že by nad českým filmovým průmyslem snad měl bdít nějaký regulační úřad, protože nechápu, jak mohla takováhle sračka vůbec vzniknout. Snad aby se v Česku přestaly natáčet filmy. To stopové množství dobrých až kvalitních snímků prostě ten Everest sraček, co se točí, vyvážit nedokáže. Bohužel. ~ A ještě jedno tfuj na závěr: tfuj. (01.05.2013)

Každá povídka je jiná a káždá je tam výborná, hlavně ta poslední. Možná že jenom ten Prolog nebyl nic moc. Pomalu, pomalu... (02.05.2008)

55 % - Film utrpěl poměrně neprofesionálním technickým zpracováním, zvláštní režií a vůbec. Ale nemůžu říct, že bych byl vyloženě nespokojený, povídka z církevního prostředí byla asi nejlepší. (15.06.2008)