13. komnata - Série 5 (2009) (séria)
Réžia:
Yvonne VavrováScenár:
Yvonne VavrováObsahy(1)
Známý slovenský herec, který se proslavil rolí primáře Sovy v seriálu Nemocnice na kraji města, prožil velkou část života v manželství s vážně duševně nemocnou ženou. Ladislav Chudík, snad nejznámější slovenský herec starší generace, se v Česku proslavil především rolí čestného a charakterního primáře Sovy ze seriálu Nemocnice na kraji města. Před dvěma lety ztvárnil zajímavou roli vyšetřovatele ve filmu Jana Hřebejka Kawasakiho růže. Hned po ukončení studia na konzervatoři dostal angažmá v Národním divadle v Bratislavě a setrval tam plných 66 let. Za své herecké kreace a působení ve filmu získal množství cen, vlastní titul zasloužilého i národního umělce. Po roce 1989 byl krátce ministrem kultury.
Na první pohled by se mohlo zdát, že tak noblesní a spořádaný člověk, jako je pan Chudík, nemůže mít žádné tajné zákoutí. Přesto osud barda slovenského herectví poznamenalo velké trápení a životního tápání. Ladislav Chudík byl dlouhá léta ženatý s vážně duševně nemocnou ženou. Neustále se stěhoval z místa na místo, měnil byty a dostal se do vleklého sporu s bytovou mafií, která ho připravila o peníze i nervy. Pod nátlakem své první ženy emigroval na krátkou dobu do Rakouska. Nakonec své rozhodnutí změnil a vrátil se.
S první ženou žil v dlouhodobém vztahu ovládaném její duševní chorobou. Žena se nechtěla léčit a její stav se zhoršoval. Vystupňoval se do agresivity a k absolutnímu ovládaní manžela. Nejdříve to byly snahy o získání většího bytu, po přestěhování manželka nutila Chudíka, aby se znova vrátili do původního bytu, protože v tom starém bylo vše „negativní". Chudík se nakonec dostal do finančních problémů a soudních sporů, z kterých se vymanil až po osmi letech. Manželka mezitím dostala mozkovou mrtvici a Ladislav Chudík ji dennodenně navštěvoval v nemocnici. Agresivita jeho ženy se však stále stupňovala, manželka ho obviňovala ze své nemoci. To se stalo v době, kdy vrcholilo Chudíkovo slavné období natáčení seriálu Nemocnice na kraji města a jeho popularita začala narůstat. Chudík se nakonec rozvedl a po určitém čase si našel novou partnerku, právničku Alenu, s kterou žije dodnes, konečně v klidném vztahu.
Průvodkyní 13. komnatou Ladislava Chudíka je moderátorka Barbora Kroužková.
(Česká televize)
Videá (1)
Recenzie (9)
Velký gentleman slovenského divadla i na konci životní cesty nezapomenutelně působí svým uhlazeným, distinguovaným mužstvím, jemuž není cizí i velmi neobvyklý smysl pro humor a sebeironii v té podobě, ve které měl možnost ji zaznamenat český divák v nezapomenutelné dietlovské NEMOCNICI NA KRAJI MĚSTA. Platí to i pro role méně atraktivní a stejně dobře, noblesně zvládnuté - z nich si nejvíce vybavuji armádního generála prezidenta Ludvíka Svobodu. Je zvláštní, jak často lidé, kteří jsou ozdobou své doby, zápasí těžce se zdánlivými lidskými samozřejmostmi, mezi něž patří i rodina a manželství. Pro mne pozoruhodná je i chudíkovská posrpnová životní etuda ve Vídni. Velký muž a velký herec, vznešený plebejec, osobnost, jakých nikdy není nadbytek. To všechno je jeden z nezapomenutelných velikánů fakticky zakladatelské již cele slovenské divadlo dotvářející generace, muž, který nikdy nepřestal být lidským člověkem. ()
Čtyřměsíční emigrant z osmašedesátého si se svou duševně chorou manželkou evidentně prožil peklo. Třesoucí se ruce při vzpomínkách na minulost jsou důkazem toho, že skutečná třináctá komnata se neotvírá snadno. ()
Ladislav Chudík vzpomíná na soužití s nemocnou ženou velice citlivě. Z jeho projevu je cítit obrovské lidství. Podařené odkrývání 13. komnaty. Působivé dobové fotky, které připomínají, jak si studenti přáli, aby se jim učitel vrátil z emigrace zpátky domů. ()
"Ja sa prebijem, pretože sa prebiť chcem"... 7/10 ()
Ladislav Chudík je z mého pohledu Pan Herec a jeho třináctá komnata, ve které je uzamčena (a on s ní) jeho bývalá nemocná manželka mě zaujala. Zejména pak fakt, že to došlo tak daleko, že musel dát na radu MUDr. Plzáka, a situaci vyřešil chlapsky (?). Rozhodně se o této Třinácté komnatě nedá říct, že by byla černo-bílá, a asi proto mi připadá jako jedna z těch lepších. Nenabízí správné řešení, neukazuje chudáka, ale snaží se zprostředkovat exkurzi do světa, kam se obvykle hosti nezvou. ()
Reklama