suo
finština
[editovat]výslovnost
[editovat]dělení
[editovat]- suo
podstatné jméno
[editovat]etymologie
[editovat]Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. karelské suo, livonské sūo, votské suo/soo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou s→t, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské tó („jezero“), něnské tō a selkupské tú/to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán.[1]
skloňování
[editovat]skloňování podle vzoru suo | ||
---|---|---|
Substantivum | singulár | plurál |
nominativ | suo | suot |
genitiv | suon | soiden soitten |
akuzativ | suon suo |
suot |
partitiv | suota | soita |
essiv | suona | soina |
translativ | suoksi | soiksi |
inessiv | suossa | soissa |
elativ | suosta | soista |
illativ | suohon | soihin |
adessiv | suolla | soilla |
ablativ | suolta | soilta |
allativ | suolle | soille |
abessiv | suotta | soitta |
komitativ | — | soine |
instruktiv | — | soin |
význam
[editovat]související
[editovat]sloveso
[editovat]význam
[editovat]- třetí osoba singuláru přítomného času od slova suoda
- druhá osoba singuláru imperativu od slova suoda
italština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [suo]
zájmeno
[editovat]význam
[editovat]karelština
[editovat]dělení
[editovat]- suo
etymologie
[editovat]Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. finské suo, livonské sūo, votské suo/soo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou s→t, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské tó („jezero“), něnské tō a selkupské tú/to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán.[1]
podstatné jméno
[editovat]význam
[editovat]latina
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈsʊ.ɔː]
varianty
[editovat]- suō, SVO
zájmeno
[editovat]- přivlastňovací zvratné
význam
[editovat]- dativ a ablativ jednotného čísla zájmena suus — svým, svému, svém
sloveso
[editovat]význam
[editovat]- první osoba čísla jednotného indikativu přítomného času aktiva slovesa suĕre — šiju, šiji
votština
[editovat]dělení
[editovat]- suo
etymologie
[editovat]Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. finské suo (taktéž karelsky), livonské sūo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou s→t, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské tó („jezero“), něnské tō a selkupské tú/to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán.[1]
podstatné jméno
[editovat]význam
[editovat]synonyma
[editovat]poznámky
[editovat]- Monitoring:Citace monografie/přímé vložení
- Monitoring:Citace monografie/titul/A Grammar of the Votic language
- Monitoring:Citace monografie/jazyk/anglicky
- Finská slova vzoru suo
- Finská substantiva
- Tvary finských sloves
- Italská zájmena
- Karelská substantiva
- Latinská zájmena
- Tvary latinských sloves
- Votská substantiva