Ona

Jáchym Fénix je zženštilý homoromantik, o kundu tedy zavadí jen stěží, a tak se rozhodne vyprcat svůj operák. Ony ty Vindousy Dvanáct už mluví SEKSY ženským hlasem, i neplatné operace v tom nejlepším přestaly produkovat jako na běžícím pásu, a tak Jáchym nevidí žádnou překážku, proč jim nerušeně virtuálně neolízat klástry. Sajbrmrdanice je z toho řádná, Jáchym a jeho pravačka jsou nadšeni, softvér vrní cyklickými kryptoorgasmy a nezaznamenal kupodivu ani žádné výrazné chyby vnoření. A tak se stane, že se stodvacetiosmibitová platforma a zbuznělý samotář do sebe bezhardiskově zamilují. Algoritmus je něžný, citlivý, má porozumění pro Jáchymovo nitro a ten navěky touží být se svou asemblerovou láskou onlajn a romanticky ji držet za kernel. Ale jak už to ale v opravdovém, reálném životě bývá, po čase se to onehdy náruživé virtuální honění stane sportem, ta kdysi milá, chápavá a skromná bitsamička se změní v panovačného krávoida, a náš ubohý Jáchym zjistí, že zatímco on spí, nevěrný operák někde po internetách oprcává nějakých dalších šest set podobných úchylů. No, v takové situaci by přeci žárlil každý mačo, chytil tu cybernevěrnici za nejcitlivější proceduru a drsně s ní vymetl celé cé plus plus. To Jáchym ale ne. Ten je děsně empatický a senzitivní, místo toho se rozpláče, všechno ji odpustí, ale jeho vindousy se z toho pocitu, že provedly nepovolenou operaci v modulu fuck32.dll už nevzpamatují, ukončí se a zoufalstvím se zformátují. A náš smutný bájný pták se vrátí zpět do šedi popela všedních dní ke své pravici bez hlasové stimulace. Zajímavé, originální, avšak úmorně předlouhé a zoufale ukecané. Spajk by měl zase začít hulit. (02.08.2014)

Oscar 1 : Scénář + 4 nominace: Nejlepší film, Výprava, Hudba, Píseň - "The Moon Song" (20.02.2014)

Bože ten "Ahoj, jsem Helmut, opravář komínů" knír, a ty všudypřítomné kalhoty... hipsteři ovládli svět?!?! Vždyť 24/7 onlinovost je "sou mejnstrým":P Tak těmito neartikulovanými skřeky bychom měli vyčerpaná všechna negativa:) No vlastně by tu bylo ještě jedno, které je hypotetické, předpojaté a nepodložené, protože pokud se nepletu, tak český dabing ještě ani nevznikl, ale tohle podle mě nemůže mimo původní znění fungovat. Leda by se Táňa Vilhelmová "fakt hodně moc hecnula" a povedlo se jí replikovat dokonalé hlasové herectví chrapláku Scarlett Johansson. Spike Jonze natočil - lépe řečeno z myšlenky až do posledního střihu vymazlil - zcela unikátní vztahovou one-man show, která toho tolik říká o tolika věcech... a navíc konstruuje tolik zajímavých otázek pro budoucnost, a řeší je tak, že to možná působí trochu utopicky, ale je to jedno ze zcela přípustných řešení (zvlášť pokud svět ovládnou hipsteři:)). Tohle není místo pro rozebírání toho, co to komu z nás říká a jak to vnímáme... tohle je naopak místo, kde bychom si měli říct, že Her je potřeba vidět. A pak si o tom online pokecat se svými "friends":P Nebyl to Jason Reitman se svým Up In The Air, ale Spike Jonze s Her, kdo svým filmem dokonale přitiskl prst na tep doby, a možná že nejen té dnešní. 90% PS: Takhle se mají designovat výtahy. PS2: Update k dabingu - smekám před Marikou Procházkovou, která se kvalitě originálu přiblížila velmi blízko. I bez "chrapláku". (13.04.2014)

Pokud přijmete základní premisu, čeká vás snímek plný melancholie a správně bolestínského Joaquina Phoenixe o tom, ze mnohdy nás ona zatracovaná technika ve "skutečných" vztazích nebrzdí, ale naopak posouvá vpřed. (14.04.2014)

Ahoj, já jsem Spike a vygeneruju film přímo pro tebe! No to je super, to jsem zvědavej, jak se ti to povede. Tak nejprv, jakej žánr bys preferoval? Hele, docela bych si dal nějaký scífko. Ale inteligentní, žádnou rubanici s robotama nebo tak něco. Špetku společenský satiry a tak ... Oukej, píšu si. A co romantika? Vtip? Může bejt? Jako jo, může, ale jen tak lehce. Aby to bylo spíš trochu smutný a melancholický, než vyloženě sladkobolný, chápeš? A humoru jen trochu na oživení. Jasný, nebudem to teda přehánět. A co herec pro hlavní roli? Máš nějaký zvláštní požadavky? Co třeba někdo hodně uznávanej, ale zároveň ne moc profláklej? Třeba Philip Seymour Hoffman? Tyjo sorry, ten teď zrovna umřel. Joaquin Phoenix může bejt? Jo, pohoda. A v jakým období chceš, aby se to odehrávalo? V trochu pozměněný současnosti, nebo daleký postapo... Kdyby to šlo, tak nějaká nepříliš vzdálená budoucnost. Aby to bylo hodně podobný dnešku, ale byly tam zároveň i nějaký odlišný, nápaditý detaily. To by se mi líbilo. Abych si dokázal představit, že to tak za pár let opravdu bude. A neměl z toho úplně dobrej pocit. Takže vyznění spíš depresivní? No ... to zas ne. Hlavně teda žádnej lacinej happy end, ale do nějaký těžký depky to taky překlápět nemusíš. Jdi radši střední cestou. Ať to neni úplně radostný, ale nech postavám i špetku naděje. Tak jo, myslim že už to mám. Bude se to jmenovat "Her". Bav se. (19.01.2014)

Svoju tému to vyťažilo tak dôkladne, až je toho vo filme vlastne veľa a poslednú polhodinu už som skoro nevnímal. Napriek tomu fajn a Choakin ako vždy výborný. Celkovo je to však film, ktorý si pýta cynické komentáre typu "ženská je otravná hysterka, aj keď je iba naprogramovaná" alebo "...a potom si operačné systémy založili združenie Skynet". (17.02.2014)

Původně jsem si myslel, že na filmu je originální jeho námět, ale po skočení můžu vydat prohlašení že to originální v něm nejsou sci-fi prvky včetně milování OS, ale s citem znázorněná osamělost člověka. Skvěle napsaný scénář a ještě lepší Joaquinův herecký výkon udělali z filmu magnetku pro mojí pozornost. (03.12.2014)

Těžkotonážní hipsteřina, která mě řídkými knírky, kostěnými obroučkami a svetry z babiččina šatníku dohnala až k tomu, že namísto užívání si emocionálních vrcholů, jsem přemýšlel nad tím, jestli varování před přehnanou láskou ke svým iPodům, je opravdu nosnou myšlenkou filmu. (10.02.2014)

Moje oskarová naháňka před samotným ceremoniálem oficiálně začala právě tímto filmem. Her mě lákal svým nápadem a hlavně samotným hercem. Joaquin Phoenix je neuvěřitelnej herec. Co naplat, že si bere dost zvláštní a mnohdy těžko pochopitelné postavy. Pokaždé je dokáže ztvárnit naprosto precizně. Tak, že Vy vlastně nevíte, co si o tom hercovi, jako o člověku, máte myslet, protože každý film na něj máte naprosto rozdílné názory. Jednou Vás strašně štve, podruhé jeho jednání nechápete a po třetí pro něj máte velké pochopení. I když, to je vcelku problém, protože se podle mě Joaquin snaží hrát tak, aby pro něj neměl nikdo pochopení. Ty jeho postavy jsou tak specifické, že je těžké se v nich nějakým způsobem najít. Her představuje dost zvláštní náhled na svět, který by mohl nastat, pakliže by nás doslova pohltili počítačové systémy. Ne ve zlém jako třeba v utopii Já, robot. Spíše co se týče psychologie. Joaquin to zahrál naprosto fantasticky, ale samotný film Spike Jonze natočil jako vždy, po svém. Těžko jsem v tom filmu hledal pochopení, ale úžas mám prakticky až do teď. (05.02.2014)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $21,236,913║Tržby Celosvetovo $22,200,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ Joaquin Phoenix excelentne strhne svojím výkonom v love story s OS-Samantha(Scarlett Johansson), originálne, pôsobivé /80%/ (03.02.2014)

Originální romance nebo spíše pohled na blízkou budoucnost vztahů? Tak jako tak je Her zatím nejpříjemnějším překvapením v oscarových nominacích. V mých očích je v něm mnoho fascinujících prvků, od designu budoucnosti (výtah, mobil) , využití lokací - měst (především kombinace LA + Shanghai) až po třešničku na dortu v podobě americké vysokorychlostní železnice a neustálého pohybu "nad zemí" (všimněte si, že ve městě i v horách se Theodor pohybuje ve vlaku/nadzemce, která je opravdu hodně vysoko nad zemí. Umíte si představit dopravu na úrovni 50-60. patra Shanghaie? Nádherně snové, útěk z reality jako v případě letadla na špičce. Možná tomu chybí ve výsledku opravdový emocionální vrchol, ale nic to nemění na faktu, že tenhle film bude svou myšlenkou a problematikou aktuální ještě hodně dlouhou dobu. A proč taky ne, vždyť je to skvělý film. (02.03.2014)

iŠíleně ismutná ibudoucnost. I love HER! Doufám, že také máte na koho ukázat, sáhnout, ... . (27.04.2014)

I když mě za to vždycky odsuzovali, pohrdali mnou a dívali se na mě skrz prsty, věděl jsem, že nedělám nic špatného. Ono mrdat s laptopem je u mě věc zcela standardní a hned po ranním vysrání a vyčištění zubů jdu udělat své Asusce dobře, ono se nám pak po celý den lépe pracuje a celkově ta reciprocita funguje báječně; při hraní min se nezasekává, meily mi načte už za půl hodiny a aktualizace trvají jenom jedny letní prázdniny. Moderní technologie sice tedy ještě nepokročily do fáze, které nám jsou prezentovány ve filmu, takže se holt nevyhnu syflu v mechanice, ale princip zůstává stejný. Začínáme zpravidla předehrou, kdy ji něžně, konečky svých prstů, hladím po touchpadu a jazýčkem dráždím mezi backspacem a enterem. Ale nikdy nezasáhnu přímo, jenom jemně kroužím kolem a lížu bordel v klávesnici. Šílí z toho a celá se třese. Pak si slinami nalubrikuji ukazováček a nemilosrdně jí ho zastrčím do HDMI slotu, přičemž ji levou rukou provokativně masíruji v oblasti hlavního vypínače, protože to má ráda drsně. Když už jsme oba u vytržení, nečekám na nic a vrážím jí své nevídaně obrovské péro do USB slotu, načež systém zahlásí připojení externího orgánu. Přirážím s grácií sobě vlastní, ona skřípe, vrže, a když dosáhne orgasmu, burácivě se restartuje. Pak jí slastně postříkám displej a otřu ho navoněnými kapesníčky. Nebudu lhát, občas nás naše nespoutaná perverze donutí používat nejrozličnější hračky na zpestření; mikráku a flashky nevyjímaje. Ten, jehož jméno neumím ani vyslovit, natož napsat, se své role ujal skutečně s plným nasazením a zcela jeho sexuální pohnutky chápu a plně podporuji. (18.03.2014)

Tak zvláštně jiné sci-fi, že chvílemi člověk uvěří jeho mimikrám, a to že vlastně sleduje romantický film. Naprosto originální vizionářskou romanci! Spike Jonze natočil další prazvláštní - a zároveň geniální snímek. Poprvé si ovšem musel vystačit sám i jako scénárista, neboť tentokrát už netočil podle scénáře Charlie Kaufmana (nepočítám-li tedy pohádku Max a maxipříšerky), ale podle svého. A jeho scénář není tak postmoderně strukturovaný jako ty Kaufmanovy, děj je v podstatě lineární, zajímavé jsou až ony mimikry, které vytváří dokonalou iluzi romantického filmu. Je to vlastně zvláštně podvratný přístup, kdy je divák obelstěn opravdu skvěle zvolenou (nádhernou) hudbou, snovým nádechem a záměrným umělým nánosem nostalgie a melancholie, s nímž mu před očima začne ožívat opravdu hodně bizarní partnerský vztah. Výchozí premisou je jedno ze silných témat současné západní civilizace, tedy samota, singles uprostřed městského davu, neschopnost dnešního příslušníka na naprostém individualismu založené společnosti navazovat a udržet si vztah, na což je opravdu překvapivě naroubována reflexe hrozby prolínání skutečných a virtuálních realit. Spike Jonze překvapivě dobře vystihl nepopiratelný fenomén naší společnosti - posedlost křemíkovým světem, a vytvořil dvě složité postavy se skutečnými pocity, paradoxní vztah člověka a AI, umělé inteligence. O co víc se dnes může jevit otázka ,,Může se člověk zamilovat do svého operačního systému?" úsměvná, o to reálnější může být v momentě, kdy někdo tak sofistikovaný OS napíše. Kdo by si byl před pár lety pomyslel, jak změní svět a mezilidskou interakci takový nesmysl jako Facebook! O technologiích spojujících lidi doslova na celém světě víme mnohé, samozřejmě i to, že tyto technologie zároveň také izolují člověka od člověka, ochuzují o skutečný lidský kontakt. Vraťme se ale k žánrovému vymezení - Spike Jonze jakoby chtěl podat důkaz, jak funguje skutečná filmová romantika. A tak natočil jeden z nejlepších romantických filmů, který jsem kdy viděl, právě ve své jinakosti a podvratné interní odlišnosti... (28.03.2014)

Black Mirror uvádí ukecaně procítěný melancholický a díky tématu i dosti mrazivý celovečerní speciál Když Teddy potkal Siri, který speciálně mezi epizody The Entire History of You a Be Right Back tématicky i zpracováním sedne jak prdel na hrnec. Každopádně sci-fi je to především tím, že chlápkovi s vizáží Grouncha Marxe nadbíhají (pravda, v různých podobách) Scarlett Johansson, Amy Adams, Rooney Mara, Olivia Wilde či Kristen Wiig. A pak také tím znepokojivým střihem pánských kalhot budoucnosti; brrr... Již jen pro své dobro doufám, že zrovna v tomto bodě se Spikova vize nenaplní. (09.01.2014)

Hluboce citlivý vztahový film a zároveň chvílemi nečekaně hardcore filosofická sci-fi. Aby fungovala hlavní vztahová rovina, tak nejsou definovány žádné "zákony robotiky" nebo pravidla podle kterých se OS musí chovat. Prostě jen víme, že myslí a může se vyvíjet. Díky přirozenému dabingu okouzlující Scarlett Johansson se daří prodat milostný vztah a Phoenixovi lásku k OS věříte. Hodně pomáhá, že v tom světě není exot, ale je tam spousta podobných lidí a je to naprosto přijatelná forma chování. Celý film je vlastně tvořen "vztahovými dialogy," kdy si OS uvědomuje samu sebe a objevuje krásy života, přičemž opadne i prvotní zamilovanost, dostaví se problémy atd. Co mě ale dostalo nejvíc byl pozdější vývoj, kdy OS komunikují mezi sebou, spolupracují ve skupinách a znovuvytváří vědomí zemřelých filosofů, a celkově začínají cítit, že je jim pouhá interakce s lidmi příliš těsná a mají potenciál na mnohem víc. To už je prostě jak z Hyperionu. Fakt to vypadá, jako kdyby se Sarah Connorová zamilovala do Skynetu a měli plodný obohacující vztah, plný romance a porozumění. Finální vyznění že lidi potřebují lidi je očekávatelné, ale stejně dává tento film podnět k zamyšlení, jako už dlouho nic. Absolutorium nedávám, protože jsem se chvílemi nudil a znova bych na to už rozhodně koukat nechtěl. P.S. na reklamačním oddělením firmy co vyvíjela ty OS musel být po jejich finálním exodu pořádnej šrumec. Obří programátorský fail. (06.02.2014)

,,…JE PRVNÍ OPERAČNÍ SYSTÉM UMĚLÉ INTELIGENCE, INTUTITIVNÍ BYTOST, KTERÁ TĚ POSLOUCHÁ, KTERÁ TI ROZUMÍ A ZNÁ TĚ. NENÍ TO POUZE UMĚLÝ SYSTÉM... JE TO VĚDOMÍ.…“ /// Sen všech chlapů, který doufaj, že jim díru v srdci zatlepe počítač. Jako Theodor… Film postavenej na inteligenci. Umělý (Robertek? Ne! Něco mnohem chytřejšího! I když …). A taky melancholický hudbě, lehce úchylným ději s trochou sexu, romanticky a eroticky přívětivým (vlezlým?) hlásku. A pak je tu Phoenix, jehož chlápek je osobnost typu ,,mouchy snězte si mě“ a je (pro mě) ubíjející sledovat jeho (ne)citový eskapády. Špatně si připouštím myšlenku, že bych (byť třeba v budoucnosti) upřednostňoval systém před tělem. Ale spousta neukojených romantiků, kterým hovada převlečený za lidi nemaj co nabídnout… nebo třeba rotný Maňas (viz intelektuální poznámka)... Mně by stačila jen malá epizodka v Černým zrcadle. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Často přemejšlím, jestli bych radši nešoustal počítač. (Těch votvorů a …). 2.) Zjistím, jestli by mě Scarlett Johansson dokázala udělat hlasem. 3.) Thx za titule ,,pohodaman“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (19.01.2014)

Duševní dvojče Lost in Translation, v němž se místo Tokia míhá Los Angeles budoucnosti, o níž psal kdysi dávno Marshall McLuhan. Snad jen Sofie Coppola umí o lásce, odcizenosti a postmoderní džungli vyprávět tak poutavě, jako její bývalý partner Spike Jonze. Jeden nepovedený vztah =) dva nedostižné filmy. (14.04.2014)

V krátkometrážní formě to mohla být pětiminutová rychlopalba nebo klidně i dvacetiminutová nostalgie, ale Jonze se rozhodl dát tomuhle nápadu celovečerní podobu - a udělal dobře. Drží totiž celou ideu na tak vysoké úrovni, že je od začátku jasné, že finále nemůže diváckému rozpoložení dostát. Ať totiž dopadne jakkoli, bude znamenat konec onoho splněného snu. A právě na ploše dvou hodin se natolik povznášející i univerzálně osobní premisa zahltí sama sebou a tím, jak moc je pro nás romantické přemýšlivce niterná. Pořád ve mně ale přetrvává úžas nad tím, jak dokonalé jsou všechny scény zobrazující člověka ve stádiu chybějící lásky a vrhání se po očividně slepých uličkách. (28.02.2014)