Přeskočit na obsah

Fred Sinowatz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fred Sinowatz
Kancléř Rakouska
Ve funkci:
24. května 1983 – 16. června 1986
PrezidentRudolf Kirchschläger
PředchůdceBruno Kreisky
NástupceFranz Vranitzky
Vicekancléř Rakouska
Ve funkci:
1981 – 1983
KancléřBruno Kreisky
PředchůdceHannes Androsch
NástupceNorbert Steger
Předseda Sociálně demokratické strany
Ve funkci:
27. října 1983 – 11. května 1988
PředchůdceBruno Kreisky
NástupceFranz Vranitzky
Stranická příslušnost
ČlenstvíSociálně demokratická strana Rakouska

Narození5. února 1929
Neufeld an der Leitha
Úmrtí11. srpna 2008 (ve věku 79 let)
Vídeň
Místo pohřbeníNeufeld an der Leitha
NárodnostBurgenland Croats
Alma materLipská univerzita
Vídeňská univerzita
Profesepolitik a historik
Náboženstvíkatolická církev
CommonsFred Sinowatz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fred Sinowatz (5. února 1929 – 11. srpna 2008) byl rakouský sociálně-demokratický (SPÖ) politik a v letech 19831986 kancléř Rakouska.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Fred Sinowatz se narodil v Neufeld an der Leitha rodičům chorvatského původu. Vystudoval na filozofické fakultě univerzity ve Vídni. Kolem roku 1948 vstoupil do SPÖ. V letech 19641971 byl členem představenstva spolkové země Burgenland.

Ve vládě Bruna Kreiského byl ministrem školství. Nechal vzniknout sérii reforem vzdělávacího systému s cílem zlepšit sociální ochranu studentů a učitelů a zlepšení přístupu ke vzdělání. V roce 1981, poté, co odstoupil vicekancléř Hannes Androsch, se Sinowatz stal jeho nástupcem.

Kancléř Rakouska

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1983 odstoupil i Kreisky. Sinowatz jako další kancléř utvořil koalici s ÖVP. Tentýž rok byl zvolen novým předsedou SPÖ.

Jeho vláda musela čelit několika protestům, například při částečné privatizaci průmyslové skupiny Voest-Alpine AG, v roce 1985. Podobně také utrpěla jeho pověst téhož roku při aféře vývozu vín, do nichž se nelegálně přidával diethylenglykol, do Německa.

V roce 1986 Sinowatz odstoupil na protest proti zvolení Kurta Waldheima prezidentem. Až do roku 1988 předsedou SPÖ.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]