Justice League

Málokdy je film tak šerednej a neschopnej. Hrdinové absolutně rekvizitoidní + otřesně nadesignovaní (Cyborg trapas, elektrizující Flash WTF - hlavně tam to digitální blátíčko nacpat za každou cenu). A bohužel nikdo z nich ani neumře (SPOILER, hahaha). Záporák - tradiční macho CGI bububu bez špetky charismatu. Chemie, zábava, dobrá akce - zapomeňte, nepoužíváme. Přepálenej a přefiltrovanej vizuál, kterej kdysi Snyderovi docela šel, už tady ničím nezaujme, respektive není nikterak využitej. Závěrečná řež vypadá hrůzostrašně papundeklově - ne že by vypadala tak lacině, ale celá "estetika" věci působí strašidelně pulpovým dojmem, k jehož ospravedlnění mu chybí dostatečně schopná stylizace či aspoň nadhled. Sračka, sorryjako. (01.10.2019)

SUPERMAN ŽIJE! SUPERMAN ŽIJE! Hahahahah, a máte to! Komiksové filmy a komiksy obecně byly odjakživa mimo můj okruh zájmů, stejně jako osobní hygiena nebo ženské orgasmy, a dlouhá léta jim moje blazeovaná jednorázová konzumace nepřinesla víc než tři pizdy. Původně jsem chtěl k tomu obrovskému množství ročně zfilmovaného a recyklovaného leporela použít tradiční příměr s měněním ponožek, ale pak jsem si vzpomněl, že jsem hovado a slipy s fuskama běžně nosím po nezbytně dlouhou dobu – zpravidla dokud se přírodně nerozloží –, takže tento srovnávací manévr zazdím lapidárním: je toho jak sraček. Rok 2017 však byl v mnohém přelomový; nejenom že jsem zjistil, co je to klitoris, ale taky jsem začal komiksovkám sázet čtyřky a pětky stejně často jako je tělocvikářka sázela do mý žákovský. Začaly mě bavit a začal jsem se v nich orientovat (totéž mohu prohlásit o svých sexuálních partnerkách) a může za to pouze on: Marvel. Marvel je začal dělat zábavně, nevážně a konečně se odpoutal od té kýčovité vyčpělé šablony se zhrzenými Ničiteli světů, planet, mléčných drah, vesmírů, jsoucen, smyslů, podstat, další a další hovna a vůbec čehokoliv s nádechem absolutna. To DC neumí, DC dokonce neumí ani konverzační humor a tak všechny džouky ve filmu vyzní jako anekdota o klobásách vykoktaná brejlatým panicem s masitým uhrem na čele směrem ke čtyřem pornoherečkám. Výše zmíněný Ničitel světů není žádný výplod mé zfetované makovice, ale regulérní občanské jméno ústředního záporáka, kterému vožralí animátoři z DC přimíchali k jedničkám a nulám taky nějaký pětky, rozinky a úplně debilní repliky. Co tam dělal J. K. Simmons je mi stejnou záhadou jako co tam dělal Batman, Flash a ten zbytek kreténů, kromě toho, že tam poskakovali před zeleným plátnem jak pičusci. Vlastně ani nevím, proč tomu nedávám odpad!, nejspíš kvůli tomu, že si konečně do detailů dokážu představit, jak mistrovsky lížu tu rajdu Adamsovou. (31.12.2017)

Tyhle první dojmy asi překvapí málokoho. Po všech těch průšvizích by byl snad zázrak, kdyby z Ligy spravedlnosti vylezlo něco nadstandardně dobrého. A tak tu máme jen další DC nedochůdče, které ze všeho nejvíc připomíná loňskou sešlost Batman vs. Superman. Tentokrát se trochu koherentněji držíme pětice (respektive šestice) ústředních klaďasů, jejich dávání dohromady a následné bitkaření je však zoufale nepřekvapivé a nezábavné. Akce se opět utápí v digitálních orgiích, takže nefyzické souboje s amorfními příšerkami ani tentokrát nemají šťávu. Dvouhodinovou stopáž jsem ocenil, prosekání určitě neuškodilo, jen je trochu škoda, že to, co zůstalo, je stále celkem zbytečné nebo rovnou hloupé. Hrdinové nic smysluplného nedělají a Flash je se svým podivným vykrucováním a nevtipnými vtipy vyloženě otravný. No prostě, jak jsem psal, příjemné překvapení to není… (27.12.2017)

Nepopírám, že velký podíl na vysokém hodnocení superhrdinského filmu má IMAX. Úplně s klidným svědomím lze říci, že Justice League je důstojným soupeřem předchozího snímku Batman vs Superman. Navzdory zprávám o přetáčení a nahrazení Zacka Snydera v průběhu produkce Jossem Whedonem (v titulcích je uveden pouze jako spoluscénárista) drží Justice League pohromadě. Přidané humorné narážky ("kde jsou ty časy vybuchujících tučňáků") osudovost naštěstí nenarušují, jak jsem se původně bál. Kdepak, Justice League je osvěžující superhrdinský snímek a nepůsobí únavným dojmem jako oba díly Whedonových Avengers.___________P.S.: Ezra Miller v roli Flashe je zde krásně rošťácký a zároveň rošťácky krásný. (15.11.2017)

Na střeše gothamské budovy stojí Barry Allen a vrchní komisař místního policejního sboru. Kolem letí Batman a řekne: „Hele, Flash Gordon.“ Zhruba tolik vtipu pobrala postava otravně přehrávajícího Ezry Millera i vzlyk, že hlavní bad guy chce zase zničit svět. Panebože, je to podle prostých pravidel komiksu, to znamená lokální padouch vs. lokální hero, nebo globální padouch vs. globální hero (či jako v tomto případě koalice hrdinů), takže pozastavovat se nad tím, je jako stěžovat si na tasení koltů ve westernu či hekání v pornu. Spíše mi vadily rozpačité snahy o vyvolání emocí, absence nějakého výraznějšího momentu (v oživení Kal-Ela se skrýval potenciál) a přehnané digiorgie u chladírenské věže, při kterých jsem si s hrůzou vzpomněl na Já, Frankenstein. I přes to okolnostmi vynucené dvojí otcovství to zase tolik nesmrdí rybinou a netopýřím trusem, ale pokud dobře víte, proč má Superman u sebe v rakvi fotku Kevina Costnera na rybách, tak se musíte zákonitě ptát: „Kde je Snyder?“ Něco mi říká, že s obtiskem tragické životní zkušenosti v duši se nám vrátí ještě silnější. Možná to zní cynicky, ale už se nemohu dočkat.. (24.11.2017)