Michael Venus
Michael Venus | |
---|---|
Michael Venus na Monte-Carlo Masters 2022 | |
Stát | Spojené státy americké (2002–2010) Nový Zéland (2010–) |
Datum narození | 16. října 1987 (37 let) |
Místo narození | Auckland, Nový Zéland[1] |
Bydliště | Londýn, Spojené království[2] |
Výška | 191 cm[1] |
Hmotnost | 86 kg[1] |
Profesionál od | 2009[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 4 684 968 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 11–20 |
Tituly | 0 ATP, 3 Futures |
Nejvyšší umístění | 274. místo (25. července 2011) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 352–236 |
Tituly | 24 ATP, 8 challengerů, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 6. místo (29. srpna 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2019, 2022) |
French Open | vítěz (2017) |
Wimbledon | finále (2018) |
US Open | 3. kolo (2014, 2022) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | finále (2019) |
Olympijské hry | bronz (2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2022) |
French Open | finále (2023) |
Wimbledon | semifinále (2018) |
US Open | finále (2017, 2019) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 28. října 2024
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
bronz | 2020 Tokio | čtyřhra mužů |
Michael Venus (* 16. října 1987 Auckland) je novozélandsko-americký profesionální tenista specializující se na čtyřhru a vítěz mužské čtyřhry na French Open 2017, spolu s Ryanem Harrisonem. Do sezóny 2010 reprezentoval Spojené státy, kde hrál univerzitní tenis, a následně začal nastupovat za rodný Nový Zéland. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet čtyři deblových turnajů, z toho prvních pět po boku Mateho Paviće. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2011 na 274. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2022 na 6. místě.[1]
V novozélandském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 semifinálem 2. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Pákistánu, v němž prohrál dvouhru s Ajsámem Kúreším i čtyřhru po boku Marcuse Daniella. Přesto Novozélanďané vyhráli 3:2 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 10–11 ve dvouhře a 8–6 ve čtyřhře.[4]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1987 v novozélandském největším městě Aucklandu do rodiny Davida a Lynney Venusových. Má tři sestry. Absolvoval Louisianskou státní univerzitu.[1]
Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Za preferovaný povrch uvede tvrdý a jako svůj silný úder forhend.[1]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Hráč univerzitního tenisu
[editovat | editovat zdroj]S rodinou se přestěhoval do Spojených států, kde začal hrát dorosteneckou ligu a v roce 2006 vyhrál národní antukové mistrovství v kategorii 18letých. Následně se rozhodoval mezi univerzitním studiem a profesionálním tenisem. Zvolil vysokou školu, na níž se zapojil do univerzitního tenisu v rámci College Conference.[5]
Po prvním roce studia přestoupil z Texaské univerzity na Louisianskou státní univerzitu a podle pravidel musel sezónu 2006–2007 vynechat. Během louisianského období se v lednu 2008 stal prvním hráčem týmu tamější univerzity, který vyhrál celoamerický šampionát ITA (Intercollegiate Tennis Association, univerzitní asociace) v oklahomské Tulse. Sezónu 2008–2009 zakončil na žebříčku ITA sedmým místem ve dvouhře a čtvrtým ve čtyřhře. Americký studentský tým reprezentoval v prosinci 2009 na mezinárodním turnaji BNP Paribas International University Challenge of Tennis ve francouzském Poitiers.[6]
Profesionální kariéra
[editovat | editovat zdroj]Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval na květnovém Open de Nice Côte d’Azur 2015 v Nice, když ve finále čtyřhry s Chorvatem Matem Pavićem porazili favorizovaný pár Jean-Julien Rojer a Horia Tecău, jehož členové za více než měsíc zvítězili ve Wimbledonu. Na londýnském grandslamu vypadl se stabilním chorvatským spoluhráčem ve třetím kole poté, co nestačili na světové jedničky bratry Bryanovi.
Jako poražený finalista odešel z červencového Claro Open Colombia 2015 v Bogotě. Opět s Pavićem nenašli recept na francouzsko-českou dvojici Édouard Roger-Vasselin a Radek Štěpánek ve dvou setech.
Finále na Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Mužská čtyřhra: 2 (1–1)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2017 | French Open | antuka | Ryan Harrison | Santiago González Donald Young |
7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–3 |
Finalista | 2018 | Wimbledon | tráva | Raven Klaasen | Mike Bryan Jack Sock |
3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7 |
Smíšená čtyřhra: 3 (0–3)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2017 | US Open | tvrdý | Čan Chao-čching | Martina Hingisová Jamie Murray |
1–6, 6–4, [8–10] |
Finalista | 2019 | US Open | tvrdý | Čan Chao-čching | Bethanie Mattek-Sandsová Jamie Murray |
2–6, 3–6 |
Finalista | 2023 | French Open | antuka | Bianca Andreescuová | Miju Katová Tim Pütz |
6–4, 4–6, [6–10] |
Zápasy o olympijské medaile
[editovat | editovat zdroj]Mužská čtyřhra: 1 (1 bronzová medaile)
[editovat | editovat zdroj]Stav | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři v zápase o medaili | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Bronz | 30. července 2021 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Marcus Daniell | Austin Krajicek Tennys Sandgren |
7–6(7–3), 6–2 |
Finále na okruhu ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra: 47 (24–23)
[editovat | editovat zdroj]
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 23. května 2015 | Nice, Francie | antuka | Mate Pavić | Jean-Julien Rojer Horia Tecău |
7–6(7–4), 2–6, [10–7] |
Finalista | 1. | 26. července 2015 | Bogota, Kolumbie | tvrdý | Mate Pavić | Édouard Roger-Vasselin Radek Štěpánek |
5–7, 3–6 |
Finalista | 2. | 25. října 2015 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Mate Pavić | Nicholas Monroe Jack Sock |
5-7, 2-6 |
Vítěz | 2. | 16. ledna 2016 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Mate Pavić | Eric Butorac Scott Lipsky |
7-5, 6-4 |
Vítěz | 3. | 7. února 2016 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Mate Pavić | Alexander Zverev Mischa Zverev |
7–5, 7–6(7–4) |
Vítěz | 4. | 21. února 2016 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Mate Pavić | Jonatan Erlich Colin Fleming |
6–2, 6–3 |
Finalista | 3. | 21. května 2016 | Nice, Francie | antuka | Mate Pavić | Juan Sebastián Cabal Robert Farah |
6–4, 4–6, [8–10] |
Vítěz | 5. | 12. června 2016 | Rosmalen, Nizozemsko | tráva | Mate Pavić | Dominic Inglot Raven Klaasen |
3–6, 6–3, [11–9] |
Finalista | 4. | 24. července 2016 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Mate Pavić | Julio Peralta Horacio Zeballos |
6–7(2–7), 2–6 |
Finalista | 5. | 25. září 2016 | Mety, Francie | tvrdý | Mate Pavić | Julio Peralta Horacio Zeballos |
3–6, 6–7(4–7) |
Finalista | 6. | 23. října 2016 | Stockholm, Švédsko (2) | tvrdý (h) | Mate Pavić | Elias Ymer Mikael Ymer |
1–6, 1–6 |
Finalista | 7. | 30. října 2016 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Robert Lindstedt | Marcel Granollers Jack Sock |
3–6, 4–6 |
Vítěz | 6. | 1. května 2017 | Estoril, Portugalsko | antuka | Ryan Harrison | David Marrero Tommy Robredo |
7–5, 6–2 |
Vítěz | 7. | 30. května 2017 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Ryan Harrison | Santiago González Donald Young |
7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–3 |
Vítěz | 8. | 25. února 2018 | Marseille, Francie (2) | tvrdý (h) | Raven Klaasen | Marcus Daniell Dominic Inglot |
6–7(2–7), 6–3, [10–4] |
Finalista | 8. | 16. června 2018 | Rosmalen, Nizozemsko | tráva | Raven Klaasen | Dominic Inglot Franko Škugor |
6–7(3–7), 5–7 |
Finalista | 9. | 14. července 2018 | Wimbledon, Londýn, Velká Británie | tráva | Raven Klaasen | Mike Bryan Jack Sock |
3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7 |
Finalista | 10. | 12. srpna 2018 | Toronto, Kanada | tvrdý | Raven Klaasen | Henri Kontinen John Peers |
2–6, 7–6(9–7), [6–10] |
Finalista | 11. | 7. října 2018 | Tokio, Japonsko | tvrdý (h) | Raven Klaasen | Ben McLachlan Jan-Lennard Struff |
4–6, 5–7 |
Finalista | 12. | 12. ledna 2018 | Auckland, Nový Zealand (2) | tvrdý | Raven Klaasen | Ben McLachlan Jan-Lennard Struff |
3–6, 4–6 |
Finalista | 13. | 19. května 2018 | Řím, Itálie | antuka | Raven Klaasen | Juan Sebastián Cabal Robert Farah |
1–6, 3–6 |
Vítěz | 9. | 23. června 2019 | Halle, Německo | tráva | Raven Klaasen | Łukasz Kubot Marcelo Melo |
4–6, 6–3, [10–4] |
Vítěz | 10. | 4. srpna 2019 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Raven Klaasen | Jean-Julien Rojer Horia Tecău |
3–6, 6–3, [10–2] |
Finalista | 14. | 17. listopadu 2019 | Turnaj mistrů, Londýn, Velká Británie | tvrdý (h) | Raven Klaasen | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
3–6, 4–6 |
Vítěz | 11. | 29. února 2020 | Dubaj, SAE | tvrdý | John Peers | Raven Klaasen Oliver Marach |
6–3, 6–2 |
Vítěz | 12. | 27. září 2020 | Hamburk, Německo | antuka | John Peers | Ivan Dodig Mate Pavić |
6–3, 6–4 |
Vítěz | 13. | 25. října 2020 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | John Peers | Rohan Bopanna Matwé Middelkoop |
6–3, 6–4 |
Vítěz | 14. | 22. května 2021 | Ženeva, Švýcarsko | antuka | John Peers | Simone Bolelli Máximo González |
6–2, 7–5 |
Vítěz | 15. | 18. července 2021 | Hamburk, Německo (2) | antuka | Tim Pütz | Kevin Krawietz Horia Tecău |
6–3, 6–7(3–7), [10–8] |
Finalista | 15. | 8. srpna 2021 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Neal Skupski | Raven Klaasen Ben McLachlan |
6–7(4–7), 4–6 |
Vítěz | 16. | 7. listopadu 2021 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Tim Pütz | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
6–3, 6–7(4–7), [11–9] |
Vítěz | 17. | 26. února 2022 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Tim Pütz | Nikola Mektić Mate Pavić |
6–3, 6–7(5–7), [16–14] |
Finalista | 16. | 12. června 2022 | Stuttgart, Německo | tráva | Tim Pütz | Hubert Hurkacz Mate Pavić |
6–7(3–7), 6–7(5–7) |
Finalista | 17. | 19. června 2022 | Halle, Německo | tráva | Tim Pütz | Marcel Granollers Horacio Zeballos |
4–6, 7–6(7–5), [12–14] |
Finalista | 18. | 31. července 2022 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Tim Pütz | Pedro Martínez Lorenzo Sonego |
7–5, 4–6, [8–10] |
Finalista | 19. | 21. srpna 2022 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Tim Pütz | Rajeev Ram Joe Salisbury |
6–7(4–7), 6–7(5–7) |
Finalista | 20. | leden 2023 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Jamie Murray | Lloyd Glasspool Harri Heliövaara |
3–6, 6–7(3–7) |
Vítěz | 18. | únor 2023 | Dallas, Spojené státy | tvrdý (h) | Jamie Murray | Nathaniel Lammons Jackson Withrow |
1–6, 7–6(7–4), [10–7] |
Vítěz | 19. | duben 2023 | Banja Luka, Bosna a Hercegovina | antuka | Jamie Murray | Francisco Cabral Oleksandr Nedověsov |
7–5, 6–2 |
Vítěz | 20. | květen 2023 | Ženeva, Švýcarsko | antuka | Jamie Murray | Marcel Granollers Horacio Zeballos |
7–6(8–6), 7–6(7–3) |
Finalista | 21. | srpen 2023 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Jamie Murray | Máximo González Andrés Molteni |
6–3, 1–6, [9–11] |
Vítěz | 21. | září 2023 | Ču-chaj, Čína | tvrdý (h) | Jamie Murray | Nathaniel Lammons Jackson Withrow |
6–4, 6–4 |
Finalista | 22. | říjen 2023 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Jamie Murray | Rinky Hijikata Max Purcell |
4–6, 1–6 |
Vítěz | 22. | únor 2024 | Dauhá, Katar | tvrdý | Jamie Murray | Lorenzo Musetti Lorenzo Sonego |
7–6(7–0), 2–6, [10–8] |
Vítěz | 23. | červen 2024 | Queen's Club, Londýn, Velká Británie | tráva | Neal Skupski | Taylor Fritz Karen Chačanov |
4–6, 7–6(7–5), [10–8] |
Vítěz | 24. | červen 2024 | Eastbourne, Velká Británie | tráva | Neal Skupski | Matthew Ebden John Peers |
4–6, 7–6(7–2), [11–9] |
Finalista | 23. | říjen 2024 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Neal Skupski | Alexander Erler Lucas Miedler |
6–4, 3–6, [1–10] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
---|
Challengery (8 Č) |
Futures (3 D; 4 Č) |
Dvouhra (3 tituly)
[editovat | editovat zdroj]č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 19. července 2009 | Peoria, Spojené státy | antuka | Vasek Pospisil | 6–7(4–7), 6–4, 6–4 |
2. | 13. června 2010 | Loomis, Spojené státy | tvrdý | Dimitar Kutrovskij | 7–6(7–4), 1–6, 6–3 |
3. | 14. října 2012 | Margaret River, Austrálie | tvrdý | Adam Feeney | 6–3, 3–6, 6–3 |
Čtyřhra (12 titulů)
[editovat | editovat zdroj]č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 28. října 2012 | Traralgon, Austrálie | antuka | Jose Statham | Matthew Barton Michael Look |
3–6, 6–3, [11–9] |
2. | 2. prosince 2012 | Jakarta, Indonésie | tvrdý | Tim Pütz | Brydan Klein Dane Propoggia |
7–5, 6–3 |
3. | 24. března 2013 | Costa Mesa, Spojené státy | tvrdý | Michael McClune | Cho Min Hyeok Nam Ji Sung |
6–1, 6–3 |
4. | 2. června 2013 | Bacău, Rumunsko | antuka | Bradley Klahn | Piotr Gadomski Tristan Lamasine |
7–6(7–4), 6–7(4–7), [14–12] |
5. | 7. července 2013 | Winnetka, Spojené státy | tvrdý | Juki Bhambri | Somdev Devvarman Jack Sock |
2–6, 6–2, [10–8] |
6. | 21. července 2013 | Binghampton, Spojené státy | tvrdý | Bradley Klahn | Adam Feeney John-Patrick Smith |
6–3, 6–4 |
7. | 17. února 2013 | Jokohama, Japonsko | tvrdý | Bradley Klahn | Sanchai Ratiwatana Sonchat Ratiwatana |
7–5, 6–1 |
8. | 8. února 2014 | Čennaj, Indie | tvrdý | Juki Bhambri | N. Sriram Balaji Blaž Rola |
7–6(7–5), 6–4 |
9. | 27. dubna 2014 | Savannah, Spojené státy | antuka (zelená) |
Ilija Bozoljac | Facundo Bagnis Alex Bogomolov |
7–5, 6–2 |
10. | 15. června 2014 | Nottingham, Spojené království | tráva | Rameez Junaid | Ruben Bemelmans Go Soeda |
4–6, 7–6(7–1), [10–6] |
11. | 4. dubna 2015 | Ra'anana, Izrael | tvrdý | Mate Pavić | Rameez Junaid Adil Shamasdin |
6–1, 6–4 |
12. | 19. dubna 2015 | Mersin, Turecko | antuka | Mate Pavić | Riccardo Ghedin Ramkumar Ramanathan |
5–7, 6–3, [10–4] |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Venus na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Michael Venus na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 28. října 2024
- ↑ Michael Venus | 2020 [online]. ASB Classic, 2020 [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Michael Venus na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 28. října 2024
- ↑ Michael Venus na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 28. října 2024
- ↑ College Spotlight: Michael Venus, LSU [online]. United States Tennis Association [cit. 2011-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-06.
- ↑ Michael Venus Bio [online]. Louisiana State University, 18 June 2008 [cit. 2011-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Venus na Wikimedia Commons
- Michael Venus na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Michael Venus na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Michael Venus na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Michael Venus v databázi Olympedia (anglicky)