cara

• IPA: [tsara]

• rod mužský životný

1. genitiv singuláru substantiva car
   • Vy velké matky věrní synové, vy milé vlasti obhájcové, dobrého cara zástupcové!^[1]
2. akuzativ singuláru substantiva car
   • Manželi svému porodila Petra, pozdějšího cara, a dceru Kateřinu.^[2]

• IPA: [ˈkɑɾˠə], [ˈkaɾˠə]

• caraid

• rod mužský

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	cara	cairde
genitiv	carad	cairde
dativ	cara	cairde
vokativ	chara	chairde

1. přítel, přítelkyně, kamarád, kamarádka

• IPA: [ˈkaː.ra]

• 1. a 2. deklinace

1. nominativ singuláru feminina adjektiva cārus
2. vokativ singuláru feminina adjektiva carus
3. ablativ singuláru feminina adjektiva cārus
4. nominativ plurálu neutra adjektiva cārus
5. akuzativ plurálu neutra adjektiva cārus
6. vokativ plurálu neutra adjektiva carus

• IPA: [ˈka.ra]

Ze starořeckého κάρα — hlava.

• rod ženský
• 1.deklinace (A-kmeny)

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	căra	cărae
genitiv	cărae	cărārum
dativ	cărae	cărīs
akuzativ	căram	cărās
vokativ	căra	cărae
ablativ	cărā	cărrīs

1. obličej, líc

Z (pozdně)latinského cara, které ze starořeckého κάρα — hlava.

• IPA: ['ka.ɾa]  cara^{? • info}

• rod ženský

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	cara	caras

1. tvář, obličej

1. haz, rostro, faz

• carita
• caradura
• carinegro

• cara a cara
• plantar cara
• cruzar cara
• por la cara
• dar la cara